Zjištění z pedagogického panelu: Distanční výuka jako příležitost pro zvýšení spolupráce a podpory v rámci učitelských sborů
Mgr.
Karel
Gargulák
analytik PAQ Research, který se zabývá se strategickým řízením vzdělávacích systémů, analýzou a designem vzdělávacích politik
Mgr.
Jana
Bicanová
analytička PAQ Research, která se věnuje zpracování dat z výzkumů ze sociální, politické a vzdělávací oblasti
Jak náročné bylo pro učitele období distanční výuky? Co je stresovalo a co jim naopak pomáhalo? Jaký je pohled pedagogů na opatření k návratu do běžného stavu? Právě
na tyto otázky se pokusil odpovědět výzkum na nově založeném reprezentativním panelu učitelů na základních školách. Ten byl na začátku června realizován výzkumníky
a výzkumnicemi z PAQ Research a Kalibro Projekt pro organizaci Učitel naživo.
Časová náročnost, stres, vyhořeníi zvažované odchody z profese
Téměř 4/5 učitelů dle svých slov trávily zajištěním distanční výuky více času než běžně. Ve srovnání s běžným stavem jim daleko více času zabrala příprava výuky, komunikace s rodiči i žáky. To souvisí se zvýšeným stresem, kde 72 % učitelů deklarovalo, že pro ně zajištění výuky na dálku bylo více stresující než zajištění běžné prezenční výuky před pandemií. Jak ilustruje graf. č. 1 níže, zdrojem stresu pro učitele ve srovnání s běžným stavem byly především zmíněná přípravná práce, práce s hodnocením distanční výuky a celková zodpovědnost za výsledky žáků.
Graf č. 1 Když se zamyslíte nad svou prací během uzavření škol a konáním výuky na dálku, do jaké míry pro vás byly následující situace zdrojem stresu?
Zdroj: Zkušenosti českých učitelů s distanční výukou, N = 603, dotazováno k 1. 6. 2021
38 % učitelů v rámci výzkumu deklarovalo středně těžké symptomy depresí a úzkostí, podle zkrácených sebediagnostických dotazníků PHQ-8 a DAG-7. Obecně mimo pandemii tyto symptomy deklaruje mezi 6 a 9 % české populace.
Odchod ze školství v červnu zvažovalo okolo 4 % učitelů, přičemž právě ti uvedli, že by chtěli své povolání vykonávat ne déle než 2 roky. Polovina zdůvodňuje možný odchod pandemií covid-19. Zkušenosti z výuky na dálku přiměly k myšlenkám na odchod ze školství častěji mladé učitele, kde celkově 10–15 % učitelů do 39 let chce skončit s výukou do 5 let.S ohledem na celkovou personální situaci ve školství jsou tato zjištění apelem na využití nástrojů k zajištění kvalitních pedagogů do budoucích let, a to především prostřednictvím růstu platů a garance motivujícího profesního rozvojeve spojení s podporou především začínajících učitelů, kteří jsou nejvíce ohroženi odchodem z profese.
Motivace, spolupráce a podpora: Tři slova, která charakterizují pandemickou zkušenost učitelů
Mezi úspěchy spojené se zajištěním výuky učitelé základních škol nejčastěji spontánně uvádějí to, že si osvojili využívání moderních technologií či se jim dařila komunikace a udržování vztahu s žáky. Naopak nejobtížnější pro učitele během distanční výuky bylo zapojit všechny děti do výuky, obecně je motivovat a najít rovnováhu mezi osobním a pracovním životem. Jak ilustruje graf č. 2, v drtivé většině učitelůmpři zvládnutí zajištění výuky na dálku pomáhalo sdílení a spolupráce s kolegy/kolegyněmi v rámci své školy.
Graf č. 2 Když se zamyslíte nad svou prací během uzavření škol a konání výuky na dálku, která z uvedených podpůrných aktivit vám pomáhala lépe vykonávat vaši práci?
Zdroj: Zkušenosti českých učitelů s distanční výukou, N = 603, dotazováno k 1. 6. 2021
V souvislosti s obnovením výuky a návratem žáků do škol56 % učitelů deklarovalo potřebu podpory v tom, jak opětovně motivovat žáky k učení. Významný podíl učitelů by uvítali podporu v otázkách individualizace výuky podle nově vzniklých potřeb žáků (38 %). Celkově učitelé poptávají podporu v oblastech spojených s rozvojem svých pedagogickýcha didaktických kompetencí, práci s cíli, obsahem, metodamia formami vzdělávání i způsoby hodnocení, kterými by udrželi žáky motivované a aktivní. Nejvíce vítanou formou podpory učitelů v těchto oblastech je u téměř 60 % učitelů sdílení zkušeností v rámci kolektivu (sborovny, skupiny učitelů) školy. To pravděpodobně reaguje i na zkušenost se samotnou výukou na dálku, která posílila sdílení a spolupráci s kolegy/kolegyněmi v rámci škol. Vítané formy podpory jsou i externí webináře, individuální poradenství, mentoring externistou či manuál a pokyny. Právě spolupráce učitelů v rámci sboroven či mezi školami jsou předpokladem úspěšné implementace proměn cílů, obsahu a způsobů vzdělávání, které jsou diskutovány v rámci nové Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, ve spojení s revizí rámcových vzdělávacích programů. Uzavření škol a realizace výuky na dálku tedy vytvořila předpolí nových modelů spolupráce pro realizaci plánovaných změn.
Jak ukazuje graf č. 3, jako nejdůležitější opatření pro podporu výuky po návratu žáků do škol učitelé ZŠ zmiňovali individuální konzultace u výchovného poradce, školního psychologa či jinou pomoc v oblasti duševního zdraví(42 %). S tím mimo jiné souvisí otázka opatření zajištění dalšího pedagogického personálu (speciální pedagogové, psychologové, asistenti pedagoga), který je jako potřebný vnímán 36 % učitelů.
Graf č. 3 Jaká opatření by měla být přijata, aby se podpořila výuka po návratu žáků do škol?
Zdroj: Zkušenosti českých učitelů s distanční výukou, N = 603, dotazováno k 1. 6. 2021
40 % učitelů vnímá jako potřebné individuální či skupinové doučování žáků organizované přímo školou či externími subjekty (např. neziskovými organizacemi, studenty vysokých škol apod.). Samo je ochotno se do doučování zapojit více než 80 % učitelů, pokud by za práci navíc dostali přiměřenou finanční odměnu. Právě to může být impulzem pro vstup do debaty o zacílení a metodické podpoře doučování, pro které vyčlenilo MŠMT pro začátek nového školního roku cca250 milionů Kč a další stovky milionů jsou přislíbeny v rámci Národního plánu obnovy. To vše ve snaze poskytnout co možná nejúčinnější podporu těm nejpotřebnějším žákům.
Pevně věříme, že se výše nastíněné oblasti podaří sledovat i v následujícím období tak, aby debata a případný design opatření vzdělávací politiky vycházel z relevantních a reprezentativních dat s cílem zohlednit potřeby učitelů a podpořit je ve výkonu mimořádně náročné profese ve složitém období.
Celý výzkum je k dispozici na: https://www.paqresearch.cz/post/zkusenosti-ceskych-ucitelu-s-distancni-vyukou. Máte zájem se zapojit do Pedagogického panelu a občas se podělit o důležité zkušenosti z vaší praxe? Pokud ano, můžete se zaregistrovat na:
https://dotazniky.kalibro.cz/survey/7uKeElMcxLbPR2jqgeII