V legislativním okénku jsme se i tentokrát zaměřili na praktické dopady nové úpravy dovolené, a to konkrétně na to, jak se v průběhu roku může nárok zaměstnance na dovolenou zmenšit, když je kupříkladu dlouhodobě nemocný. Doposud v těchto případech docházelo ke krácení dovolené. Nová úprava dovolené účinná od 1. ledna letošního roku ovšem krácení v těchto případech zrušila a ponechala krácení pouze za neomluvenou absenci. Nebojte, neznamená to, že by zaměstnancům vznikala dovolená i za všechny doby, kdy nepracují. Původní krácení dovolené totiž proniklo do nové úpravy jakýmisi zadními vrátky.
Krácení dovolené do konce roku 2020
Do konce roku 2020 se dovolená krátila pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzovaly jako výkon práce (např. dočasná pracovní neschopnost bez souvislosti s výkonem práce, karanténa, rodičovská dovolená a další). Pravidlem bylo, že se dovolená za prvých 100 takto zameškaných směn krátila o 1/12 a o další 1/12 za dalších 21 takto zameškaných směn. Vždy však musela být zaměstnanci poskytnuta dovolená alespoň v délce dvou týdnů. Dovolená se též krátila pro výkon trestu odnětí svobody a za určitých podmínek i pro vazbu, a to za každých 21 takto zameškaných směno 1/12. Dle uvážení zaměstnavatele bylo možné krátit dovolenou za neomluveně zameškanou směnu, a to o 1 až 3 dny. Dovolenou za odpracované dny však bylo možné krátit jen za neomluveně zameškanou směnu.
Krácení dovolené však bylo zásadně novelou zákoníku práce pozměněno. Zůstalo jen krácení za neomluveně zameškanou směnu. Nově je toto krácení o dost mírnější, krátit lze jen o počet neomluveně zameškaných hodin odpovídající zameškané směně. Efekt krácení dovolené se však i po novele v zákoníku práce v