Personalistika - strana 1

Jsme základní škola a koncem školního roku u nás probíhají vícedenní výlety učitelů se svými kmenovými třídami. Učitelům proplácíme stravné a cestovné. Je možné jim ještě proplatit další výdaje spojené s výletem, např. jízdenku na lanovou dráhu, vstup do aquaparku, nebo jízdenku na koloběžkovou dráhu? 

Jsme malá základní a mateřská škola, příspěvková organizace zřízená obcí. Máme pedagogy, paní uklízečky a kuchařky. Jaké procento jsme povinni odvádět na zákonné pojištění Kooperativa (zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele), která se platí po skončení čtvrtletí? Je tam nějaké dané procento, resp. promile z vyměřovacích základů nebo nějaké dané rozmezí? 

Od 1. 1. 2025 jsem ředitelkou na ZŠ. S bývalou paní ředitelkou jsem byla domluvená, že mi bude postupně předávat veškerou agendu školy. Do dnešního dne jsem však obdržela pouze klíče od ředitelny, protože paní ředitelka vážně onemocněla (asi tři týdny po předání funkce) a právě podstupuje dost náročnou léčbu s nejistým výsledkem, takže k předání z její strany už nedojde. Chtěla bych být ale „chráněna“ nějakým dokumentem, který bych dala k podpisu zřizovateli, že neberu odpovědnost za nedostatky, které vznikly před mým nástupem do funkce, protože jsem zdědila školu v dost žalostném stavu. Poradíte mi prosím, co by měl takový dokument obsahovat, abych byla „chráněna“ a neodnesla, hlavně finančně, předešlé nedostatky? 

Zkušební dobu upravuje § 35 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.). V průběhu zkušební doby lze rychle, neformálně a snadno skončit pracovní poměr, a to jak ze strany zaměstnavatele, tak i zaměstnance. Lze ho zrušit z jakéhokoli důvodu nebo bez konkrétně sděleného důvodu, což je (v porovnání s výpovědí z pracovního poměru) pro zaměstnavatele nespornou výhodou. Protože nejde o výpověď, ale o zrušení, nevztahuje se na toto skončení ochranná doba podle § 53 zákoníku práce. U vedoucích zaměstnanců, kteří byli do své funkce jmenováni, ale může mít svá specifika.

Tzv. flexinovela (zákon č. 120/2005 Sb.) zareagovala na výtky, které se v praxi objevovaly a které se týkaly běhu výpovědní doby. Dřívější právní úprava nerozlišovala délku výpovědní doby v závislosti na tom, jaký důvod zaměstnavatele k jednostrannému rozvázání pracovního poměru výpovědí vedl. Ať už je tedy zaměstnanec nadbytečný anebo kupříkladu nesplňuje zákonné předpoklady pro výkon sjednané práce či porušuje povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.), pokud jde o délku výpovědní doby, poskytoval ekvivalentní úroveň ochrany. Výpovědní doba běžela až od prvního dne následujícího kalendářního měsíce po doručení výpovědi, což v řadě případů pracovní poměr uměle prodlužovala. Tyto situace již delší dobu volaly po změně.

Je předepsané, co přesně má obsahovat předávací protokol pro nového ředitele školy, který školu přebírá? Případně prosím o nějaký vzor. Dále k této věci ještě jeden problém: před nástupem nového ředitele je otazník kvůli odstupnému pro bývalou paní ředitelku, kdy se přišlo na to, že na odstupné nemá nárok (bylo už vyplaceno) a tato celkem vysoká částka nyní chybí v rozpočtu (zatím řešeno přesunem peněz). Řeší se to už přes právní kancelář, nicméně, je nutné tuto věc též do předávacího protokolu zanést? Nový ředitel by tak případně byl kryt proti tomuto rozhodnutí, kdy ještě ve své vedoucí pozici nebyl. 

