Dne 1. 1. 2025 nabývá účinnosti ustanovení § 87a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Podle tohoto ustanovení zákoníku práce zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít písemnou dohodu, podle níž si zaměstnanec za sjednaných podmínek bude sám rozvrhovat pracovní dobu do směn.
„Samorozvrhování“ pracovní doby zaměstnancem v podmínkách škol a školských zařízení
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová
Ph.D.
specialista na školskou legislativu;www.monikapuskinova.cz
JUDr.
Petr
Bukovjan
specialista na
Nová právní úprava se neuplatní u pedagogických pracovníků. Případné „samorozvrhování“ části jejich pracovní doby se i nadále řídí zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pedagogických pracovnících“).
Nová pravidla lze použít u nepedagogických pracovníků. Přitom je nutné věnovat pozornost podmínkám, za kterých si může nepedagogický pracovník sám rozvrhovat pracovní dobu do směn.
Situace pedagogických pracovníků
Situace pedagogických pracovníků se liší od situace ostatních zaměstnanců. Jejich právo si samostatně rozvrhovat část pracovní doby je dáno speciální právní úpravou, která má přednost před aplikací pravidel obsažených v zákoníku práce. Touto speciální právní úpravou je zákon o pedagogických pracovnících.
Lze proto jednoduše konstatovat, že v případě pedagogických pracovníků se nový § 87a zákoníku práce
neuplatní
. Pravidla rozvrhování pracovní doby v případě přímé a tzv. nepřímé pedagogické činnosti jsou i nadále stanovena§ 22a odst. 2 a 3 zákona o pedagogických pracovnících. Část směny, kterou si může pedagogický pracovník samostatně rozvrhovat, je přitom současně dobou, ve které si může určit místo, kde práci koná.Pedagogický pracovník a doba stanovená rozvrhem přímé pedagogické činnosti
V praxi nevznikají spory ohledně rozvrhování části pracovní doby pedagogického pracovníka, na kterou připadá přímá pedagogická činnost stanovená rozvrhem. Tuto část pracovní doby vždy
rozvrhuje zaměstnavatel
(resp. ředitel veřejné školy nebo školského zařízení).Uvedené právo a současně povinnost zaměstnavatele se vztahuje i na situace, kdy lze výkon přímé pedagogické činnosti obtížně plánovat (např. pokud je spojena se sezónními zemědělskými pracemi).
Rozvrhování pracovní doby, na kterou připadá přímá pedagogická činnost pedagogického pracovníka, se řídí následujícími normami:
a)
Pro všechny zaměstnance v pracovním poměru platí obecné pravidlo dané § 84 zákoníku práce:
Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení
.