Skupinová výuka - Labyrint migrace

Široké spektrum různých důvodů k uspořádání této akce velmi dobře shrnul zástupce ředitele J. Končel: „Motivací k celému projektu skupinové výuky bylo předvést studentům složitost dnešního světa na aktuálním a palčivém příkladu současné migrace muslimského obyvatelstva do Evropy. Protínají se tu problémy spojené s růzností mentalit, náboženství, tradic, historické zkušenosti a ekonomické situace. Taková složitost nabízí prostor k různým interpretacím a též dezinterpretacím. My na GJP si myslíme, že úkolem školy v 21. století není jen studenty učit, co je pravda, nebo obecně přijímaná pravda, nebo dokonce vlastní pravda-přesvědčení učitele. Ale též přinášet názory a postoje, které jsou problematické, neprověřené a nejisté - tak jako je nejistá i doba, která se před námi nyní otevírá. Zároveň ale musíme mít neustále na paměti, že pravda sice může být nejistá a relativní, ale zdaleka ne vše, co se v médiích předkládá, pravdou být může. Lež a pravda nadále v dnešním světě existují a měli bychom se snažit studenty učit je od sebe rozpoznat. Vždyť co by bylo jinak smyslem našeho školního snažení?“

Učitelé zpracovali celkem 8 různých témat. Studenti si vybrali vždy pět z přednáškových bloků a ty pak během tří dnů absolvovali. Na závěr se uskutečnila panelová diskuze, které se zúčastnil Robert Stojanov (Geografické migrační centrum UK), Lukáš Hanus (Západočeská univerzita), Jana Platichová (dokumentaristka) a také studenti a učitelé naší školy.

V rámci přednáškových bloků se studenti setkali také s Adrianou Dergam (bývalou reportérkou ČT), Jaroslavem Cermanem (koordinátorem mediální kampaně Hatefree culture) a politickým geografem Michaelem Romancovem.

Smyslem první části bylo na základě videoukázek z xenofobního webu White Media doložit, že jedna lež v moři relevantních informací otráví moře celé. V druhé části se o zdech v dějinách hovořilo jako o jistém významném a účinném řešení, které ovšem, pokud není doprovázeno doplňkovými nástroji, nakonec nikdy není úspěšné. Poslední část věnovaná Koránu poukazovala především na mnohost existujících interpretací tohoto textu, a tedy na nejednotu samotných muslimů v jeho výkladu.

Samotnému projektu předcházela přednáška Migrace a migrační politika Lenky Pavelkové (Přírodovědecká fakulta UK). Hlavním smyslem bylo nenechat se manipulovat médii, umět si ověřit zdroje a dokázat o informacích kriticky přemýšlet. Důraz byl kladen na výchovu k toleranci, otevřenosti k odlišnostem a k solidaritě.

Téma bylo zařazeno vzhledem k jeho nadčasovosti. Právě migrace je totiž v mnoha případech vyústěním environmentálních problémů. Studenti také pochopili, že masová migrace do cílových oblastí je často provázena konfliktem s místními obyvateli nebo další environmentální degradací v důsledku zvyšujícího se tlaku životního prostředí.

Hlavním cílem byla orientace v problematice regionu. Důraz byl kladen na historické souvislosti celého 20. století až po vysvětlení současného stavu. Řešil se také vliv a požadavky Kurdů, stejně jako různé jiné geopolitické zájmy v oblasti. Celou přednášku doplňovaly mapy, které dávají do souvislostí etnika a náboženství a současné protivníky v konfliktu.

Cílem bylo seznámit posluchače s hlavními migračními vlnami, jež poznala Francie v průběhu 20. století, a poukázat na politicko-sociální aspekty, které během tohoto období způsobily ony masivní přesuny v rámci Evropy. Paralely se současnou uprchlickou krizí se pak nabízely samy.

Hlavním cílem tohoto výukového bloku bylo uvést současné problémy rasizmu/xenofobie do historického kontextu a hledat paralely mezi částečně vyřešenými historickými tématy a problémy, se kterými se v naší části světa začínáme teprve setkávat.

Workshop měl za cíl vyvrátit některé zažité představy o migrační krizi a přivést do tematiky novou perspektivu. Po rekapitulaci důležitých faktů se studenti seznámili s opatřeními, která již fungují, a následně jsme diskutovali nad některými problematickými dopady, které z toho vyplývají.

Cílem bylo definovat základní pojmy spojené s migrací, přiblížit studentům činnost humanitárních organizací a především nastínit lidský rozměr celé migrační vlny. Část byla věnována Charitativní sbírce pro uprchlíky, kterou přednášející zorganizovala pod záštitou školy, a zkušenostem z cesty na Balkán. Byly promítány fotografie a krátký dokument. Řešila se i otázka bezpečnosti v Evropě, strach z integrace, z jiné kultury a náboženství.

Labyrint migrace se jak u studentů, tak u vyučujících setkal s výraznou odezvou, protože jim pomohl zorientovat se v nesmírně složité a navíc aktuální problematice. Na závěr ještě pohled školní psycholožky Veroniky Vitoškové: „Na naší škole se již několik let snažíme soustavně věnovat problematice multikulturního prostředí, realizujeme různé programy na toto téma, zveme odborníky z praxe, ale dáváme prostor i samotným studentům. V návaznosti na současnou geopolitickou situaci považuji rozhodnutí uskutečnit program takového rozsahu, jako byl podzimní Labyrint migrace, za další důležitý krok ve snaze učit žáky orientovat se v aktuálních otázkách, zajímat se o současné dění a umět vyhledávat informace a číst v médiích. Na programu jsem ocenila zejména pojetí přednášek učitelů i odborníků z praxe či univerzit - snahu nepředkládat hotový názor či přesvědčovat, ale poskytovat prostor k přemýšlení a kritickému uvažování. Studenti ocenili hlavně různorodost přednášek či seminářů (tematicky i pojetím), možnost dozvědět se zásadní informace odjinud než jen z médií a možnost pohovořit si s odborníky z jiných pracovišť.“