Učitelka prvního stupně ZŠ vykonává ještě činnost speciálního pedagoga. K výkonu obou činností je kvalifikovaná. Pro obě činnosti má uzavřené pracovní smlouvy, na pozici učitelka výše úvazku 1,00. Jako učitelka má 22 hodin přímé pedagogické činnosti. Na pozici speciální pedagog - výše úvazku 0,15, tento úvazek zahrnuje 0,1 - speciální pedagog - hrazeno původně ze Šablon + 0,05, tj. 1 hodina speicálně pedagogické péče týdně). Od 1. 9. 2025 přibude další jedna hodina speciální pedagogické péče. Je možné jí na pracovní pozici učitelka úvazek 1,00 sestavit tak, že bude v kombinaci 20 hodin přímé ped. činnosti v dané třídě 1. stupně ZŠ + 2 hodiny spec. ped. péče (odpoledne se skupinkou žáků, kteří to mají v doporučení)? Pokud to možné není, existuje nějaký jiný, doporučující model, jak úvazky sestavit a správně financovat?

Školy v naší lokalitě Plzeňsko jsou v projektu Pomáháme školám k úspěchu (PŠÚ) už pátým rokem. Sdružuje se devět škol. V prvních letech se náš realizační tým (RT) složený z ředitelů a pedagogických konzultantů snažil podpořit společné profesní učení v lokalitě především nabídkou možností pro společná setkávání. Organizovali jsme otevřené hodiny v jednotlivých školách, realizovali jsme nabídku nejrůznějších setkání k dílnám čtení i dílnám psaní pro ty, kteří s těmito formáty teprve začínali. Iniciativa tedy vycházela především od RT. Přemýšleli jsme, jak zařídit, aby společné profesní učení ve školách zapojených do projektu PŠÚ v naší lokalitě více podporovalo jejich autonomní potřeby, vlastní iniciativu a současně bylo propojeno s učením jejich žáků a žákyň.

Stejně jako končí školní rok, končí i náš seriál věnovaný třídnímu učiteli. Začali jsme legislativním vymezením jeho funkce, věnovali jsme se postupu při výběru a také popisu jeho činností v souvislosti se žáky, kolegy i rodiči. Následně jsme se zaměřili na hodnocení, odměňování a vzdělávání. Mohlo by se zdát, že víc toho už nevymyslíme. Jenže zbývá ještě jedna důležitá kapitola, na kterou nesmíme zapomenout. A tou je wellbeing třídního učitele a další věci související s podporou třídního učitele.

Chce-li ředitel školy vést své kolegy k trvalému rozvoji dovedností, musí v prvé řadě rozvíjet sám sebe. Akademie Libchavy nabízí sebezkušenostní výcviky pro vedoucí pracovníky škol – ředitele a zástupce – už 12 let. Cílem uceleného programu dlouhodobých výcviků není jen předání znalostí a trénování dovedností, ale především sebepoznání a změna způsobu nahlížení na sebe i na druhé. Série textů provede čtenáře obsahem jednotlivých výcviků, pomůže zorientovat se v nabídce linky vzdělávání pro vedoucí pracovníky škol a osvětlí, v čem konkrétně může být dlouhodobé ucelené vzdělávání užitečné účastníkům výcviků a celé škole.

Tento článek je třetím, závěrečným dílem série, která představuje ucelenou vzdělávací cestu pro učitele. Zároveň nabízí zamyšlení nad tím, proč věříme, že má smysl – a na čem tato cesta stojí. První díl představil základní kurz Učitel koučem a poukázal na spojení koučování s učením J. A. Komenského. Druhý se zaměřil na navazující kurz Učitel jako vědomý průvodce třídy a tři pilíře, které vnímáme jako klíčové pro vědomé provázení. Dnešní článek zve k nahlédnutí do příprav třetího kurzu Učitel člověkem a přemýšlení nad tím, jakými směry se může učitel na své životní cestě rozvíjet.

České školství čelí vážné personální krizi. Chybí tisíce učitelů, a přestože zájem mezi studenty existuje, vstupu do profese brání špatné podmínky, nedostatečná podpora i nízká prestiž. „Učitelství musí být vážené a perspektivní povolání,“ říká Kateřina Konrádová, analytička vzdělávací politiky a členka vedení organizace Učitel naživo. V rozhovoru vysvětluje, proč je klíčová reforma přípravy pedagogů, jakou roli hrají mentoři a proč kariérní systém není jen tabulková formalita.

