Dotazy spojené s nárokem nebo právem dítěte, žáka nebo studenta na „oběd ve školní jídelně“ v sobě zahrnují dvě základní „podotázky“: Je možné, aby byl strávníkovi oběd vydán? Jaká je úplata za odebraný oběd? Článek se věnuje zodpovězení uvedených otázek a je zaměřen zejména na poskytnutí oběda ve školní jídelně žákovi základní školy nebo střední školy.1) Pasáže věnované výši úplaty, tj. „dotovanému“ obědu, se vztahují pouze na školní stravování v zařízeních školního stravování zřízených státem, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí.
Za jakých podmínek lze odebrat „dotovaný“ oběd?
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová,
Ph. D.,
specialista na školskou problematiku
Školní stravování = „dotovaný“ oběd
Připomeňme, že dítě, žák nebo student se přihlašuje (typicky na začátku školního roku) ke školnímu stravování. Režim školního stravování v sobě zahrnuje dva aspekty: jídlo se připravuje podle stanovených výživových norem a úplata za poskytnuté jídlo (např. oběd) představuje pouze výši finančního normativu (§ 5 odst. 1 vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování) a nezahrnuje věcné, osobní a případné další režijní náklady. Je to „dotovaný“ oběd.
Současně však platí, že dítěti, žákovi nebo studentovi je poskytováno školní stravování („dotovaný“ oběd) pouze za určitých podmínek, kterým je věnován následující text. Pokud se v následujícím textu uvádí, že se strávníkovi poskytuje školní stravování, znamená to, že se mu poskytuje „dotovaný“ oběd.
Jestliže určité školní stravovací zařízení (např. školní jídelna) na základě zřizovací listiny poskytuje v rámci doplňkové činnosti i stravování „cizích strávníků“, může se za určitých okolností žák nebo student stravovat ve školní jídelně, avšak poskytnuté stravování není školním stravováním. Stravuje se jako „cizí strávník“ (tj. úplata za stravování v sobě zahrnuje kromě ceny potravin věcné, osobní a případné další režijní náklady). Typické případy stravování žáka nebo studenta jako „cizího strávníka“ jsou uvedeny dále.
Nejprve připomeňme, kterým dětem, žákům nebo studentům se školní stravování poskytuje, a komu se může poskytovat.
Školní stravování po dobu pobytu ve škole
Výše uvedené děti, žáci nebo studenti mají nárok (resp. právo) na poskytnutí školního stravování po dobu jejich pobytu ve škole. „Školou“ je samozřejmě chápána mateřská škola, základní škola, střední a vyšší odborná škola. Doba pobytu ve škole se chápe jako doba, kdy se žák skutečně účastnil vzdělávání organizovaného školou, a to jak ve formě standardního vyučování ve vyučovacích hodinách, tak i v jiných organizačních formách2).
Uvedenými „jinými organizačními formami“ jsou zejména exkurze, výlety, plavání, přípravný seminář nebo konzultace pro maturanty v průběhu „svatého týdne“, škola v přírodě.3)
Délka doby pobytu a časové rozvržení délky pobytu není zákonem ani prováděcím právním předpisem stanoveno. Z logiky věci plyne, že se žák musí účastnit vzdělávání (ať ve vyučovací hodině, nebo v jiných organizačních formách) v den, kdy mu má být poskytnuto školní stravování.
Typickými příklady mohou být tyto:
-
Žák se daný den účastní exkurze, výletu, školy v přírodě a vrátí se do školy v době, kdy se vydává strava (oběd). Jde následně do školní jídelny na oběd a je mu poskytnuto školní stravování.
-
Žák se daný den účastní vzdělávání, avšak doba vzdělávání je netradičně rozvržena. Dopolední vyučování je rozhodnutím ředitele přesunuto na odpoledne a v odpoledních hodinách probíhá standardní vyučování ve vyučovacích hodinách nebo v jiné organizační formě (např. žáci jedou odpoledne na exkurzi). Žák jde do školní jídelny na oběd před odpoledními vyučovacími hodinami nebo před odjezdem na odpolední exkurzi. I v tomto případě se daný den účastní vzdělávání a je mu poskytnuto školní stravování.
-
Žák se daný den dopoledne účastní vzdělávání (typicky ve vyučovacích hodinách), jde na oběd do školní jídelny a odpoledne se školou odjíždí na exkurzi (tj. opět se účastní vzdělávání). Také je mu poskytnuto školní stravování.
-
Žák-maturant, který není ubytován např. v domově mládeže, se daný den účastní konzultace k maturitní zkoušce organizované školou, před konzultací nebo po konzultaci jde do školní jídelny na oběd. Žák-maturant je obvykle zletilým žákem. Pokud škola poskytuje školní stravování i zletilým žákům, pak je uvedenému žákovi poskytnuto školní stravování.
