Zaměříme-li se na motivaci dětí v předškolním věku, budeme se soustředit na věkovou skupinu dětí od 2 do 6 let. Hovoříme tak o motivaci k poznávání, hraní, k výtvarné a kreativní činnosti, sportovní činnosti, ale také o sociálním vývoji dítěte v kolektivu dalších dětí a dospělých.
Motivace dětí v mateřské škole
Andrea
Vřešťálová
ředitelka anglické mateřské školy FlowerGarten
V mateřské škole si děti spíše hrají, prozkoumávají nové podněty, dovídají nové informace a vůbec poprvé v životě se snaží
najít si své místo ve skupině
a prosadit se. Předškolní vzdělávání je tou nejdůležitější etapou ve vzdělávání, neboť osobnost člověka se formuje právě do šesti let věku dítěte, proto je velmi důležité tento vývoj podporovat nejen v rámci rodiny a přátel, ale právě i v mateřské škole.Mateřská škola by v žádném případě neměla suplovat práci rodičů. Do určité míry se však podílí na rozvoji osobnosti dítěte. Tráví zde přibližně polovinu svého času, proto je velmi důležité vybrat si takové zařízení, kde se bude cítit dobře, bezpečně, bude se vracet domů veselé, plné pozitivních dojmů a zážitků, ale také takovou školku, kde se bude
rozvíjet v souvislosti se svým věkem
a dalšími potřebami.Stejně jako každý dospělý jedinec je i každé dítě motivováno rozdílně. Všichni mají bez pochyby rádi pozitivní hodnocení, které vede k dalšímu rozvoji potřeby úspěšného výkonu. Je skvělé, když jsou děti motivovány úspěchem či pochvalou. Ze zkušenosti však víme, že mnoho dětí je často motivováno sladkostmi, hračkami, ale také různými zákazy a zastrašováním, které vedou většinou k opaku. Děti totiž pracují a vykonávají činnosti pouze za „něco“ a tím si vytváří špatné návyky, které si bohužel nesou v sobě až do dospělosti.
V mateřské škole se děti sladkostmi ani hračkami nemotivují, o to je práce učitelů těžší. Je důležité, aby s dětmi pracovali lidé, kteří u nich mají přirozený respekt, děti s nimi rády tráví čas a těší je, když jsou z jejich strany pochváleny. Kolikrát stačí jen úsměv, letmé pohlazení nebo hvězda na nástěnce, kterou vidí všichni kolemjdoucí.
Učitel ve školce
by měl být tedy milý, příjemný, kamarádský a měl by mít svou práci opravdu rád.Často se stává, že děti nejeví zájem o aktivity, které ve školce probíhají. Je to dáno tím, že tráví hodně času hraním
počítačových her, sledováním televize.
Bohužel netráví kvalitní čas se svými rodiči. Žijeme v době, kdy máme kolem sebe tolik užitečných předmětů, jakými jsou iPhony, iPady, které naše děti ovládají minimálně stejně dobře jako my. Někteří rodiče právě toto využívají k zabavení svých dětí místo toho, aby se jim věnovali, povídali si s nimi a zdravě je motivovali.Ve školce motivujeme děti svým přístupem, chováme se k nim jako k partnerům. Rodiče i pedagogové často ničí motivaci velmi autoritářským postojem. Jsou přísní, vše má svá jasná pravidla a nic nesmí být jinak. Dětský svět je přitom o fantazii a hrách. Pokud jednu činnost provádí jedinec trochu odlišným způsobem než další děti, nemusí se na něj rodič či pedagog hned zlobit, ale spíše jej pochválit za originální nápad a řešení. Dítě by si mělo vyzkoušet mnoho možností řešení dané situace či problému. Není vhodné jej stále opravovat a poučovat, že vše dělá špatně a správně je to pouze tak, jak si myslíme my. Každý má právo na svůj návrh a názor. Pokud však udělá dítě opravdu něco špatně, neměli bychom jej hned opravit a udělat práci za něj, ale nenápadně a opatrně jej nasměrovat na tu správnou cestu.
Je velice důležité s dítětem mluvit.
Když se mu něco nechce, má to vždy svůj důvod, i když může být hluboko ukrytý. Je třeba si s ním povídat o všem, o jeho kamarádech, učitelích, sourozencích, o tom, co ho baví a co ne. Dítě v nás má poté důvěru a snáz přistoupí na jakoukoli práci.