I přes sebevětší snahu má vždy vedení školy omezený čas i přehled o tom, jak jsou na tom v nejrůznějších oblastech jeho žáci. Ředitel musí často řešit, rozhodovat či facilitovat různé a někdy velmi obtížné situace či konflikty, komunikovat s širší komunitou školy a velký prostor zabírají nejrůznější administrativní, právní a technické záležitosti a vůbec řízení praktického chodu školy. Když se k tomu přidá ještě kontext dnešní doby - organizace distanční výuky a nejistota ohledně budoucího vývoje, je otázka přehledu o žácích a také vlivu na ně velmi klíčová i palčivá zároveň.
V
Akademii Libchavy podporujeme ředitele a vedení všech typů škol v tom, aby zvládli nejen své manažerské a pedagogické role, ale také aby se lépe cítili ve svém nitru i v celém širokém a složitém systému vztahů a mechanismů. Naše cesta spočívá ve vědomém užívání koučovacího přístupu tak, že klademe užitečné otevřené otázky a provázíme v jejich konkrétních odpovědích a krocích. Z naší zkušenosti víme, že je to velmi smysluplný způsob, jak lze ředitele podpořit.Jako ukázku koučovacího přístupu jsme v článku zformulovali otázky užitečné k tomu, aby ředitel školy získal přehled o svých žácích. Pro vaši inspiraci nabízíme také možnost ke každé otázce přiřadit jednu ze smysluplných odpovědí ředitelů, kteří si již na tuto otázku odpověděli a udělali minimálně první krok k naplnění svých záměrů.
Zkuste si odpovědět na následující otázky:
1.
Jaké mám jako ředitel nástroje k tomu, abych měl přehled o všech svých žácích?
2.
K čemu mi to bude, mít větší přehled o svých žácích?
3.
Jak lze přispět k tomu, abych jako ředitel mě přehled o svých žácích?
4.
Co mohu udělat už nyní pro to, abych měl větší přehled o svých žácích?
5.
O čem všem bych chtěl mít přehled?
6.
Jak mohu podpořit učitele v tom, aby měli přehled o svých žácích?
7.
Jaké potřebuji učitelům pokládat otázky, abych se dozvěděl o žácích to, co potřebuji?
8.
Jak podporuji vztahy učitelů se svými žáky?
9.
Jak konkrétně mohu zapojit žáky do chodu školy?
Nejsmysluplnější řešení:
A.
„U nás ve škole funguje dobře školní parlament, kde se jako ředitel vždy účastním jejich jednání. Jednání školního parlamentu má pro mě stejnou váhu v mém diáři, jako jakákoliv jiná schůzka či jednání.“
B.
„Přijde mi důležité zůstat s žáky v kontaktu. Mám proto učitelský úvazek, nepotkávám se samozřejmě úplně se všemi žáky, ale pro lepší kontakt a přehled mi to hodně pomáhá. Jsem tak v kontaktu s tím, co mladá generace řeší, co ji baví, a často mě to inspiruje.“
C.
„Mohla bych přispět tím, že například jednou za rok uspořádám besedu pro žáky, kde se mne mohou ptát na různé otázky. Naši žáci by také mohli vést různé workshopy pro učitele i žáky. Mohla bych také učitele ještě víc motivovat, aby tvořili s žáky různé projekty (výtvarné, ekologické, společenské) a mohli by mít k dispozici prostory školy, kde mohu já (i kdokoliv další, třeba rodiče) vidět výstupy práce našich žáků.“
D.
„Naše škola je velmi aktivní v pořádání různých kulturních a společenských událostí, na těchto akcích bych mohl vyzvat žáky, aby se podíleli z velké části na jejich organizaci a já bych s nimi mohl více komunikovat. Mohl bych také podporovat učitele v tom, aby dělali třídnické hodiny a ranní kruhy, na což myslím už dlouho.“
E.
„Nejvíce bych ocenila, kdybych opravdu věděla, jak se učí učitelům v konkrétních třídách, se kterými žáky mají problémy, co by potřebovali řešit a jak by nejvíce chtěli ode mě nebo od kolegů (myslím speciální pedagožku nebo školního psychologa) podpořit. Zajímá mě také, jací jsou specifičtí rodiče v konkrétních třídách, abych mohla svoje učitele více podpořit v komunikaci jménem školy.“
F.
„Je pro mě důležité, aby hlavně ti více vztahoví učitelé měli možnost s dětmi trávit čas, a chtěla bych, aby své postřehy pak přinášeli do sborovny, informovali jinak zaměřené učitele o tom, v čem jsou konkrétní žáci jedineční, jak s nimi lze lépe komunikovat, co na ně více platí a čeho se vyvarovat.“
G.
„Otevřené, ty, které otvírají přemýšlení o každém žáku. Napadá mě třeba otázka: Jaké typy žáků ve své třídě máš? Jaké konkrétní metody Ti konkrétně nejvíc fungují a podle čeho to poznáš? Jakou jednu nejsilnější vlastnost bys pojmenoval u žáka XY? Jak bys popsal tuto třídu i jednotlivé žáky? S kterými žáky bys potřebovala pomoci a v čem/od koho?“
H.
„Nejsilnějším nástrojem je podle mě to, že sama věřím tomu, že jsme jako učitelé (i já jako ředitelka) ve svých rolích pro děti vzory, modely, ze kterých se mohou učit. Hodně přemýšlíme o dopadu učení na každého jednotlivého žáka a zvědomujeme to, co se ve škole (nejen v učení) děje.“
I.
„Podporuju hodně nadaných žáků v tom, co je baví, a vyzývám je k tomu, aby za mnou přicházeli s návrhy na různé projekty, soutěže nebo akce, na které je může škola vyslat nebo je jinak podpořit. Mám také pravidelné konzultační hodiny pro žáky i pro učitele.“
Mgr. Klára Vondřičková,
pedagožka na PedF UK, lektorka a mentorka Akademie LibchavyJaký byla žák? Klára Vondřičková byla jako žákyně prvního stupně základní školy velmi zvídavá, ale také často nepochopená. Odešla s nadějemi na víceleté gymnázium a zde se její vnímání školy naprosto proměnilo. Cítila se součástí komunity školy, vnímala sílu konkrétních učitelů a mnoho z nich ji velmi inspirovalo. Největší životní školou však byla praxe a největší změnu v životě ji přinesl sebezkušenostní výcvik a koučovací výcviky v Libchavách.