Kdy se nejedná o školní stravování
Jednoduché pravidlo zní: Jestliže se dítě, žák, student daný den neúčastní vzdělávání ve škole (tj. nepobývá ve škole), není mu poskytnuto školní stravování.
To neznamená, že by se např. žák nebo student nemohli stravovat ve školní jídelně. Toto stravování však nebude poskytováno jako školní stravování, ale jako stravování „cizích strávníků“, nebude se jednat o „dotovaný“ oběd.
Může se jednat např. o tyto případy:
-
Ve škole je vyhlášeno ředitelské volno. To znamená, že z „objektivních“ důvodů žáci nemohou pobývat ve škole. Za daných podmínek ze školského zákona plyne, že jim v tyto dny nemůže být poskytnuto školní stravování, a to i když provoz školní jídelny není přerušen. Žáci se proto nemusí na dané dny ze školního stravování odhlašovat. Pokud se chce žák základní školy nebo střední školy za těchto podmínek stravovat ve školní jídelně, přihlásí se ke stravování jako „cizí strávník“ a stravuje se za podmínek, které se vztahují na „cizího strávníka“.
-
Nastalo období školních prázdnin. To znamená, že z „objektivních“ důvodů žáci nemohou pobývat ve škole. Současně ředitel školy rozhodl, že v době školních prázdnin nebude poskytováno školní stravování. Za daných podmínek ze školského zákona plyne, že žákům ve dnech školních prázdnin nemůže být poskytnuto školní stravování, a to i když není přerušen provoz školní jídelny. Žáci se proto nemusí na dané dny ze školního stravování odhlašovat. Pokud se chce žák základní školy nebo střední školy za těchto podmínek stravovat ve školní jídelně, přihlásí se ke stravování jako „cizí strávník“ a stravuje se za podmínek, které se vztahují na „cizího strávníka“.
-
Žák-maturant není ubytován v domově mládeže a v době „svatého týdne“ se neúčastní školou organizovaných konzultací. Z „objektivních“ důvodů nebude pobývat ve škole. Za daných podmínek ze školského zákona plyne, že mu ve „svatém týdnu“ nemůže být poskytnuto školní stravování, a to i když školní jídelna poskytuje školní stravování jiným žákům. Žák se proto na dny „svatého týdne“ nemusí odhlašovat ze školního stravování. Pokud se chce za daných podmínek stravovat ve školní jídelně, přihlásí se ke stravování jako „cizí strávník“ a stravuje se za podmínek, které se vztahují na „cizího strávníka“.
-
Žák základní školy se nevzdělává ve škole, protože je nemocný. Jeho nepřítomnost ve škole není plánovaná. Protože důvody, pro které žák nepobývá ve škole, nevznikly „objektivně“ a souvisí s jeho osobní situací, žák není ze stravování „automaticky“ odhlášen. Pokud první den neplánované nepřítomnosti není žák odhlášen ze stravování, pak se tento první den neplánované nepřítomnosti považuje za pobyt ve škole (viz § 4 odst. 9 vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování, v platném znění) a žák má právo odebrat si stravu v ceně „dotovaného“ oběda. Pokud není žák odhlášen ze stravování ani v následujících dnech, je mu stále strava připravována a žák ji může odebrat, avšak podmínky uvedeného stravování jsou stejné jako podmínky stravování „cizího strávníka“. V tomto případě se na nemocného žáka začne vztahovat režim „cizího strávníka“ od druhého dne neplánované nepřítomnosti ve škole.
Zvláštní případy poskytování školního stravování
Existují dva zvláštní případy, jakési výjimky, kdy se dítě, žák nebo student daný den neúčastní vzdělávání (nepobývají ve škole), ale přesto je jim poskytnuto školní stravování („dotovaný“ oběd).
1)
Podle § 4 odst. 9 vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování, v platném znění, první den neplánované nepřítomnosti strávníka ve škole nebo školském zařízení se pro účely této vyhlášky považuje za pobyt ve škole nebo školském zařízení. Na základě uvedeného ustanovení se zavádí fikce pobytu strávníka první den neplánované nepřítomnosti ve škole nebo školském zařízení. V praxi to znamená, že pokud se dítě, žák nebo student neplánovaně neúčastní vzdělávání a v daný den se neodhlásí ze stravování, pak je mu pouze tento první den poskytnuto stravování jako školní stravování. To mimo jiné znamená, že je mu tento den poskytnut „dotovaný“ oběd.
