Přesčasy a nadúvazky

U této oblasti vycházíme z několika základních dokumentů:

* zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále ZP),

* zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

* nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogickopsychologické činnosti pedagogických pracovníků.

Učitelka mateřské školy je pedagog, proto pracuje s dětmi 31 hodin týdně a 9 hodin má vyčleněno na práce související (zejména na třídní administrativu, práci s rodiči, vzdělávání, úpravu prostor, organizačnětechnické práce ve škole a podobně).

Pracovní doba je 8 hodinová, ale pro potřeby organizace je sledována zejména pracovní doba přímé pedagogické práce. Některé ředitelky umožňují výkon prací souvisejících realizovat i mimo prostory pracoviště, proto tuto dobu nelze přesně evidovat.

V mateřských školách je rozvržení pracovní doby zpravidla rovnoměrné, to znamená, že je dodržen rozsah 31 hodin přímé pedagogické práce týdně. Někde se využívá možnosti pružného rozvržení s tím, že v jednom čtyřtýdenním období je průměrná doba přímé pedagogické práce dodržena a naplněna (4 x 31 = 124).

Potřeba práce navíc vzniká zejména při absencích kolegyň, při vzdělávání – formou pracovní cesty, při akcích typu výlet nebo škola v přírodě. Nařídit práci přesčas může ředitelka MŠ nebo vedoucí k tomu oprávněný. Někdy se setkáváme s problémem, že učitelka sama zůstává v pracovním procesu déle. Pokud o tomto přímý nadřízený ví, tak se jedná o práci se souhlasem, jde o práci nad rámec rozpisu, jako kdyby byla přikázána.

Přesto v mateřské škole pedagogové práci přesčas vykonávají jen výjimečně. Jedná se zejména o celodenní provozní aktivity nebo pracovní cesty. Za přesčasovou práci (v jednom dni déle než 8 hodin) přísluší příplatek 25 % podle ZP. Lze dohodnout i náhradní volno, které je potřeba vyčerpat do 3 měsíců.

Příkazem lze nařídit přesčas maximálně v rozsahu 4 hodin týdně, další hodiny však lze dohodnout.

JAK VZNIKÁ NADÚVAZEK

Pracuje-li učitelka na ranní směně a kolegyně (například pro nemoc) nedorazí, bude pokračovat v přímé pedagogické práci ještě například 2 hodiny. Nedojde k přesčasu. Tyto hodiny jsou nadúvazkové, to znamená s příplatkem 200 % průměrného hodinového výdělku k platu (§ 132 ZP).

§ 132
Příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah Pedagogickému pracovníkovi přísluší za hodinu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické činnosti nebo přímé pedagogicko-psychologické činnosti vykonávané přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního zákona, kterou vykonává nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy, ředitelem školského zařízení nebo ředitelem zařízení sociálních služeb podle zvláštního právního předpisu, příplatek ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku.

JAK MŮŽEME NADÚVAZKOVOU PRÁCI U DĚTÍ ŘEŠIT A FINANCOVAT

1) S učitelkou domluvit klasické nadúvazky, tyto hodiny pak proplácet příplatkem 200 %. Toto řešení se zdá poměrně drahé, ale protože za nepřítomnou učitelku zůstává „volný“ její plat, můžeme s ním počítat, neboť to většinou postačí k úhradě 2–3 hodin nadúvazků denně.

Příklad:

Učitelka má hrubého 17.000 Kč.

Nemocná je 14 dní, kdy plat nedostává = úspora cca 8.500 Kč.

MŠ platí náhrady platu za 14 dní ve výši cca 4.000 Kč, k volnému použití tedy zbývá asi 4.500 Kč (= 22 nadúvazkových hodin stejně hodnocené učitelky).

2) Úsporu na platu za chybějící učitelku lze použít na financování zástupu. V praxi zpravidla postačí zástup na zkrácený úvazek. Navíc, protože zastupující učitelka nezpracovává třídní vzdělávací program, zařadíme ji podle náplně práce a katalogu prací do 8. platové třídy. V případě, že jde o učitelku MŠ v důchodu, musíme ji zařadit do odpovídajícího platového stupně. Má-li zastupující učitelka praxi mimo obor, můžeme využít možnosti zápočtu předchozí praxe v omezeném rozsahu.

K financování zástupu – pokud máme v rozpočtu vyčleněnu částku na dohody, lze ji použít. Tím uspoříme peníze za odvody. Bez předchozí úpravy rozpočtu krajským úřadem však toto nelze realizovat a musíme použít běžné mzdové prostředky, takže zaměstnáme pracovnici na pracovní poměr, a to se všemi náležitostmi.

Na úhradu zástupů nebo nadúvazků můžeme použít i provozní prostředky, což se využívá zejména u malých mateřských škol, kde zřizovatel ze svých zdrojů dotuje mzdové náklady.

