Učitelé hledají efektivní cesty, jak naplnit společenskou objednávku i své vlastní osobní poslání a děti co nejvíc naučit a maximálně přispět i k jejich dobré výchově. Narážejí přitom na řadu úskalí v podobě nedostatečných předpokladů na straně dětí, chybějící spolupráce rodičů či nevhodného chování žáků ve třídě, podmínky pro práci ve škole mají často velmi daleko k potřebné úrovni. Existují však okolnosti, které mají učitelé plně ve svých rukou a nejsou závislé na výši platu, kvalitě vedení a podmínkách ve škole, politické situaci ani nespolupráci rodičů a které při systematickém uplatňování mají vysoký potenciál zlepšit přitažlivost i výsledky školního vzdělávání. V obou směrech má český vzdělávací systém významné rezervy.
Jaké jsou okolnosti na straně učitele, které ovlivňují nejprve vztahy dítěte ke škole a k učení a následně i jeho chování a vzdělávací výsledky?
Psychologie opakovaně zjišťuje, že naplnění cílů školního vzdělávání je výrazně ovlivněno mj. přístupem učitele k žákům, jeho přátelskými postoji a vztahy se žáky i podporovanými kladnými sociálními vztahy mezi žáky. Významnou kladnou roli hraje pozitivní klima třídy (školy), pozitivní vztahy učitele a žáků a žáků mezi sebou.