Personalistika - strana 3

Základní právní předpisy upravující hospodaření s FKSP a principiální změny ovlivňující hospodaření s FKSP, a to pro školy a školská zařízení v právní formě státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem nebo svazkem obcí a „veřejné“ školské právnické osoby. Právní úprava hospodaření s FKSP od 1. 1. 2024 předpokládá, že organizace zná a správně používá právní předpisy. Proto musí organizace: přesně znát svou právní formu (státní příspěvková organizace, příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem nebo svazkem obcí, školská právnická osoba); respektovat právní normy, které změnit nelze; brát v úvahu právní předpisy, které souvisejí s poskytováním příspěvku z FKSP (např. při poskytování příspěvku na stravování, v rámci daní z příjmů); důvodně a transparentně stanovit pravidla čerpání FKSP v té části, ve které organizace postupuje podle svého uvážení.

Pokoušel jsem se v právních dokumentech dohledat, kdo může být pověřen třídnictvím a zda je tato činnost vázána pouze na pedagoga. Bohužel jsem k tomu nic nedohledal. Může ředitel školy na nějaký čas pověřit třídnictvím asistenta pedagoga nebo jiného pedagogického pracovníka?

Může učitel odmítnout jmenování třídním učitelem, uvádějícím nebo provázejícím učitelem? A jak je to v případě, že se jedná o pozice, ke kterým je potřeba další studium, jako je výchovný poradce nebo metodik prevence? 

Naše asistentka pedagoga je absolventkou Pedagogické fakulty UK - studijního oboru "Vychovatelství pro speciální zařízení", získala titul Mgr. Pro příští školní rok bychom ji rádi změnili pracovní pozici na učitelku předmětu "písemná a ústní komunikace". Tento předmět se ale studovat na VŠ nedá. Jaké existují možnosti studia k doplnění kvalifikace, aby byla považována za plně odborně kvalifikovanou učitelku na střední škole? 

Máme v rámci projektu "Šablony pro SŠ" uzavřeny DPP s vlastními pedagogy na pozici "Kariérový poradce" a "Koordinátor spolupráce se zaměstnavateli"¨. Každý na úvazek 0,1. Budou vykazovat každý měsíc rozdílný počet hodin dle počtu pracovních dnů. Vzhledem k nepravidelnosti a nepředvídatelnosti výkonu jejich práce bychom se s nimi rádi dohodli na tom, že si pracovní dobu budou rozvrhovat sami. Mám tyto otázky: 1. Je možné aby si zaměstnanec rozvrhoval pracovní dobu na daný měsíc sám? 2. Pokud ano, stačí když ve výkazu práce za daný měsíc napíší přesně ke každému dni, kdy pracovali i časový údaj od - do? 3. Pokud ne, jak bychom měli správně sestavit rozvrh pracovní doby?

od 1. 1. 2024 

Vysokoškolský učitel má uzavřenou pracovní smlouvu na 2 katedrách u každé na 0,5 úvazku. Na jedné katedře je s ním rozvázán pracovní poměr z důvodu nadbytečnosti. Má nárok na odstupné z tohoto poměru, když má u stejného zaměstnavatele ještě jeden pracovní poměr?

V souvislosti s listopadovou stávkou učitelů žádám o stanovisko, jak se má započítávat doba účasti ve stávce pro účely dovolené - jedná se o dobu, která se započítává v omezeném rozsahu? Posuzovala by se jinak tato doba u učitelů a jinak u jiných účastníků stávky, kteří jsou solidární s požadavky učitelů? 

Pedagog má v plném úvazku 23 vyučovacích hodin. V rozvrhu má ale hodin 24, má tedy jednu vyučovacího hodinu nadúvazkovou. V rozvrhu je samozřejmě přímo označeno, která vyučovací hodina to je. Jak postupovat v případě, že některá z jiných hodin (tedy těch, které nejsou označeny jako nadúvazkové) z nějakého důvodu odučena nebyla? Náleží zaměstnanci příplatek za nadúvazkovou hodinu? Pokud ano, proč, pokud ne, proč? Upozorňuji, že jde o ZUŠ, kde v případě individuální výuky k neodučení dojde velmi snadno – žák náhle onemocní, odjede na dovolenou, na výuku zapomene, zkrátka třeba i bez omluvy nepřijde. Dále uvádím, že učitel opravdu dopředu neví, že žák nepřijde, na výuku se poctivě připraví, je na pracovišti, a když už žák nepřijde, věnuje se jiné činnosti, jako je studium, aranžování, vyhledávání výukových materiálů, příprava na další výuku a podobně, což uvádí v zápisu v třídní knize.

Jsme školské zařízení - středisko volného času, příspěvková organizace zřizovaná ÚSC. Od KÚ jsme obdrželi neúčelový dar. Je možné tento dar použít na platy zaměstnanců nad limit stanovený MŠMT a zřizovatelem (město) jako ostatní zdroj?

Zaměstnankyně podala k 1. 11. 2023 výpověď. Počítám-li správně, výpovědní lhůta se počítá od 1. 12., tedy pracovní poměr končí k 31. 1. 2024. Jak písemně ošetřit přání zaměstnankyně skončit k 31. 12. 2023, které jsem schopna přijmout, vyhovět mu? 