Na uvedenou „výjimečnou“ situaci navazuje § 2 odst. 9 vyhlášky č. 107/2009 Sb., v platném znění, který umožňuje, aby tento den strávník nekonzumoval jídlo ve školní jídelně. Odsud plyne právo (již vyhláškou výslovně neformulované) si tento den vyzvednout „dotovaný“ oběd způsobem stanoveným školní jídelnou (např. v jídlonosiči).
Upozorňuji, že vyhláška č. 107/2005 Sb., v platném znění, v ustanovení § 4 odst. 9 uvádí neplánovanou nepřítomnost strávníka (tj. bez ohledu na její důvod) a neomezuje neplánovanou nepřítomnost strávníka pouze na neplánovanou nepřítomnost z důvodu nemoci nebo zdravotních potíží. V interních dokumentech školy proto nelze vybranými důvody neplánované nepřítomnosti strávníka ve škole (např. z důvodu nemoci) zužovat spektrum případů, kdy má strávník právo odebrat první den neplánované nepřítomnosti „dotovaný oběd“.
2)
Dle § 119 školského zákona mohou zařízení školního stravování poskytovat školní stravování v době školních prázdnin. O tom, zda zařízení školního stravování bude, nebo nebude v době školních prázdnin poskytovat školní stravování, rozhoduje ředitel. Pokud v době prázdnin bude poskytováno školní stravování a žáci se budou v této době stravovat ve školní jídelně, oběd se jim bude poskytovat jako „dotovaný“ oběd.
Přihlašování ke stravování a odhlašování ze stravování
S problematikou poskytování „dotovaného“ a „nedotovaného“ oběda se prolíná otázka přihlašování ke školnímu stravování a odhlašování ze školního stravování v určité dny.
Pravidla přihlašování ke školnímu stravování a odhlašování ze školního stravování v určitých dnech spadají do oblasti podmínek poskytování školního stravování vymezených v interní směrnici školy.4) Tato pravidla právní předpisy konkrétně a podrobně neupravují. Škola je formuluje na základě základních principů obsažených ve školském zákoně nebo vyhlášce č. 107/2005 Sb., v platném znění.
Dále jsou uvedeny základní logické principy spojené s přihlašováním ke školnímu stravování a odhlašováním ze školního stravování v určitých dnech, které lze vyvodit z pravidel poskytování školního stravování uvedených ve školském zákoně. Další podrobnosti (v jaké lhůtě je nutné oznámit přihlášení a odhlášení, jakou formou atd.), resp. důvodné odlišnosti upravuje škola v interní směrnici.
Jak plyne z výše uvedeného textu, podmínky přihlašování ke stravování a odhlašování ze stravování je účelné rozčlenit na dvě situace:
1)
ve škole se daný den „standardně“ vyučuje, nebo probíhá činnost školy v jiné organizační formě,
2)
ve škole se daný den nevyučuje.
Ve škole se daný den vyučuje
Odhlášení ze stravování
-
Pokud se ve škole „standardně“ vyučuje nebo probíhá činnost školy v jiné organizační formě, neúčast žáka ve vzdělávání a oznámení důvodu nepřítomnosti ve vyučování adresované škole neznamená, že je žák automaticky odhlášen ze stravování. Pokud žák nemá zájem o stravování, musí se ze stravování odhlásit.5)
-
V případě, že strávník není odhlášen ze stravování a neplánovaně se neúčastní vzdělávání, pak se na první den jeho neplánované nepřítomnosti vztahuje fikce pobytu ve škole a oběd poskytnutý tento den je „dotovaným“ obědem. Jestliže žák není odhlášen ze stravování ani v následující dny (druhý den a následující dny), pak se mu poskytuje stravování, ale nejedná se o školní stravování. Poskytnutý oběd není „dotovaným“ obědem, vydání oběda a úplata za oběd bude stejná jako v případě „cizích strávníků“.
Přihlášení ke stravování
-
Pokud se žák odhlásil ze stravování po dobu své nepřítomnosti a má zájem, aby mu od určitého dne bylo opět poskytováno školní stravování, musí se ke stravování opět přihlásit.
Poznámka
-
Uvedená pravidla nejsou výslovně stanovena právním předpisem a předpokládá se, že budou jednoznačně a srozumitelně vyjádřena v interním dokumentu školy.
Ve škole se daný den nevyučuje
Odhlášení ze stravování
-
Jestliže z „objektivních“ důvodů strávníkovi nemůže být v určitých dnech poskytováno školní stravování (žák nemá přístup ke školnímu stravování), žák se nemusí ze školního stravování v daných dnech odhlašovat. Škola jej odhlásí „automaticky“.
