Mgr. Tereza Tetourová

V posledních letech jsme čelili několika celospolečenským krizím. Od těch dlouhodobějších, jako pandemie a válka na Ukrajině, po krátkodobější, avšak neméně závažné, jako byly bombové výhrůžky nebo povodně. I když se na první pohled může zdát, že takové události na děti, kterých se bezprostředně nedotýkají a které je nemusí aktivně řešit, nemají dopad, opak je pravdou. Pro děti, které jsou teprve v procesu vývoje, často nemohou situaci aktivně ovlivnit a mají omezený přístup k informacím, mohou takové situace znamenat značnou psychickou zátěž, a podepsat se tak na jejich celkové pohodě.

Na co se připravit, pokud byl některý ze žáků vystaven násilí v blízkých vztazích a policie celou záležitost vyšetřuje jako trestný čin? Jaká jsou práva dětí během trestního řízení a co může očekávat pedagogický pracovník, když je pozván k výslechu? A v neposlední řadě: co je dětské advokační centrum a jak přesně z jeho služeb mohou těžit školy a pedagogičtí pracovníci? Na tyto a další otázky odpovídaly právnička Pavlína Komedová a ředitelka Centra LOCIKA Petra Wünschová v podcastu Nebuď na to sám – odborník odpovídá.

Násilí je "neviditelným" problémem mnoha rodin. Pokud děti vyrůstají v rodině, kde se odehrává násilí, začínají ho vnímat jako normu. Jak přispět k prevenci násilí v blízkých vztazích? Jak dětem ukázat, že zažívat násilí není normální? To nejmenší, co lze udělat, je o tom s nimi mluvit. Příležitost pro otevření tématu nabízí Bubnovačka.

Násilí je „neviditelným“ problémem mnoha rodin. Pokud děti vyrůstají v rodině, kde se odehrává násilí, začínají ho navíc vnímat jako normu. Jak přispět k prevenci násilí v blízkých vztazích? Jak dětem ukázat, že zažívat násilí není normální? To nejmenší, co lze udělat, je o tom s nimi mluvit. Příležitost pro otevření tématu nabízí Bubnovačka.

Bubnovačka je preventivní a osvětová akce, jejímž cílem je upozornit na důležitost ochrany dětí před násilím v blízkých vztazích. Školám nabízí možnost jednorázové akce i inspiraci pro projektové dny. Zapojení je jednoduché, společenský přínos neocenitelný.

Případy řešení násilí v blízkých vztazích na půdě školy nejsou bohužel výjimkou. Ze statistik vyplývá, že průměrně 2 až 3 žáci ve školní třídě zažívají násilí v blízkých vztazích. Jak má škola v případě podezření na týrání dítěte rodiči či blízkými příbuznými spolupracovat s policií? Jaké kroky mohou pracovníci školy od policie očekávat po nahlášení svého podezření? A jak probíhá podání vysvětlení žáka na půdě školy? Hostem podcastu Centra LOCIKA byl plukovník Luděk Cuták, který odpovídal na nejčastější otázky pedagogických pracovníků ohledně řešení případů násilí v blízkých vztazích ze strany policie.

Rodina a škola společně formují budoucí generace. Rodina je prvním a základním prostředím, kde si děti osvojují hodnoty a normy společnosti, učí se základním sociálním dovednostem a formuje se jejich osobnost. Škola pak přebírá štafetu výchovy, vzdělávání a rozšiřování obzorů. Ve škole děti rozvíjejí schopnost spolupráce, řešení konfliktů a další sociální dovednosti nezbytné pro život. Společně tak rodina a škola tvoří nezbytný základ pro harmonický vývoj dětí a dospívajících. V tomto článku se zaměříme na důležitost změny vnímání tělesných trestů v domácím prostředí a také na to, jak důležitou roli v tomto procesu školy sehrávají.

Jak mají školy postupovat při podezření, že je dítěti ubližováno v rodině či je ohroženo špatným zacházením? Co znamená oznamovací povinnost? Co může škola dále očekávat, když své podezření na OSPOD oznámí? A jak má škola psát zprávy pro OSPOD? Poradkyně v oblasti sociálně-právní ochrany dětí Světluše Kotrčová byla hostem podcastu Centra LOCIKA a odpovídala na nejčastější dotazy pedagogických pracovníků.

Jak by měl pedagogický pracovník jednat a reagovat, když se mu žák přijde svěřit s tím, že zažívá násilí v blízkých vztazích? Co je důležité v takové situaci říct a čeho se naopak vyvarovat? Jak v rámci rozhovoru ošetřit sebe sama a jak citlivě reagovat na emoce dítěte? A v neposlední řadě – jak postupovat po ukončení rozhovoru se žákem? Na tyto a další otázky odpovídala Alexandra Machková v podcastu pro pedagogické pracovníky Centra LOCIKA Nebuď na to sám – odborník odpovídá.

Co se skrývá pod pojmem trauma a jak se ve škole projevuje traumatizované dítě? Jak by měl postupovat pedagogický pracovník, který má podezření, že některý z jeho žáků prožil traumatickou událost? S kým by měla škola spolupracovat, pokud ji navštěvuje některý ze žáků, který se projevuje jako traumatizovaný? A jak konkrétně souvisí trauma u dětí s prožitkem násilí v blízkých vztazích? Na tyto a další otázky odpovídala klinická psycholožka a autorka knihy Trauma u dětí Leona Jochmannová v rámci podcastu Centra LOCIKA určeného pro pedagogické pracovníky s názvem Nebuď na to sám – odborník odpovídá.

Jak rozpoznat ve školním prostředí žáka, který zažil traumatickou událost? Jak optimálně postupovat, když se žák svěří pedagogickému pracovníkovi, že je vystaven násilí v blízkých vztazích? Co je možné očekávat od orgánu sociálně-právní ochrany dětí při řešení případů ohrožených dětí? Jak může policie vstupovat do případů týrání dětí, které jsou odhaleny ve školním prostředí? To vše se dozvíte v novém podcastu Centra LOCIKA.