Objevují se rodiče, kteří kvůli strachu z nákazy odmítají posílat své děti do školy. Jakou má takové jednání oporu v zákoně?
Pokud se na žáky nevztahuje zákaz docházet do školy – například právě z důvodu vládních protiepidemických opatření – mají standardní práva a povinnosti. Tedy i povinnost „řádně docházet do školy“ (§ 22 odst. 1 školského zákona) a plnit povinnou školní docházku (§ 36 školského zákona). Zákonní zástupci mají povinnost „zajistit, aby žák docházel řádně do školy“ [§ 22 odst. 3 písm. a) školského zákona].V této době pro ně není stanovena žádná výjimka. Distanční vzdělávání není pro tyto žáky možnou formou plnění povinné školní docházky.
Má-li být tedy žák ve škole nepřítomen, je ze zákona potřeba doložit důvody nepřítomnosti [§ 22 odst. 3 písm. d) školského zákona], omluvit nepřítomnost ve vyučování (§ 50 odst. 1 školského zákona), případně i předem uvolnit žáka z vyučování (§ 50 odst. 1 školského zákona); ve školském zákoně to není přímo řečeno, ale podle běžného výkladu je uvolnění nutné tehdy, když jde o předem známou nepřítomnost.
Závažné důvody nebo bezproblémové učení
Podmínky pro uvolňování a omlouvání žáků stanoví školní řád. Ten stanoví i důvody, pro které lze žáka uvolnit a omluvit jeho nepřítomnost. Co tedy udělat, když rodič nechce dítě poslat do školy z důvodu obav z nákazy?
Záleží na školních řádech jednotlivých škol. Ty lze samozřejmě i pružně upravit. Vzorový školní řád pro ScioŠkoly kupříkladu uvádí, že žáka lze uvolnit na dobu delší než jeden den „jsou-li k tomu na straně žáka závažné důvody, nebo neohrozí-li žákova nepřítomnost závažným způsobem dosahování cílů základního vzdělávání“. Tedy uvolnění je přípustné, je-li splněna alternativně jedna z následujících podmínek:
a) k uvolnění existují na straně žáka závažné důvody (tyto důvody má rodič uvést), nebo
b) neohrozí-li žákova nepřítomnost dosahování cílů základního vzdělávání.
Budeme-li uvažovat o alternativě a), pak vyvstává otázka, zda lze rodičovské obavy z nákazy považovat za „závažné důvody“. Osobně se domnívám, že podle okolností by jimi být mohly. Pokud například v domácnosti s dítětem žije babička nebo jiný příbuzný z rizikové skupiny a pokud rodič tyto důvody uvede, pak bych to za závažné důvody označil. Pokud rodič nic neuvede nebo jen obecně uvede, že se bojí, nebo pokud jsou důvody zjevně nepravdivé, pak bych to za závažné důvody nepovažoval. Budeme-li uvažovato alternativě b) – „neohrozí-li žákova nepřítomnost závažným způsobem dosahování cílů základního vzdělávání“ – potom je namístě, aby si ředitel školy položit následující otázku: pokud nebude dítě chodit do školy, ohrozí se dosahování cílů základního vzdělávání? Jestliže ne, pak lze rozhodnout o uvolnění. Jestliže ano a nelze to dohnat ani stanovením jiného, náhradního způsobu vzdělávání v době uvolnění, pak tato alternativní podmínka splněna není.
Jak omluvit nepřítomnost
Pokud bych měl doporučit způsob, jak správně omluvit žáka, postupoval bych následovně. Rodič požádá o uvolnění postupem stanoveným ve školním řádu a v žádosti uvede důvody. Jsou-li naplněny podmínky dle školního řádu, ředitel školy rozhodne o uvolnění. Rodič dále do tří dnů doloží důvody nepřítomnosti a po skončení nepřítomnosti dítě omluví.
