Žákovský parlament je složitý organismus, který vyžaduje pečlivou přípravu, systematické vedení a spolupráci několika různých aktérů. Co se od nich čeká a jaká úskalí musejí při cestě k funkčnímu žákovskému parlamentu překonávat?
Než žákovský parlament vznikne, je úkolem vedení školy, aby jeho existenci zakotvilo ve strategii a vizi školy. Tím ale úloha ředitele nekončí. Důležitá je jeho trvalá podpora. Finanční ohodnocení koordinátora, nalezení místa v rozvrhu pro pravidelné schůzky a vysvětlení přínosů parlamentu celému pedagogickému sboru jsou nezbytným základem.
V začátcích je klíčové najít vhodného koordinátora, který má parlament na starosti. Tento člověk by měl umět předávat odpovědnost dětem, pracovat se skupinovou dynamikou a používat prvky zážitkové pedagogiky. To vyžaduje z jeho strany velké nasazení. Není divu, že po čase hrozí přetížení a personální změny. Je dobré, když koordinátoři pracují v tandemu a vzájemně se podporují.
Členové parlamentu jsou voleni jako zástupci jednotlivých tříd s tím, že je žádoucí, aby byly zařazeni i ti nejmladší. Často se stává, že děti brzy zjistí, že většina činnosti parlamentu se točí kolem odpovědnosti a že „se po nich stále něco chce“. Důležité je založit účast na dobrovolnosti a hledat cesty, jak podpořit motivaci.
Pro úspěšnou realizaci strategie zvolené vedením školy, pro klidnou práci koordinátora a pro úspěšné zapojení třídních učitelů je potřeba mít podporu učitelského sboru. Občas se najdou na škole tvrdí odpůrci, kteří proti parlamentu aktivně vystupují. Není však třeba se obávat. Je to užitečný moment, kdy se ve škole začíná mluvit o podstatných věcech a kolegové si vyříkávají své postoje.
Etapou zakládání parlamentu by měla škola projít s odhodláním a respektem ke všem aktérům. Stojí to za to!