Je potřeba si uvědomit změnu legislativy od 1. 4. 2009. Zákon č. 477/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, doplňuje zákon 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů tak, že do § 28 přidává nové odstavce. Zde se stanoví, že příspěvková organizace nesmí použít provozní prostředky na platy bez předchozího rozhodnutí zřizovatele. V praxi to znamená, že musíme mít od zřizovatele předem písemné rozhodnutí o výši použití provozních prostředků na úhradu platů (nestačí, že o tom radnice ví), jinak se dopouštíme porušení rozpočtové kázně, které je sankcionováno.

3) Organizační řešení bez zvýšených nároků na platy užíváme mimořádně, většinou například při celodenní akci, výletu, jednorázové aktivitě, zástupu za pár dní dovolené. Podle § 84 ZP zpracujeme písemný rozvrh pracovní doby na dané období (týden až měsíc) a zaměstnance s ním předem seznámíme. Máme na paměti, že při rovnoměrném rozvržení pracovní doby nesmí směna v jeden den přesáhnout 9 hodin (§ 82 ZP).

Pak je možné, aby učitelka pracovala u dětí například v pondělí 9 hodin, v úterý až čtvrtek po 6 hodinách a v pátek 4 hodiny, což je celkem 31 hodin přímé pedagogické práce. Žádná hodina není nadúvazková, všechny spadají do úvazku za plat, který má učitelka stanoven v platovém výměru. Práce související lze rozepsat též, nebo jen určit, kdy je učitelka bude vykonávat do týdenního rozsahu 40 pracovních hodin celkem.

PRACOVNÍ ÚVAZEK NIŽŠÍ NEŽ JEDEN A NADÚVAZKY

Pokud má učitelka kratší pracovní úvazek, pak platí, že její navíc odsloužené hodiny přímé pedagogické práce se dopočítávají do plného úvazku. Teprve 32. hodina v měsíci je první hodinou nadúvazkovou.

V praxi by měla mít písemný rozvrh pracovní doby, se kterým by měla souhlasit (i pro ni platí, že jí můžeme nařídit maximálně 4 hodiny týdně navíc). Obvykle se však tento problém řeší ústní dohodou.

V praxi ředitelky obtížně řeší problémy při delších akcích, jejichž příkladem je škola v přírodě.

I zde je nutno dodržet délku pracovní doby, pedagogický dohled po celý aktivní den, podmínku nejvýše 4 nařízených přesčasových hodin, příplatky za přesčas, příplatky za noční službu … Protože jde o pracovní cestu, tak i náhrady – zejména stravné, náklady na ubytování a tak dále. Problémy přináší i potřeba dodržet dobu odpočinku – nejen denní, ale i týdenní, neboť nelze po týdnu školy v přírodě přijet v neděli a v pondělí jít běžně do práce (musíme poskytnout nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů v trvání alespoň 35 hodin – § 92 ZP).

Pro efektivní zajištění služeb v mateřské škole je nutné mít základní vhled do zákonů, ekonomiky i psychologie. Jako v celém řízení MŠ i zde platí, že dobré vztahy na pracovišti jsou doslova „k nezaplacení“. Tam, kde je zdravá a vstřícná atmosféra, tam se tyto problémy řeší snáze. Přesto bychom neměli spoléhat na to, že učitelky vše odpracují „za hubičku“.

Dle mého názoru je vhodné nadúvazky proplácet. Nejde jen o to, že si učitelky „přivydělají“. Samozřejmě posílíme pohodu dětí, které mají stále svoji učitelku a nemusejí se spojovat či dělit. Při krátkodobé absenci jsou nadúvazkové hodiny rozumným řešením. Při dlouhodobé absenci je však nutné mít na zřeteli i psychickou únavu sloužící pedagožky, takže se pravděpodobně přikloníme k řešení formou zástupu, je-li to možné.

Pokud nadúvazkové hodiny prokazatelně odpracuje ředitelka MŠ, má stejné nároky, jako kterýkoli jiný pedagogický pracovník. Nemusí o jejich proplacení žádat zřizovatele, neboť toto není součástí platového výměru a ani to nepodléhá schvalování (oporu máme v ZP obdobně jako například při proplácení náhrad při pracovní cestě).

Ředitelka je zodpovědná za efektivní hospodaření se státními financemi. A protože jedna hodina nadúvazku ředitelky a učitelky se ve své finanční hodnotě značně liší, z ekonomického hlediska by měla tyto práce vykonávat raději učitelka. Do celého problému vstupuje navíc i morální rozměr. Ať se nám to líbí nebo ne, ředitelka je finančně hodnocena výrazně výše, takže buďme přející a nenechme se zlákat falešnou vidinou pár stokorun. Náš morální kredit za to nestojí.