Být třídním učitelem je někdy jako jet na horské dráze, kterou si ani nemůžete sami navrhnout. Každý den přináší nové situace – někdy úsměvné, jindy vyčerpávající. Řešíte administrativu, sbíráte omluvenky, domlouváte výlety, odpovídáte na e-maily rodičů, zjišťujete, proč Klára zase pláče a proč si Filip už tři dny nepřinesl penál. Do toho se snažíte udržet třídní kolektiv pohromadě, organizovat akce a zároveň být tím, na koho se mohou ostatní s důvěrou obrátit. Třídní učitel je důležitá role, ale snadno může přerůst přes hlavu. V našem seriálu jsme se již věnovaly mnoha jejím aspektům a v posledním díle jsme se rozhodly, že se společně podíváme, jak si v roli třídního učitele udržet pohodu, klid a nadhled – a neztratit radost z práce.

Může být jmenován předsedou maturitní komise a komisařem vysokoškolský učitel vykonávající přímou pedagogickou činnost 15 let na VŠ, který učí na střední škole 3 roky? Obornou kvalifikaci v příslušném oboru splňuje.

Sekce předškolního vzdělávání na konferenci Škola jako místo setkávání přinese i letos inspirativní pohledy na aktuální systémové změny, stejně jako konkrétní podněty pro každodenní práci v mateřských školách. Nabídne prostor, kde se potkají nové myšlenky s praxí, kde bude možno sdílet zkušenosti a podněty pro další profesní růst.

Třetí ročník úspěšné konference Škola jako místo setkávání, pořádané redakcí Řízení školy (Wolters Kluwer ČR), se uskuteční ve čtvrtek 9. října 2025. Stejně jako v předchozích letech nabídne prostor pro sdílení zkušeností, hledání inspirace a společné přemýšlení o tom, jak může vypadat kvalitní škola. Letos se setkáme v nových prostorách Kongresového centra hotelu Olšanka, a to z jednoduchého důvodu – konference se rozrůstá a do původních prostor se už nevešla.

Zaměstnankyně nastoupila dne 10. 1. na neschopnost (rizikové těhotenství). Zatím přesně nevíme, kdy bude nastupovat na PPM, každopádně pokud by nastoupila na PPM např. dne 20. 5. 2025, jaký nárok bude mít na dovolenou? Její pracovní poměr je však na dobu určitou, a to do 31. 8. 2025. Je to pedagog, tj. za celý rok má nárok na 320 hod. dovolené.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo zdravotnictví předkládají vysvětlení k problematice zajištění zdravotní podpory dětem a žákům ve školách a školských zařízeních. Jde o děti a žáky, kteří sami nedokáží provést zdravotní výkon.

Z FKSP využíváme příspěvek na pobytové akce. Lze proplatit ke konci kalendářního roku fakturu s tím, že se pobyt uskuteční až v dalším kalendářním roce nebo je nutné, aby se uskutečnil ještě do konce kalendářního roku, kdy byla faktura proplacena? Paní učitelce byla proplacena faktura na pobytovou akci z FKSP, ale podala výpověď (ještě před uskutečněním pobytové akce). Jak tuto situaci správně řešit? Musí peníze do FKSP vracet či nikoli? Pokud z FKSP čerpáme nadstandardní jednotné oblečení s logem školy, podléhá, či nepodléhá dani?

Předpokládám, že všichni zaměstnanci základní školy mají nárok na čerpání příspěvků z FKSP. Znamená to, že: a) škola stanoví, na co konkrétně bude zaměstnancům přispívat, a pokud se najde zaměstnanec, který si z nabídky nevybere, nemá na čerpání příspěvku v jiné formě nárok, tudíž příspěvek nezíská, nebo b) škola musí nabídnout takové možnosti, ze kterých si všichni zaměstnanci nějakou formu příspěvku vyberou? Která možnost je správná, případně, jestli existuje i jiná možnost?