Komunikace

V posledních letech se v české i zahraniční pedagogice stále častěji mluví o tom, že participace neboli aktivní zapojení žáků do života školy může být klíčem nejen k lepší atmosféře ve třídě, ale i k vyšší angažovanosti a lepším vzdělávacím výsledkům. Co však tato slibně znějící slova znamenají v praxi? A co si o tom myslí samotní učitelé?

Proč s dětmi mluvit o smrti? Téma smrti a umírání bývá v naší společnosti stále citlivé, někdy až tabu. Přitom smrt je přirozenou součástí života – vše, co se narodí, jednou zemře. Děti se s tímto tématem setkávají dříve, než bychom si přáli – zemře jim domácí mazlíček, babička, dědeček, někdy i rodič nebo spolužák.

Článek popisuje proces tvorby školního vzdělávacího programu v Mateřské škole V Lukách Rakovník podle revidovaného Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV) z ledna 2025. Představuji jednotlivé fáze – od formulace vize školy přes budování komunikační kultury a zapojení rodičů až po týmovou práci na obsahu školního vzdělávacího programu (ŠVP). Text ukazuje, jak může být tvorba ŠVP nejen odborným, ale i komunitním procesem, který vychází ze sdílených hodnot, otevřeného dialogu a pedagogické reflexe.

Unie rodičů spustila novou mapu, která zobrazuje aktivní skupiny rodičů sdružených kolem školy, školy otevřené spolupráci s rodiči. Interaktivní mapa pomůže propojit nejen skupiny rodičů, ale také předává inspiraci a prověřené příklady z praxe. 

„O nás bez nás“ nemá nikdo rád. Platí to i pro žáky. Někdy o nich ale rozhodovat musíme. Můžeme ale také „o nich“ rozhodovat „s nimi“. V článku se věnujeme školní případovce – postupu, který odbourává defenzivní postoje žáků a rodičů a zvyšuje šanci, že rozhodnutí budou všem dávat smysl a dohody že budou platit. Popisujeme i nároky na facilitátora, bez kterého se školní případovka neobejde.

Efektivní práce ve škole stojí zejména na tom, zda se její aktéři dokážou dobře domlouvat. Ne každé setkání, ať už s kolegy, studenty, nebo rodiči, ale vede přímo k cíli. Co dělat, když se jednání vleče, komunikace vázne nebo se problém zdá příliš složitý? Přichází na řadu facilitace – nástroj, který dokáže vnést řád do chaosu, bezčasí nebo napětí.

Rozvod, rozchod nebo „jenom“ hádky rodičů, které otravují domácí klima. Střety a nepochopení mezi sourozenci. Vlastní krize hodnot, identity nebo prvního partnerství. Úmrtí blízkých nebo rozepře s přáteli. Ale také šikana, závislosti. To všechno jsou situace, ve kterých se student může stáhnout do sebe, nebo se naopak začít chovat do té doby neobvykle extrovertně, drze či odevzdaně. Ne vždy je pro dospívajícího možné takto náročné situace bezpečně otevřít v úzkém rodinném kruhu. Svou roli může hrát stud, obava z „přidělávání starostí“ již tak vytíženým rodičům nebo dřívější zkušenost s nepochopením obdobné situace v rodinném kruhu – například s její bagatelizací.

Komunikace – slovo, které nás denně provází. Je základním kamenem mezilidských vztahů. Mluvíme, píšeme, gestikulujeme. Komunikace je jako neviditelná nit, která propojuje lidi, týmy i celé společnosti. Dokáže budovat důvěru, inspirovat, posouvat věci kupředu, ale stejně tak může vyvolat nedorozumění a konflikty. Dá se říci, že komunikace je dovednost, kterou používáme od prvního dne života, a přesto ji nikdy zcela neovládáme. Je to dynamický proces, ve kterém nejde jen o slova, ale také o tón hlasu, gesta, emoce a kontext. Říká se, že nelze nekomunikovat, a skutečně, i mlčení nebo pouhý pohled jsou pro druhého zprávou. V tom právě tkví kouzlo i nástraha komunikace – je všudypřítomná, a přitom ji lze tak snadno zkreslit.

Učitelská profese není snadná. Kromě předávání znalostí se učitelé setkávají s různorodými situacemi, které studenty mohou ovlivnit emočně, sociálně a psychicky. Tyto situace mohou zahrnovat osobní problémy, konflikty ve třídě nebo mimo ni či jiné těžkosti, které ovlivňují jejich schopnost učit se a růst. Jako učitelé máte jedinečnou příležitost a odpovědnost být záchytným bodem v životě žáků. Klíčové nástroje v této snaze můžeme najít v různých přístupech a způsobech komunikace. Některé si představíme níže a snad i prakticky.

Spolupráce s rodinou je klíčovým prvkem efektivní pedagogické diagnostiky v mateřské škole. Článek přináší případovou studii dítěte s podpůrným opatřením prvního stupně a ukazuje, jak důležité je citlivé pozorování, systematická podpora a otevřená komunikace mezi školou a rodinou. V závěru nabízí doporučení pro praxi, která mohou pomoci pedagogům lépe nastavit prostředí pro individuální potřeby dítěte.

