Personalistika - strana 31

Přijetím zákona č. 198/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bylo završeno nezvykle dlouhé období legislativních prací na vládním návrhu této novely.

Přijetím zákona č. 198/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bylo završeno nezvykle dlouhé období legislativních prací na vládním návrhu této novely.

Přijetím zákona č. 198/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bylo završeno nezvykle dlouhé období legislativních prací na vládním návrhu této novely.

Přijetím zákona č. 198/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bylo završeno nezvykle dlouhé období legislativních prací na vládním návrhu této novely.

Přijetím zákona č. 198/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bylo završeno nezvykle dlouhé období legislativních prací na vládním návrhu této novely.

Přijetím zákona č. 198/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bylo završeno nezvykle dlouhé období legislativních prací na vládním návrhu této novely.

Přijetím zákona č. 198/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bylo završeno nezvykle dlouhé období legislativních prací na vládním návrhu této novely.

Přijetím zákona č. 198/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bylo završeno nezvykle dlouhé období legislativních prací na vládním návrhu této novely.

Přijetím zákona č. 198/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bylo završeno nezvykle dlouhé období legislativních prací na vládním návrhu této novely.

Poslední novela zákona o pedagogických pracovnících přinesla do zavedeného systému posuzování odborné kvalifikace jednu poměrně zásadní změnu, a to s účinností od 1. září 2012.

Vzhledem k tomu, že každá rozsáhlejší novela zákona zasahuje do právních vztahů vzniklých ještě před jejím přijetím, je obvyklé a žádoucí řešit účinek nově přijatých nebo změněných ustanovení na tyto dříve vzniklé právní vztahy. K tomu slouží tzv. přechodná ustanovení, která bývají umístěna obvykle v závěrečných částech zákona. My si všimneme samozřejmě jen těch přechodných ustanovení, která mají souvislost s novelou zákona účinnou od 1. září 2012.

Za přímou pedagogickou činnost nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy nebo zařízením sociálních služeb se považuje vykonaná přímá pedagogická činnost podle odstavce 3 i v případě, že pedagogický pracovník nesplnil ředitelem stanovený týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti vyplývající z týdenního rozvrhu přímé pedagogické činnosti, protože v době, která se posuzuje jako výkon práce, přímou pedagogickou činnost nevykonával.

Ustanovení § 164 odst. 1 písm. e) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ukládá řediteli školy povinnost vytvářet podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. V této souvislosti je vhodné doplnit, že tato povinnost je dále rozvedena v zákoně č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pedagogických pracovnících“).

Zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace (studiem, školením nebo jinou formou) a též získání nebo rozšíření kvalifikace, a to v souladu s ustanovením § 231 odst. 2 zákoníku práce. V následujícím odstavci je dále proklamována zásada, že zvýšení kvalifikace má být v souladu s potřebou zaměstnavatele. Tedy pouze zaměstnavatel rozhoduje, zda je předpokládané zvýšení kvalifikace zaměstnance v souladu s jeho potřebami a zda mu tedy vytvoří vhodné podmínky.

Neustále rostoucí možnosti, dostupnost a popularita sdělování a sdílení informací pomocí služeb počítačové sítě internet přináší nové příležitosti také pro zaměstnavatele a elektronické (online) získávání zaměstnanců. Kromě tradiční inzerce a komunikace pomocí webových stránek a elektronické pošty se zaměstnavatelům k oslovení a přilákání dostatečného počtu schopných a motivovaných uchazečů o zaměstnání nabízejí stále rozšířenější a oblíbenější blogging, podcasting nebo social networking, které mohou inspirovat i ředitele škol.

Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci je součástí povinné i dobrovolné péče o zaměstnance vyplývající z právních předpisů i personální strategie školy. Bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky pozitivně ovlivňují motivaci, schopnosti, výsledky i chování zaměstnanců a jsou předpokladem úspěšného vykonávání sjednané práce a dosahování požadovaného výkonu.

Současné pojetí personalistiky se vyznačuje přesunem většiny pravomocí a odpovědností souvisejících s řízením a vedením zaměstnanců na vedoucí zaměstnance na všech stupních řízení organizace. Každý, kdo v organizaci řídí a vede jiné zaměstnance, musí každodenně zvládat řadu personálních činností. Personalistiku ve škole zajišťuje ředitel školy a ostatní vedoucí zaměstnanci pověření řízením a vedením podřízených zaměstnanců.

Hodnocení životopisu uchazečů o zaměstnání se stalo základní metodou výběru zaměstnanců, neboť nám poskytuje důležité údaje pro předběžný výběr vhodných uchazečů o zaměstnání stejně jako pro závěrečný výběr nejvhodnějšího uchazeče o zaměstnání.

Personální evidence představuje souhrn personálních údajů, které zaměstnavatel potřebuje k plnění povinností vyplývajících z právních předpisů a zabezpečování personální práce v organizaci.

Pracovní prostředí tvoří všechny fyzikální, chemické, biologické, sociální, kulturní a jiné činitele, které působí na zaměstnance (jejich motivaci, schopnosti, výsledky a chování) v pracovním procesu při vykonávání sjednané práce a dosahování požadovaného výkonu.