Co naopak nedělat? Nenechal bych děti do školy nedocházet bez předchozího uvolnění, neboť tím by škola „přikrývala“ porušování povinné školní docházky. Na tom nic nezmění ani pozdější omluvení nepřítomnosti – takový postup je totiž bez předchozího uvolnění správný jen tehdy, je-li nepřítomnost neočekávaná (nemoc, náhlá událost atp.). Obava z nákazy je ale předem očekávatelná událost, a rodič proto nemá důvod nepožádat školu předem o uvolnění. Je možné, že některé školy takový postup tolerují, dle mého mínění však není v souladu s § 50 odst. 1 školského zákona.
Čl. IV vzorového školního řádu ScioŠkol: nepřítomnost ve vyučování
IV. Nepřítomnost ve vyučování
1.
V případě plánované nepřítomnosti žáka ve vyučování jsou zákonní zástupci povinni žádat o uvolnění žáka z vyučování dle následujících pravidel:
a)
v případě nepřítomnosti nepřesahující jeden den informovat nejpozději předchozí kalendářní den školu prostřednictvím školního informačního systémuo plánované nepřítomnosti a délce jejího trvání. Má-li být žák ze školy vyzvednut zákonným zástupcem nebo jinou osobou, informovat o tom spolu s informací o nepřítomnosti žáka, jinak bude žák ze školy v určený čas propuštěn samostatně. Informováním školy předepsanou formou je žák z vyučování uvolněn.
b)
v případě nepřítomnosti přesahující jeden den požádat nejpozději tři kalendářní dny před počátkem nepřítomnosti prostřednictvím školního informačního systému nebo jinou písemnou formou školuo uvolnění žáka z vyučování a uvést důvody pro uvolnění žáka. Třídní průvodce uvolní žáka z vyučování tehdy, jsou-li k tomu na straně žáka závažné důvody, nebo neohrozí-li žákova nepřítomnost závažným způsobem dosahování cílů základního vzdělávání. Shledá-li třídní průvodce, že žáka z vyučování uvolnit nelze, předá věc bez zbytečného odkladu řediteli školy, který rozhodne o uvolnění žáka. Neuvolní-li ředitel školy žáka z vyučování, vyhotoví rozhodnutí písemně. Nepřítomnost žáka ve vyučování, z něhož nebyl uvolněn, se považuje za neomluvenou absenci, nedošlo-li k ní z jiných závažných důvodů.
c)
v případě nepřítomnosti delší než pět vyučovacích dnů požádat nejpozději tři kalendářní dny před počátkem plánované nepřítomnosti prostřednictvím školního informačního systému ředitele školy o uvolnění žáka z vyučování a uvést důvody pro uvolnění žáka. Ředitel školy uvolní žáka z vyučování tehdy, jsou-li k tomu na straně žáka závažné důvody, nebo neohrozí-li žákova nepřítomnost závažným způsobem dosahování cílů základního vzdělávání. Nepřítomnost žáka ve vyučování, z něhož nebyl uvolněn, se považuje za neomluvenou absenci, nedošlo-li k ní z jiných závažných důvodů.
Uvolněním žáka dle tohoto odstavce je žákova nepřítomnost omluvena a důvody nepřítomnosti se mají za doložené, není-li školou stanoveno, že se důvody mají ještě doložit.
1.
Důvody nepřítomnosti ve vyučování jsou zákonní zástupci povinni doložit prostřednictvím školního informačního systému nejpozději do tří kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti; doložení důvodů nepřítomnosti se činí sdělením důvodu nepřítomnosti. Má-li být doložením důvodů nepřítomnost omluvena, spolu s doložením důvodů nepřítomnosti uvedou zákonní zástupci i předpokládanou délku trvání nepřítomnosti. Nejsou-li důvody řádně doloženy, nepřítomnost se považuje za neomluvenou.
2.
Omluvit nepřítomnost žáka ve vyučování jsou zákonní zástupci povinni nejpozději do tří kalendářních dnů od skončení nepřítomnosti. Nepřítomnost se omlouvá sdělením prostřednictvím školního informačního systému. Dodatečně omlouvat nepřítomnost není třeba:
a)
byl-li žák předem uvolněn postupem podle odst. 1, nebo
b)
sdělil-li při doložení důvodů nepřítomnosti zákonný zástupce předpokládanou délku nepřítomnosti,a délka nepřítomnosti trvající maximálně 14 dní tuto předpokládanou délku nepřesáhla.