Práce přesčas a nadúvazkové hodiny jsou dva pracovněprávní instituty, jež bývají v praxi často zaměňovány. Cílem tohoto článku je definovat oba tyto pojmy a upozornit na rozdíly mezi nimi.
Práce přesčas
(§ 78, § 93, § 127 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákoník práce“)
Práce přesčas je prací konanou výjimečně, nařízenou zaměstnavatelem z vážných provozních důvodů. Zaměstnanec ji koná na základě pokynu zaměstnavatele mimo pravidelné rozvržení směn a v rozsahu, jenž přesahuje stanovenou týdenní pracovní dobu. Zaměstnancům s kratší pracovní dobou není možné práci přesčas nařídit. Pro tyto zaměstnance je prací přesčas až práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. V případě napracování pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem na žádost zaměstnance o práci přesčas nejde, a to i když půjde o výkon práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu.
Práci přesčas může zaměstnavatel nařídit jen v rozsahu 8 hodin v týdnu a 150 hodin v kalendářním roce celkově. Požaduje-li zaměstnavatel po zaměstnanci výkon práce přesčas ve větším rozsahu, musí se s ním na tom dohodnout. Celkový rozsah práce přesčas (tj. nařízené a dohodnuté) může v období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích činit nejvíce 8 hodin týdně v průměru. Kolektivní smlouvou lze toto období prodloužit na 52 týdnů. Reálně tedy může zaměstnanec vykonat 416 hodin práce přesčas za kalendářní rok, přičemž dohodnutá práce přesčas bude činit 266 hodin. Práce přesčas, za kterou je zaměstnanci poskytnuto náhradní volno, se do tohoto limitu nezapočítává.
Za výkon práce přesčas náleží zaměstnanci primárně plat a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku nebo 50 %, jde-li o práci přesčas vykonanou ve dnech nepřetržitého odpočinku. Na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem může být za výkon práce přesčas poskytnuto náhradní volno, za jehož dobu čerpání se plat nekrátí, a to v rozsahu vykonané práce přesčas. Není-li dohodnuté náhradní volno vyčerpáno do 3 měsíců od výkonu práce přesčas nebo v jiné dohodnuté době, náleží zaměstnanci nárok na plat a příplatek podle § 127 odst. 1 zákoníku práce.
Ředitelé škol mají plat stanovený s přihlédnutím k veškeré práci přesčas. Vedoucí pedagogičtí pracovníci mají v platu přihlédnuto k 150 hodinám práce přesčas, nejde-li o práci přesčas konanou v noci, v dnech pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti, za kterou jim je zaměstnavatel povinen poskytnout plat nebo náhradní volno. I když má zaměstnanec k práci přesčas v platu přihlédnuto, povinnost zaměstnavatele evidovat ji stále trvá.
Bude-li zaměstnanec za práci přesčas čerpat náhradní volno, nevznikne mu již nárok na plat a příplatek. Čerpání náhradního volna určuje zaměstnanci zaměstnavatel. V rámci dohody o poskytnutí tohoto plnění za výkon práce přesčas ovšem lze dohodnout termín, kdy bude náhradní volno čerpáno.
Nadúvazkové hodiny
(§ 132 zákoníku práce, § 23 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů)
Nadúvazkovou hodinou se rozumí výkon přímé pedagogické činnosti nad týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti stanovený ředitelem školy. Ředitel školy a školského zařízení zřizovaného ministerstvem školství nebo územním samosprávním celkem při stanovování týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti vychází z nařízení vlády č. 75/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Ředitel školy může pedagogovi nařídit výkon až 4 nadúvazkových hodin týdně. Další nadúvazkové hodiny v týdnu je možné s pedagogickým pracovníkem pouze dohodnout.
Pro posouzení, zda pedagog vykonal nadúvazkovou hodinu, je stěžejní, zda v daném týdnu pedagogický pracovník rozsah přímé pedagogické činnosti splnil, nebo nikoliv. Nejjednodušší situací je, když pedagog všechny hodiny přímé pedagogické činnosti a alespoň jednu nadúvazkovou vykoná. Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti lze splnit i zčásti fiktivně, a to v případě nevykonání přímé pedagogické činnosti z důvodu existence dob, jež se považují za výkon práce. Výkonem prací souvisejících místo rozvržené přímé pedagogické činnosti nelze týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti splnit.
Zaměstnanci s kratší pracovní dobou nelze nadúvazkové hodiny nařídit. Pro tyto pedagogy je nadúvazkovou hodinou přímá pedagogická činnost vykonaná nad stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti odpovídající stanovené týdenní pracovní době, tj. plnému úvazku.
Rozdíly mezi výkonem práce přesčas a nadúvazkových hodin
|
Práce přesčas
|
Nadúvazkové hodiny
|
|
|
Důvod nařízení
|
jen výjimečně, ze závažných provozních důvodů
|
z jakýchkoliv důvodů
|
|
Rozvržení
|
není rozvrhována v rámci směn
|
může být rozvrhnutá a vyznačená v rámci rozvržení přímé pedagogické činnosti
|
|
Kdo ji koná
|
pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci
|
jen pedagogičtí pracovníci
|
|
Omezení rozsahu konané práce týdně
|
lze nařídit nejvíce 8 hodin týdně, další hodiny lze dohodnout
|
lze nařídit nejvíce 4 hodiny týdně, další hodiny lze dohodnout
|
|
Omezení rozsahu konané práce
ve vyrovnávacím období
|
nejvíce 8 hodin v průměru týdně ve vyrovnávacím období, jež činí nejdéle 26 nebo 52 týdnů1)
|
není omezen
|
|
Jak je konána
|
výkonem prací souvisejících nebo přímé pedagogické činnosti nad rámec stanovené týdenní pracovní doby
|
pouze výkonem přímé pedagogické činnosti, zpravidla v rámci stanovené týdenní pracovní doby
|
|
Nároky zaměstnance
|
primárně plat a příplatek za práci přesčas, je možné dohodnout čerpání náhradního volna
|
příplatek ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku
|
|
Nároky vedoucích zaměstnanců
|
ředitel školy – nevzniká nárok
ostatní vedoucí zaměstnanci – nárok na plat a příplatek za práci přesčas nebo dohodnuté náhradní volno, jde-li o práci přesčas v rozsahu nad 150 hodin v kalendářním roce, konanou v noci, ve dnech pracovního klidu, v době pracovní pohotovosti
|
příplatek ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku
|
1) Vyrovnávací období přesahující 26 týdnů může být sjednáno pouze v kolektivní smlouvě.