Z finančních prostředků zjednodušených projektů výzev Šablony pro MŠ a ZŠ I a Šablony pro SŠ a VOŠ I je mimo jiné hrazeno odměňování pracovníků projektu. Jedná se o osobní náklady pracovníků, kteří se nějakým způsobem podílejí na realizaci projektu.

Potkaly se nejen jednou – a ne u Kolína, advokátka s ředitelkou a povídaly si o všem možném. A také o právních věcech ve školství. A díky spojení školské praxe a právní teorie vznikla tato série rozhovorů, se kterými se setkáváte po celý školní rok 2023/2024. Zamýšlíme se nad personálními záležitostmi ředitele školy a vymýšlíme, jak nastavit personální činnosti co nejlépe. Minule jsme si povídaly o platu a jeho složkách a dnes se podíváme na to, jak je to s přímou a nepřímou pedagogickou činností.

V jakém stavu je situace ohledně FKSP pro rok 2024? Má snad přijít změna, která bude spočívat ve snížení objemu prostředků do tohoto fondu z 2 % na 1 %, kdy polovina této částky má být určena na přispívání zaměstnavatele na produkty spoření na stáří. Pokud tato změna bude skutečně od ledna účinná, jak máme, jakožto zaměstnavatel (škola), naložit se situací, kdy někdo ze zaměstnanců penzijní fond nemá, nechce si zřídit, anebo má, ale z nějakého důvodu příspěvek odmítne? Také snad samotná vyhláška č. 114/2022 má být úplně zrušena. Pokud ano, znamenalo by to, že zaměstnavatel se může rozhodnout, na co peníze z fondu použije (kromě případného zajištění produktů na stáří)? 

Od roku 2024 budou čerpat dovolenou i zaměstnanci pracující na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohodu o provedení práce i pracovní činnosti. Jelikož jde o specifické pracovněprávní vztahy, které jsou nezřídka využívány na zástupy a krátkodobý výkon práce, bude s posuzováním dovolené těchto zaměstnanců spojeno mnoho potenciálních problémů. V tomto článku popíšu, jak vzniká nárok na dovolenou zaměstnancům pracujícím na dohody, a zaměřím se na specifika čerpání dovolené těchto zaměstnanců.

Ředitelka MŠ suplovala hodiny přímé pedagogické činnosti za učitelku, která čerpala dovolenou. Tuto dovolenou jí schválila, i když věděla, že u dětí nemůže být nikdo jiný, a ředitelka byla u dětí nad rámec svých hodin přímé pedagogické činnosti, tudíž vznikly „drahé“ přespočetné hodiny. Je tento postup možný?

Pedagogický pracovník, který má v rámci své pracovní smlouvy uvedeno místo výkonu práce=pravidelnému pracovišti (obec Frýdek-Místek) se zúčastní DVPP v pracovním dni v obci Frýdek-Místek. DVPP trvá od 9.00 do 16:00. Ptám se, zda zaměstnanci přísluší stravné, protože DVPP, na které byl organizaci vyslán, mu prokazatelně neumožní stravování obvyklým způsobem (školní jídelna), nebo se vychází ze skutečnosti, že v rámci stanoveného pravidelného pracoviště v rozsahu obce nevznikne pracovní cesta, a tudíž se stravné nevyplácí?

Učitel nesplní svůj počet přímé pedagogické činnosti, které má dané rozvrhem hodin z důvodu návštěvy lékaře. Přesto odučí hodinu za kolegu. Má nárok na zaplacení přespočetné hodiny, nebo ne?

Obracím se na Vás s dotazem týkajícím se povinnosti zaměstnavatele dát výpověď zaměstnanci pro nesplnění předpokladu odborné kvalifikace. Od 1. 5. 2023 pracuji jako ředitelka ZŠ. V tomto školním roce působí na 1. stupni učitelka s bakalářským vzděláním (PedF UK – obor vychovatelství), která si od září 2023 doplňuje magisterské vzdělání (předškolní pedagogika a pedagogika 1. stupně). Ve škole pracuje od roku 2016. Na inzerát, který jsem vyvěsila v květnu 2023, se nikdo nepřihlásil. S paní učitelkou jsem spokojená a chtěla bych, aby ve škole pracovala i nadále. Nyní má však o toto místo zájem bývalá paní ředitelka a tvrdí, že ji musím přijmout, protože je plně kvalifikovaná a studující učitelka musí být považována za nekvalifikovanou. Má pravdu? Nebo je možno využít v odpovědi na žádost bývalé paní ředitelky i §32 odst. 1, písm. b) zákona č. 563/2004 Sb, o pedagogických pracovnících? Tuto pracovní pozici jsem odcházející paní ředitelce v květnu 2023 nabízela a ona ji odmítla. Nyní si vše rozmyslela a chce se vrátit. Vyvíjí na mne tlak a chce případně vše řešit soudně, čemuž bych ráda předešla. 

Jsme střední škola, naší zaměstnankyni (učitelce) skončila mateřská dovolená a bezprostředně po ní začala čerpat řádnou dovolenou. Jak je to v tomto případě se státním svátkem 17. 11. 2023? Má se jí proplatit, nebo ne, a na základě jakého předpisu? Jak se v těchto případech postupuje?