Personalistika - strana 30
Ustanovení § 48 až 73 zákoníku práce upravují skončení pracovního poměru – regulují zejména situace, kdy má buď zaměstnanec zájem opustit stávající zaměstnání, nebo kdy chce naopak zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem. Pracovní poměr ale může skončit i z jiných příčin, než je rozvázání pracovního poměru výpovědí (jednostranným úkonem zaměstnavatele/zaměstnance).
Dohodu o rozvázání pracovního poměru lze uzavřít pouze za předpokladu, že se obě strany – zaměstnavatel (ředitel školy) i zaměstnanec – dohodnou na ukončení pracovního poměru a dni, ke kterému pracovní poměr skončí.
Co se týká úrazů, neřešíme ve školách a školských zařízení pouze úrazy zaměstnanců, ale v častějším případě školní úrazy dětí ve smyslu vyhlášky č. 64/2005 Sb. Prvotně je nutno si uvědomit odlišnou odpovědnost u školních úrazů v základních, středních školách apod.
Pro pochopení přístupu k systému řízení BOZP je nutno znát některé pojmy. Celá problematika zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je dána nejen naplněním požadavků právních, technických a ostatních předpisů, ale i hodnocením rizik a přijímáním následných opatření.
Nedílnou součástí všech oblastí řízení je znalost potřebné legislativy, která danou oblast řídí. V níže uvedeném přehledu je zpracován výtah vybraných zákonů a právních předpisů, jejich jednotlivých ustanovení a současně vzájemně propojené právní, technické a ostatní předpisy tak, jak na sebe navazují.
Jedním z neoddiskutovatelných témat pracovněprávních vztahů je dovolená, která pro zaměstnance představuje dobu odpočinku potřebného po vykonané práci – možná dvojnásob to platí pro školství, kde se dovolená čerpá zejména v létě, kdy je ve školách „prázdninový“ režim. Nicméně i na dovolenou se vztahují určitá pravidla.
Ačkoli se řada pravidel určování dovolené od 1. 1. 2012 v důsledku tzv. věcné novely zákoníku práce změnila, stále zůstal zachován princip dominantního postavení zaměstnavatele, který „standardně“ určuje zaměstnancům termín čerpání dovolené.
Vzhledem k tomu, že rozvrh dovolených není závazný, je ředitel školy (zaměstnavatel) povinen podle § 217 odst. 1 zákoníku práce písemně oznámit zaměstnanci určenou dobu čerpání dovolené alespoň 14 dnů předem, pokud se s ním nedohodne na kratší době pro určení dovolené.
Podle § 213 odst. 3 zákoníku práce činí dovolená pedagogických pracovníků 8 týdnů v kalendářním roce. Jedná se tak o zvláštní výměru, kdy je již přímo ze zákona prodloužena základní výměra (4 týdny) dovolené – deklaruje se tím náročnost a namáhavost práce, kterou pedagogický pracovník vykonává.
Jak je zvykem i v jiných oblastech, za zajištění požární ochrany ve svém důsledku odpovídá vždy ředitel školy. Je však potřeba zmínit kvalifikaci na úseku požární ochrany. V praxi se lze setkat s pojmem odborně způsobilá osoba v PO, technik PO, preventista PO apod.
Dalším právním předpisem, který se ředitelům škol prolíná do jejich činností, je vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci. Tento předpis určuje požárně bezpečnostní zařízení, lhůty kontrol, informace o dokumentaci apod. Ustanovení § 2 odst. 3 této vyhlášky hovoří o tom, že věcnými prostředky požární ochrany se rozumí zejména přenosné hasicí přístroje.
Relativně novým, ale nesmírně důležitým předpisem v oblasti požární ochrany zejména s dosahem do MŠ je vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Tento právní předpis se vztahuje spíše na projektové práce a pro přípravu rekonstrukcí, nicméně jeho znalost pomůže ředitelům mateřských škol pochopit souvislosti.
Vůči odborové organizaci má zaměstnavatel řadu povinností (§ 108 zákoníku práce).
Podle § 29 odst. 2 školského zákona školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytují žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.
Podle § 108 odst. 5 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zjištěné nedostatky odstraňovat.
Požadavky na pracoviště jsou obsaženy v příloze nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. Požadavky na pracoviště posuzuje odborně způsobilá pro oblast BOZP a PO.
V případě základního uměleckého vzdělávání vyhláška č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání, stanovuje požadavek zajištění BOZ (§ 1 odst. 11 až 13). Na rozdíl od vyhlášky č. 48/2005 Sb. je zajištění BOZ vztaženo na nezletilé žáky. I v tomto případě půjde zejména o dohled.
Přijetím zákona č. 198/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bylo završeno nezvykle dlouhé období legislativních prací na vládním návrhu této novely.