Jestliže něco definuje špatný stav výuky v českých školách, tak je to ono nesmyslné testování, kterého jsou účastni naši žáci. Mnoho učitelů snad ani nezná jiný způsob, jak ověřit látku, a testují a písemkují jako smyslů zbavení. Často to vypadá, jako by se žáci učili jen kvůli testům a to byl ten jediný způsob, jak se učitel dostane ke známkám. Když se třeba přiblíží pololetí, žáci za týden píší (i s opravami) třeba i deset a více testů týdně a například na víceletých gymnáziích to znamená několikahodinovou přípravu na každý z nich. Stresu si tedy žáci užijí dostatek. A jsou i další důvody, proč je právě tento stav nevhodný: testy vlastně ověřují, jak se žák naučil látku doma. Práce a učení tedy neprobíhá ve třídě, kde se má žák dočkat okamžité zpětné vazby, vzájemného učení a inspirace od druhých, ale mimo školu, izolovaně a často bez pomoci.
Líný učitel testuje
Vydáno:
Nedávno jsem na svém blogu rozebíral test z vlastivědy pro 4. třídu. Učitelka v něm chtěla po žácích odpovědi na otázky „
kdo nastoupil na český trůn po smrti Zikmunda Lucemburského?
“ nebo „
kdo nastoupil na český trůn po smrti Jiřího z Poděbrad?
“ či „
napiš alespoň tři gotické památky z období Jagellonců
“ nebo „
který panovník zahynul v bitvě u Moháče?
“. Je to pedagogická mizérie hned z několika důvodů a jedním z nich je nepřiměřenost takových nároků. Podobné znalosti totiž nevyžaduje RVP ani po gymnazistech! Učitelka ještě „vyšperkovala“ tento svůj výtvor nachytávacími variantami odpovědí typu
a) Albrecht Habsburský, b) Rudolf Habsburský, c) Ferdinand Habsburský,
aby žáky co nejvíce zmátla a znemožnila jim použít vyřazování nepravděpodobných variant rozumovou úvahou. Tohle se prostě musíte našprtat. Ale proč vlastně? Ve čtvrté třídě má učitel ve vlastivědě žáka učit nanejvýš původ státních svátků, ne rozeznávat od sebe Habsburky! S podobně hloupými výtvory učitelů se žák vlastně setkává nepřetržitě, celé roky svého vzdělávání, od základní školy po školu vysokou. Přitom nejde o nějakou nutnos