Závodní stravování a "cizí strávníci"

Porovnání stravování, které poskytují zařízení školního stravování (typicky školní jídelny), začněme ještě jednou základní dokumentací příspěvkové organizace.

Dle § 27 odst. odst. 2 písm. c) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, zřizovací listina příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem musí obsahovat vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti.

V uvedené části zřizovací listiny je typicky zakotveno, že v rámci hlavní činnosti příspěvková organizace vykonává

Dále dle § 27 odst. 2 písm. g) zákona č. 250/2000 Sb., v platném znění, zřizovací listina obsahuje okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace. V uvedené části zřizovací listiny je obvykle stanoveno, že příspěvková organizace poskytuje stravování tzv. cizím strávníkům. Dále je vhodné podtrhnout, že k poskytování stravování tzv. cizím strávníkům je třeba živnostenské oprávnění, neboť jde o řemeslnou živnost „provozování hostinské činnosti“ podle živnostenského zákona.

Tzv. kapacita zařízení školního stravování (nikoli závodního stravování nebo stravování poskytovaného tzv. cizím strávníkům) se zapisuje do rejstříku škol a školských zařízení.

Právní úprava závodního stravování zaměstnanců škol zřízených územním samosprávným celkem je obsažena v několika právních předpisech.

Z ustanovení § 119 školského zákona vyplývá, že kromě školního stravování mohou zajišťovat zařízení školního stravování také stravování zaměstnanců škol, a to za úplatu. V případě, že zařízení školního stravování vykonává svou činnost v rámci příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem, poskytuje se závodní stravování v souladu s ustanovením § 33b zákona č. 250/2000 Sb., v platném znění.

Podle ustanovení § 33b zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, příspěvková organizace zabezpečuje závodní stravování ve vlastních zařízeních závodního stravování nebo prostřednictvím jiné právnické osoby, fyzické osoby nebo organizační složky státu. Dále uvedené ustanovení vyjmenovává okruh osob, kterým může příspěvková organizace za určitých podmínek poskytnout závodní stravování. Z uvedeného výčtu je pro školy - příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem - důležité vyčlenit následující skupinu osob:

Náklady na závodní stravování a jejich úhradu upravuje vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, v platném znění.

Jestliže je závodní stravování zabezpečováno ve vlastním zařízení závodního stravování, pak

Z uvedeného plyne, že pokud nejsou splněny tyto podmínky, nelze zaměstnancům poskytnout závodní stravování v době pracovní neschopnosti, dovolené nebo volna na samostudium. V tomto případě nelze použít ani ustanovení § 236 odst. 3 zákoníku práce, které umožňuje poskytování cenově zvýhodněného stravování v době pracovní neschopnosti nebo dovolené, pokud je to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo stanoveno vnitřním předpisem. Důvod spočívá v tom, že závodní stravování poskytované příspěvkovou organizací zřizovanou územním samosprávným celkem se řídí zvláštním právním předpisem, a to zákonem č. 250/2000 Sb., v platném znění. Jak bylo uvedeno výše, z § 33b zákona č. 250/2000 Sb., v platném znění, a následně z vyhlášky č. 84/2005 Sb., v platném znění, je poskytování jídla za sníženou úhradu vázáno na určitý počet hodin vykonané práce, případně i na místo, ve kterém je práce vykonána.

Další často diskutovanou souvislostí je poskytování jídla za sníženou úhradu (tj. v rámci závodního stravování) a poskytování stravného při pracovní cestě. Obecně lze konstatovat, že se jídlo za sníženou úhradu i stravné poskytuje při splnění podmínek daných právními předpisy nezávisle na sobě. Poskytnutí jídla za sníženou úhradu a poskytnutí stravného se vzájemně nevylučuje. Jestliže je např. zaměstnanec vyslán na pracovní cestu a stráví na této pracovní cestě dobu od 5:00 do 10:00 h (tj. 5 hodin), náleží mu cestovní náhrady v souladu se zákoníkem práce, prováděcí vyhláškou upravující poskytování cestovních náhrad, resp. směrnicí školy k poskytování cestovních náhrad. Pokud tento zaměstnanec v místě výkonu práce vykoná práci např. od 10:00 do 13:30 h (tj. 3 hodiny a 30 minut) výkonu práce, pak je mu poskytnuto i jídlo za sníženou úhradu v souladu s vyhláškou č. 84/2005 Sb., v platném znění.

Z ustanovení § 119 školského zákona vyplývá, že kromě školního stravování a stravování zaměstnanců školy mohou zařízení školního stravování zajišťovat také stravování „dalších osob“, a to za úplatu.

Zajišťování stravování „dalších osob“, tzv. cizích strávníků, je stravovací službou poskytovanou v rámci doplňkové činnosti příspěvkové organizace. V tomto případě se samozřejmě jídlo neposkytuje za sníženou úhradu, tato činnost nemůže být ztrátová a vychází ze zpracování, evidence a aktualizace kalkulací cen služeb poskytovaných v doplňkové činnosti. Dále platí zásada odděleného sledování doplňkové činnosti v účetnictví od hlavní činnosti organizace.

Uvedené je zřetelně patrné z následujícího „modelového příkladu“:

Předpokládejme, že příspěvková organizace vykonává činnost zařízení školního stravování (školní jídelna) -školní stravování a závodní stravování, a to pouze v hlavní činnosti. Zaměstnanec, se kterým je sjednána pracovní smlouva s úvazkem 0,095, dle rozvrhu týdenní pracovní doby nevykoná pro zaměstnavatele v místě výkonu práce ani jeden den alespoň 3 hodiny práce. V tomto případě se zaměstnanec nemůže stravovat ve školní jídelně, a to ani tehdy, pokud by zaplatil veškeré náklady na spotřebované suroviny a ostatní provozní náklady. Důvod spočívá v tom, že příspěvková organizace neposkytuje stravování v doplňkové činnosti.