Snímek Vlny si svým pojetím a zaměřením na silné lidské příběhy ve složité době přímo žádá, aby byl zařazen do výuky. Jako učitelky dějepisu na druhém stupni základní školy jsme však chtěly předejít pouhému zhlédnutí filmu, ze kterého si žáci mnohdy odnesou jen málo. Vytvořily jsme proto soubor materiálů (sestávající z metodiky pro učitele, pracovních listů a doprovodných textů), který by vám a vašim studentům měl pomoci z filmu vytěžit maximum.
Film Vlny smysluplně – s materiály a metodikou z učitelského terénu
Adéla
Křenová
učitelka druhého stupně základní školy, autorka instagramového profilu Dějepic
Naše výuka je činnostní a badatelská a totéž se dá říci i o materiálech, které vám níže představujeme. Snažily jsme se, aby žáci hravou a zajímavou formou pracovali s hlavními myšlenkami a hodnotami snímku. Vše jsme navíc propojovaly s rodinnou historií žáků a ní také vztahovaly, aby se pro ně téma stalo osobnějším. Vznikly proto dvě výukové jednotky – jedna před filmem a druhá po filmu.
Jak s materiály pracovat?
*
Každý žák pracuje s vlastním pracovním listem.
*
Učitel má k dispozici metodiku s instrukcemi a cíli.
*
Součástí jsou i doprovodné texty k úkolům.
| Více informací, metodiku i pracovní listy najdete v sekci "Ke stažení". ==>>> Chci metodiku a pracovní listy k filmu Vlny. |
Před zhlédnutím filmu
Vzhledem k tomu, že srpnové události jsou vyprávěny očima lidí okolo Československého rozhlasu, je první blok zaměřen zejména na něj. Pomocí časové osy žáci nejdříve propojují historické události se životem svých prarodičů, což téma personalizuje. Dále srovnávají fungování tehdejších a současných médií, čímž se otevírá prostor pro téma cenzury. Ve skupinách žáci pracují s námi připravenými texty o 60. letech, které obsahují „začerněné“ (ale stále čitelné) části – formulace, které by před rokem 1989 „neprošly“. Úkolem studentů je identifikovat cenzurované pasáže, vysvětlit pojem cenzura a promyslet, jak ovlivňuje práci redaktora. Z textů pak skupiny žáků sestaví vlastní rozhlasové reportáže, které nahlas prezentují ostatním. Aktivita přibližuje roli novináře v nesvobodné době a zároveň pokrývá další události 60. let. Výukovou jednotku ukončuje reflexe, která vše shrnuje a rekapituluje. Doporučujeme akcentovat zejména očekávání od snímku, abyste podpořili motivaci žáků. Tím příprava na film končí.
Po zhlédnutí filmu
Následná práce se snímkem začíná pracovním listem s otevřenými otázkami k diváckému zážitku. Tato aktivita by studentům měla napomoct vrátit se mentálně k příběhu Vln (zvlášť pokud tato reflexe nenásleduje bezprostředně po zhlédnutí, což často v běžných podmínkách chodu školy není možné). Při rekapitulaci a kontrole se můžete dotknout také toho, které postavy jsou skutečné a které smyšlené či spojené z více osudů. Zároveň doporučujeme zmínit, proč tomu tak u filmu někdy je. Následuje úkol zaměřený na motivace postav – žáci zkoumají, proč jednotlivé osoby jednají tak, jak jednají, a co jejich rozhodování ovlivňuje.
Po tomto shrnutí následuje práce s klíčovým rozhlasovým hlášením, které bylo ve filmu předmětem dramatu. Žáci ho mají k dispozici v pracovních listech a pro lepší atmosféru jej můžete také pustit. Z tohoto pramene studenti vybírají klíčové informace a následně odhadují, jak by rozhlasové hlášení vypadalo v případě, že by byl odvysílán text, který Tomášovi předal Hoffmann. V souvislosti s tím by se žáci měli zamýšlet, co vše by to případně ovlivnilo a jaký by byl dopad na vývoj událostí. Tato aktivita by měla napomoct uvědomění, co daný reálný krok měl za význam a jak i „malé“ rozhodnutí může mít vliv na běh dějin. K uzavření celého úkolu se vracíme v dobrovolné aktivitě k prarodičům žáků. Právě jich by se žáci měli zeptat, jak si události pamatují oni. (Ideálně zjištěné informace porovnat s tím, s čím byli žáci konfrontováni při sledování snímku a následné práci s ním.)
Pokud hledáte spíše kreativnější a méně tradiční aktivitu, nabízíme alternativu v podobě dopisu o událostech z pohledu jedné z filmových postav. Tato varianta není příliš zaměřena na historii a reálie doby, pracuje spíše s jednotlivými postavami snímku a s jejich perspektivami. Lze ji využít jako regulérní druhou variantu hodiny po filmu nebo jako doplňkovou aktivitu, např. do hodiny slohu v českém jazyce. Cílem aktivity je, aby se žáci vcítili do jedné z postav představených ve filmu a jejím pohledem popsali srpnové události. Ve dvojicích následně porovnají své verze a hledají, v čem se jejich díla shodují.
Doufáme, že tyto materiály pro vás mohou být ulehčením či inspirací pro práci s filmem ve výuce. Bližší návody k aktivitám a komentáře k výukovým jednotkám naleznete ve zmiňované metodice a my věříme, že vám to pomůže se ocitnout spolu se žáky na vlnách roku 1968.