Přihlášení ke stravování
-
Pokud žák (resp. jeho zákonný zástupce) výslovně nesdělí, že se po skončení doby, kdy nebylo z „objektivních“ důvodů poskytováno školní stravování, odhlašuje ze stravování, pak se má za to, že se mu školní stravování dále poskytuje.
-
Jestliže má žák zájem o stravování v době, kdy se žákům školní stravování z „objektivních důvodů“ neposkytuje, přihlásí se ke stravování, ale jako „cizí strávník“.
Poznámka
-
Uvedená pravidla také nejsou výslovně stanovena právním předpisem a předpokládá se, že budou jednoznačně a srozumitelně vyjádřena v interním dokumentu školy.
Školní stravování po dobu pobytu ve školském výchovném a ubytovacím zařízení
Děti, žáci nebo studenti uvedení na začátku článku mají nárok (resp. právo) na poskytnutí školního stravování nejen po dobu jejich pobytu ve škole, ale i po dobu jejich pobytu ve školském zařízení podle § 117 odst. 1 písm. b) a c) školského zákona.
Školskými zařízeními dle § 117 odst. 1 písm. b) a c) školského zákona jsou školská výchovná a ubytovací zařízení, která zajišťují
-
celodenní výchovu, ubytování a stravování, tj. domovy mládeže a internáty,
-
zotavovací pobyty dětí a žáků ve zdravotně příznivém prostředí bez přerušení vzdělávání, tj. školy v přírodě.
Pokud je dítě nebo žák ubytován v internátu, žák nebo student je ubytován v domově mládeže, je jim školní stravování poskytováno z důvodu pobytu v zařízení podle § 117 odst. 1 písm. b) školského zákona.
Pokud je např. žák-maturant v době „svatého týdne“ ubytován v domově mládeže, je mu poskytováno školní stravování z důvodu jeho pobytu v domově mládeže.
Shrnutí
-
Školní stravování („dotovaný“ oběd) se poskytuje zákonem vymezenému okruhu dětí, žáků a studentů, a to po dobu jejich pobytu ve škole. Pobyt ve škole je chápán jako účast na vzdělávání žáka organizovaném školou.
-
Žák se může stravovat ve školní jídelně v době, kdy se neposkytuje školní stravování (např. v době ředitelského volna), pokud se přihlásí ke stravování jako „cizí strávník“.
-
Je nutné odlišovat doložení důvodů nepřítomnosti žáka ve škole a odhlášení žáka ze školního stravování. Pravidla přihlašování ke školnímu stravování a odhlašování ze školního stravování v jednotlivých dnech stanoví interní směrnice školy.
-
Jestliže nepřítomnost žáka není plánována a žák se neodhlásí ze školního stravování, první den neplánované nepřítomnosti je úplata za oběd totožná s úplatou „dotovaného“ oběda a žák oběd nemusí konzumovat ve školní jídelně. Pokud strávník není odhlášen ze školního stravování ani v následujících dnech, jsou poskytování oběda a úplata za oběd totožné pravidly stanovenými pro „cizí strávníky“.
-
Pokud je dítě nebo žák ubytován v internátu, žák nebo student je ubytován v domově mládeže, je jim školní stravování poskytováno z důvodu pobytu v tomto školském zařízení.
1) V případě stravování dítěte v mateřské škole je nutné mít na zřeteli, že rozsah stravování dítěte (stanovený ředitelem školy po dohodě se zákonným zástupcem dítěte) se stanoví tak, aby se dítě, je-li v době podávání jídla přítomno v mateřské škole, stravovalo vždy (viz § 4 odst. 1 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, v platném znění).
2) Viz Výklad MŠMT ke školnímu stravování a ubytování žáků v době, kdy konají maturitní zkoušku nebo se připravují na její konání ze dne 29. dubna 2011. [online]. [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statni-maturita/vyklad-ministerstva-skolstvi-mladeze-a-telovychovy-ke
3) Škola v přírodě je v tomto případě chápaná jako akce organizovaná školou, jejíž podmínky upravuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, nikoli jako školské výchovné a ubytovací zařízení.
4) Dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování, v platném znění, právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení podmínky poskytování školního stravování vymezí ve školním nebo vnitřním řádu.
5) Ve školních řádech některých škol se lze setkat s tím, že škola „iniciativně“ přebírá povinnost rodiče a po oznámení důvodu nepřítomnosti žáka ve vyučování sama následně zajišťuje i odhlášení žáka ze stravování. Z obecného úhlu pohledu však tento postup není vhodný, protože přihlášení ke stravování nebo odhlášení ze stravování určitý den je právo, resp. povinnost strávníka (nebo rodiče nezletilého strávníka).