V současné době probíhající konkurzy na ředitele škol vyvolaly u pedagogické veřejnosti rozporuplné ohlasy. Jedna část odborníků souhlasila se zavedením konkurzů, neboť vnímají tento krok jako důležitý nástroj k zlepšení práce škol, a tím i zlepšení kvality vzdělávání. Druhá část vnímá konkurzy negativně, neboť přináší do práce ředitelů nejistotu při naplňování dlouhodobých vizí, neb stačí změna na radnicích a do této „lukrativní pozice“ bude jmenován jiný favorit, jak je to v naší republice časté.
Spravedlivé či nespravedlivé konkurzy?
Mgr.
Jan
KORDA
ředitel školy, prezident APU ČR, předseda o. s. PAU
Zcela chápu, že do této druhé kritické skupiny patří hlavně ředitelé a ředitelky škol, vždyť v mnoha regionech, kde zřizovatelé škol vyhlásili konkurzy plošně, musí obhajovat svou kvalitní práci, což vnímají oprávněně jako znevážení své práce. I když také já patřím do skupiny ředitelů škol, kteří by se dle novely školského zákona měli zodpovídat ze své práce, se zavedením konkurzů a periodických hodnocení ředitelů a ředitelek souhlasím, ale za jiných spravedlivějších podmínek.
Bod novely školské zákona o funkčním období
(a nejen tento) vnímám jako důkaz chybějící ucelené koncepce českého školství a naprostého amatérismu našich politiků. Jak jinak si vysvětlit, že politici nařídí hodnocení vedoucích pracovníků školy, aniž by pojmenovali, co znamená kvalitní ředitel či ředitelka školy? Při každém hodnocení žáků a studentů ve školách všichni pedagogové stanovují předem kritéria hodnocení, aby jejich zpětná vazba byla co nejspravedlivější. Při hodnocení nás ředitelů a ředitelek škol však nic takového není. Mnohde tedy rozhodnutí zřizovatelů nebudou spravedlivá.Je k úvaze, zda politici nevytváří tyto zákony úmyslně, aby zde vládlo stále prostředí vhodné pro korupci a klientelismus, prostředí, kde nevyhrávají ti dobří, ale ti s ostrými lokty a se známostmi.Bez předem známých
kritérií kvality práce ředitelů a ředitelek škol
nebudou konkurzy spravedlivé a bez nich se nedozvíme, kdo z nás je dobrý ředitel a kdo má v určité oblasti rezervy, na kterých musí v dalším funkčním období zapracovat.Naopak v případě existence měřitelných kritérií by
spravedlivé hodnocení
jistě zvýšilo současnou kvalitu škol a vzdělávaní. Vhodnější než současné konkurzy, které dostávají ředitele a ředitelky škol do velké nejistoty, bych doporučoval
zavést periodické hodnocení vedoucích pracovníků, které lépe splní funkci zpětné vazby. Neboť vedení škol je proces, který se neustále vyvíjí, a který je nutno průběžně kontrolovat.
Konkurz však není vhodným nástrojem na průběžnou zpětnou vazbu.
Konkurz jeden proces ukončí a druhý proces startuje, je možný až v případě, že ředitel či ředitelka již nechce v procesu pokračovat (jiná pracovní nabídka, odchod do důchodu), nebo pokud opakovaně i po různých doporučeních nezlepšuje kvalitu školy.Ředitel je manažerská pozice, vždyť také podmínkou k výkonu funkce je vystudovaný školský management. Škoda, že tomu neodpovídá i plat. Jenže s vyšším platem by se adekvátně zvedl „zájem“ o tuto pozici, a to i u zřizovatelů, takže nevím, zda by to bylo v současné době za absence pravidel vhodné řešení. Ředitel však musí být i výborný pedagog, který jde svou vzdělávací prací příkladem svým kolegům a kolegyním. Kromě toho je ředitel či ředitelka školy právník, „bezpečák“, personalita, úředník, psycholog, ekonom, architekt, stavitel, webmaster, vizionář …, určitě jste schopni doplnit další profese, na které má klasický manažer velkého podniku náměstky a odborné poradce.
Kvalitou vzdělávání ve školách se dlouhodobě zabýváme s kolegy a kolegyněmi v APU (Asociace profese učitelství) či v PAU (Přátelé angažovaného učení), kde se sami snažíme vytvářet dokumenty, které by mohly pomoci ke zvyšování kvality vzdělávání v jednotlivých školách. Tak vznikl PAUdit, který pojmenovává kvalitu školy, Standard profese učitele, který vytváří rámec kvality práce učitelů a učitelek, Desatero obnovy kvality vzdělávání, které navrhuje konkrétní kroky vedoucí k efektivnímu a smysluplnému vzdělávacímu systému. Z těchto dokumentů je možné vyjít při stanovení kritérií kvalitní práce ředitelů.
Jak by mohla vypadat
kritéria a indikátory dobrého ředitele či ředitelky školy, aby jejich hodnocení bylo spravedlivé? Předkládám návrh, který jistě není dokonalý, ale je určitě lepší než nic.