JUDr. Anna Francová

Učitelé a učitelky mají na učení dětí ve školách největší vliv. Jejich kvalitní příprava je proto pro naši společnost nutností. Přesto jsme doteď neměli shodu na tom, co kvalitní příprava znamená a jak má učitel na jejím výstupu vlastně vypadat. To významně přispívá k různorodé kvalitě učitelské přípravy, častému odpojení přípravy od učitelské praxe, nedostatku motivovaných zájemců o studium učitelství či předčasným odchodům začínajících učitelů z profese.

Čím dál častěji se v kontextu přípravy budoucích učitelů a profesního růstu učitelů setkáváme s pojmem mentoring. Ve školství se mentoring postupně prosazoval od 80. let minulého století, a to v přípravném vzdělávání učitelů prostřednictvím provázejících učitelů na praxích, jako součást adaptace začínajících učitelů prostřednictvím uvádějících učitelů, ale také jako forma kolegiální podpory všech učitelů v rámci celoživotního profesního rozvoje. 1) Přínosy mentoringu jsou prokázané, v Česku přesto stále chybí jeho systémové uchopení.

Pro budoucí a začínající ředitele se od září otevírá nové kvalifikační studium, na kterém spolupracuje Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR), organizace Učitel naživo a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Program Lídr školy na rozdíl od většiny ostatních kvalifikačních studií dává větší prostor rozvoji pedagogického leadershipu – dovednosti udržovat výuku a učení v centru veškerého rozhodování s cílem zlepšovat učení všech dětí ve škole. Posiluje také schopnost zavádět změny a inovace, podporovat učitele a rozvíjet jejich kompetence.  

Český vzdělávací systém zahrnuje spletitou síť mnoha aktérů a problémů, které si všechny zaslouží naši pozornost. Těžko tedy budeme hledat jeden pomyslný klíč ke zlepšení našeho školství, ale můžeme se vždy držet jednoho vodítka: vše, co pro jeho zkvalitnění a modernizaci děláme, musí ve výsledku vždy prospívat dětem ve školách. S ohledem na to se nabízí možnost zaměřit se s podporou primárně na ty, kteří mají na děti a jejich učení nejpřímější vliv – na učitele.