Tento článek přináší odpovědi na nejčastěji pokládané otázky v souvislosti se snížením počtu odkladů povinné školní docházky a souvisejícími opatřeními. Navazuje na článek z předchozího vydání s názvem Omezení odkladů je příležitostí pro české školství. Jejich eliminace je součástí Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2023–2027.
Nejčastější otázky k „odkladové“ novele školského zákona
PaedDr.
Michal
Černý
ředitel
Mgr.
Ivana
Blažková
vedoucí
Proč se mění pravidla pro nástup do školy?
Jádrem této reformy je zásadní změna myšlení: od systému, který posuzoval, zda je „dítě zralé na školu“, se přechází k modelu, kde musí být „škola připravena na každé dítě“. Tento posun je přímou reakcí na dlouhodobě neudržitelný stav, kdy je v Česku odkládána školní docházka přibližně čtvrtině dětí, což je v mezinárodním srovnání extrémně vysoké číslo.
Nezávislé odborné analýzy, vědecké výzkumy i pracovníci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) identifikovali vysoký počet odkladů povinné školní docházky jako systémový problém, který vede ke zbytečnému prodlužování předškolního období, časté ztrátě motivace u dětí připravených na nové výzvy i k problematické věkové různorodosti ve třídách.
Reforma nepředstavuje jen zpřísnění pravidel pro odklady povinné školní docházky, ale především zavedení komplexního balíčku systémové podpory přímo v mateřských i základních školách. Cílem je nahradit pasivní čekání, až dítě dozraje, aktivní podporou, která mu umožní úspěšně zvládnout nástup do školy spolu se svými vrstevníky.
Změny budou především z kapacitních důvodů nabíhat postupně po dobu tří let.
Reforma vychází z hlavních strategických dokumentů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, tj.