Vstup do mateřské školy není jen výzvou pro dítě, i rodiče prožívají adaptační období intenzivně. První díl seriálu o rodičovské zkušenosti mapuje, jak rodiče vnímají školku v prvních týdnech nové etapy.

Slovo „restorativní“ se postupně usazuje v oborovém slovníku justičního prostředí nebo sociální práce. Nadešel čas jej blíže představit i pedagogické veřejnosti a postupně ukázat na příkladech ze školní praxe. V Řízení školy jsme čtenáře postupně seznamovali s různými podobami školní mediace, v Učitelském měsíčníku vychází seriál o školní facilitaci. Rádi bychom nyní představili východisko, ze kterého tyto konkrétní nástroje čerpají.

Rodičů, kteří se zajímají o vizi a strategii školy nebo o inovace ve vzdělávání, je podle ředitele pražské ZŠ Hanspaulka Ondřeje Bárty hodně. Klíčové je s nimi správně komunikovat. A to nejen o velkých systémových změnách, jako je zavádění nového kurikula nebo změna pohledu na hodnocení, ale prakticky o všem. Rozhovor s ním vedla Klára Bezděková, která se v Národním pedagogickém institutu ČR věnuje podpoře vedení škol. S O. Bártou se znají ze vzdělávacích akcí zaměřených na pedagogický leadership, a tak si v rozhovoru tykají.

Nová Linka PRISON neziskové organizace Romodrom přináší krizovou pomoc pro osoby ve výkonu trestu, jejich děti a blízké. Jde o unikátní projekt a první takto zaměřenou službu v České republice, která reaguje na dlouhodobě přehlížené potřeby rodin ovlivněných vězením.

Může zákon změnit, jak vychováváme naše děti? Sám o sobě ne. Ale může nám pomoci jasně pojmenovat postoj a hodnoty společnosti, a to že násilí do výchovy nepatří. Centrum LOCIKA a Iniciativa Dětství bez násilí dlouhodobě usilují o to, aby Česká republika uznala nepřijatelnost tělesných trestů a právo dětí na bezpečné dětství. Nyní se tato změna stala skutečností. Novela občanského zákoníku byla schválena a od 1. ledna 2026 vstoupí v účinnost. Co to znamená pro školy, pro rodiče a pro děti? A jak se můžeme jako odborníci zapojit do vytváření bezpečnějšího a respektujícího prostředí pro všechny?

Každý rodič to zná - snaží se zjistit, kdy bude třídní schůzka, zda má dítě napsaný domácí úkol nebo proč dostalo špatnou známku, a musí „lovit“ informace v nekonečném množství zpráv a aplikací. Školy dnes sice používají školní informační systémy, ale pro běžnou komunikaci s rodiči často sahají po jiných kanálech: e-mail, WhatsApp, SMS nebo i papírová oznámení. Výsledek? Roztříštěná komunikace, která ztěžuje práci učitelům, rodičům i vedení školy. Jak lze zajistit, aby byla komunikace mezi školou a rodiči nejen rychlá a efektivní, ale také bezpečná a přehledná? Klíčem k řešení je školní informační systém s integrovanou komunikační sítí, která propojí všechny důležité informace na jednom místě.

Je jen málo škol, kde byste nezachytili větu: „S dětmi to ještě jakž takž jde, s těmi se domluvíte. Ale ti rodiče?!“ Ten povzdech je jednak častý, jednak realistický.

Dobré vztahy mezi rodinou a školou vedou ke spokojeným žákům a jejich dobrým výsledkům. Certifikace Rodiče vítáni garantuje vstřícné jednání mezi školou a rodiči a usnadňuje tak rodičům výběr školy. Jaká jsou kritéria a proč po své škole certifikaci požadovat, popisuje produktová manažerka Klára Stáňová.

Rodiče z komunitní MŠ a ZŠ Archa úzce spolupracují s vedením školy. Podílejí se na tvorbě rozpočtu a pomáhají s fundraisingem. Ve škole funguje sdružení rodičů, které provozuje mikrobus a pořádá velké komunitní akce. V době covidové krize tu vznikla i jakási „širší rada“ (smíšená skupina vedení školy, zástupců rodičů a pedagogů), která diskutuje důležitá strategická témata z různých úhlů pohledu. Participativní přístup se osvědčil a škola na něm začíná stavět dlouhodobou vizi spolupráce s maminkami a tatínky. Zástupci rodičů v této radě jsou i Petra Macháčková (PM) a Jiří Richter (JR).

Třístranné třídní schůzky, jejichž aktivním účastníkem je i samotný žák a při nichž učitel sehrává roli průvodce či facilitátora, neodmyslitelně patří k moderní škole současnosti. Přes možnou organizační náročnost mají nesčetné výhody, posilují spolupráci rodičů se školou, aktivní zájem dítěte o učení, ale i vztahy mezi účastníky konzultace. V tomto článku přinášíme krátké empirické ukotvení třístranných schůzek a zejména příklad dobré praxe ze Základní a Mateřské školy Tehov, kde třídní schůzky touto formou realizují již pět let a od školního roku 2023/2024 zvyšují kvalitu vzdělávání také postupným přechodem ze známek na formativní pojetí školního hodnocení. Tímto článkem chceme kromě ukázky inspirativní praxe dodat odvahu těm, kteří mají ze zavádění formativního hodnocení nebo tripartit obavy.