V rámci konference Dyskorunka se křtila a představovala kniha s názvem Dyslexia and Accessibility in the Modern Era: Emerging Research and Opportunities, která vyšla
v nakladatelství IGI Global Publisher of Timely Knowledge v USA. Autoři K. Balharová, J. Balhar a V. Vojtová v ní popisují mimo jiné i výsledky mezinárodního výzkumu, který probíhal v letech 2012–2015. V tomto příspěvku bych vás ráda seznámila s částí pojednávající o bariérách, jež v dospělém životě vytvářejí problémy se čtením, a také o tom, jaké strategie dospělí jedinci s dyslexií používají, aby je překonali.
Důležitost informačních technologií pro život ve společnosti v 21. století, pro život soukromý i profesní, je jistě nezpochybnitelná. Stoupá potřeba umět používat počítač a internet. Psané slovo, včetně jeho digitální formy, je tak důležitým komunikačním prostředkem mezilidské interakce. Typickou skupinou lidí, která se potýká s problémy v těchto dnes již „klíčových dovednostech“, jsou lidé s dyslexií. Jejich specifické znevýhodnění bývá spojené s přenosem a se zpracováním informací. Zvyšující se nároky na čtenářské kompetence se stávají zdrojem překážek v jejich životě.
Autoři pro účely knihy analyzovali 30 provedených interview a 34 životních příběhů, které popsali dospělí jedinci s dyslexií. Analyzovali je ze dvou základních hledisek, a to jaké bariéry jim v životě vytvářejí problémy se čtením a jaké strategie používají, aby tyto bariéry překonali. Pojďme se podívat na to, co vše přetrvává do dospělosti.
Bariéry, které v dospělém životě jedincůs dyslexií vytvářejí problémy se čtením
Již delší dobu se ví, že dyslexie není záležitost pouze dětského věku a s vývojem neodezní.
Obtíže s ní spojené lze pouze kompenzovat, jak ukazuje i výzkum provedený v rámci mezinárodního projektu Literacy, který byl zaměřený právě na dospělé jedince s