„Myšlení o myšlení“ nebo také „učení o učení“ se přezdívá koncept metakognice, který se již čtyřicet let přesouvá z psychologického výzkumu do vzdělávání. Princip metakognitivní výuky spočívá v předávání esenciálních znalostí a dovedností dětem o tom, jak se učit, přemýšlet a pracovat s informacemi. Děti dnes mají online přístup k téměř neomezenému množství informačních zdrojů. Někdy ale nabývají falešného dojmu, že školní výuku nepotřebují. Získali možnost vyhledávat si informace, hodnotit je a nezávisle rozhodovat, které z těchto informací jsou pro ně skutečně užitečné, a které ne. Nedokážou už však zodpovědět, na základě čeho se rozhodovat a jak hodnotit užitečnost těchto informací. Metakognice dětem nabízí způsob přemýšlení, jak tyto informace zpracovávat a využít je.
„Mít znalosti je pouze část toho, co potřebujeme k efektivnímu učení. Je důležité, aby člověk tyto znalosti uměl také strategicky použít a stejně tak věděl, jaké mu poskytují výhody, tak i jaká mají omezení.“ (Bruning, Schraw, Ronning, 1999; s. 102)
Ve snaze přizpůsobovat se podmínkám digitalizace ve společnosti nastávají ve školním vzdělávání nevyhnutelné změny. Děti už nechtějí jen fakta a pojmy, ale také dovednosti, které by mohly využít hned a v budoucnosti. Mají jim všakv tomto směru školy co nabídnout?
V 80. letech minulého století ve Spojených státech začala nadšená skupina vědců prosazovat studium tzv. metakognice; fascinovalo je zkoumat, kolik toho děti vědí o funkci vlastních poznávacích procesů – jako třeba paměť nebo myšlení. Pojem metakognice proto vzniknul spojením dvou lat. slov
cognosco, cognoscere
[znát, poznávat, učit se] a předpony
meta
[za, nad]. Dodnes se drží trend vysvětlovat si metakognici jako „myšlení o myšlení“.Akademici kupodivu zjistili, že už školní děti mají ponětío tom, že ne vždy si vše dobře zapamatují. Na druhoustranu – nejen děti, ale i dospělí často chybují v tom, co si myslí, že skutečně vědí. Ve skutečnosti mají obě skupiny tendenci své schopnosti buďto přeceňovat, nebo podceňovat v závislosti na dané situaci. Málokdy mají přesné povědomí o tom, co skutečně vědí.
Nicméně častou reflexí a pravidelným nácvikem metakognitivních dovedností si tato svá mylná přesvědčení mohou opravit. S nově získanými poznatky o svých skutečných dovednostech mohou dále pracovat a naučit se řídit vlastní proces učení a poznávání.
Vědci dále zjistili, že metakognice téměř vůbec nesouvisí se zděděnou inteligencí (IQ) nebo vlohami. V rozvoji metakognice hraje velkou roli podnětnost prostředí a záměrný nácvik. Mnoho studií dokládá, že výuka rozvíjející metakognici pomáhá zejména žákům, kteří ve škole zaostávají. Proto metakognitivní výuka u některých pedagogů živí naději na vyrovnání nerovnosti žáků ve vzdělávacím systému.
Každý z nás někdy bezděčně proces metakognice použije, zejména tehdy, je-li zadaná úloha velmi obtížná a zároveň nám na jejím správném vyřešení záleží, anebo jsme se odhodlali, že se v jejím řešení budeme stabilně zlepšovat. To se však neděje pravidelně, a právě v tom by nám mohlo pomoci školní vzdělávání. Během školní výuky by žáci mohli nacvičovat, jak zapojit metakognici ve chvílích, kdy jsou pro ně úlohy náročné nehledě na povahu úkolu či školní předmět. Vliv metakognice na učení je zaznamenáván napříč veškerými obory, od přírodních a humanitních věd až po výtvarná umění či tělocvik.
Metakognice do velké míry souvisí s významnými akademickými dovednostmi jako čtení s porozuměním, argumentace, kritické uvažování a řešení problémů. Proto zapojeníma využitím metakognice se odlišují například zkušení čtenáři odborných textů od laiků, experti v šachu od amatérů nebo úspěšní řešitelé matematických úloh od neúspěšných.A ukazuje se, že žáci s rozvinutými metakognitivními schopnostmi dosahují lepších školních výsledků a dokážou řešit problémy důmyslněji a efektivněji.
Ačkoliv porozumění mechanismům, které podporují zapojení metakognici žáků v běžných školních činnostech, představuje zcela zásadní prvek pro implementaci záměrných programů do škol, stále jim zcela nerozumíme.
V počátcích studia metakognice se hojně používaly prvky metakognitivního myšlení k rozvoji čtenářských strategií. Výsledky byly natolik povzbuzující, že na přelomu 21. století doporučilo Národní Americké centrum pro vzdělávání
(National Assessment of Educational Progress)
všem školám, aby se zaměřily na výuku čtenářských strategií, a přispěly tak ke zvýšení národní gramotnosti.Nicméně praxe ukázala, že výuka strategií omezila čas, které děti strávily nácvikem čtení samotného. Žákům pak tento čas scházel k tomu, aby čtenářské strategie mohli trénovat a správně aplikovat při čtení. Výsledky ve čtení s porozuměním žáků, kteří strategie nacvičovali, se pak neukázaly jako lepší, ale někdy dokonce právě naopak.
I přesto trend metakognitivně koncipované výuky rostea nové formy výukových materiálů aktivujících metakognitivní myšlení se rychle šíří. Používají se v klasických výukových hodinách, tak i online. Do obliby přichází i ukázky strategického myšlení směřovaného rovnou k dětem.
Mezi pedagogy v ČR se toho o metakognici mnoho neví. Absolventi pedagogických VŠ fakult o metakognici zřejmě slyšeli, ale nevědí, jakým způsobem ji zapojit do výuky. Tuzemské publikum na rozšíření povědomí o metakognici stále čeká. Kdyby byli budoucí učitelé více metakognitivní, rozpoznali by, že učit své žáky o tom, jak se učit, může být jedním z největších pedagogických selhání, kterým je připravujío možnosti vybudovat si dobré studijní návyky a získat tak přístup ke kvalitnější vzdělání.
Z toho důvodu se členové organizace SCHOLA EMPIRICA rozhodli vytvořit projekt STROM (STrategie pro ROzvoj Metakognice), ve kterém ověří účinnost školení učitelů na 1. stupni ZŠ v metakognitivně koncipované výuce na matematické uvažování žáků. Efekt metakognice na matematické myšlení byl intenzivně zkoumán v zahraničí a mnoho studií prokázalo pozoruhodné výsledky. Rádi bychom zjistili, zda lze tyto výsledky pozorovat i v ČR. Z toho důvodu zveme všechny učitelky a učitele 3.–5. tříd k zapojení do projektu. Učinit tak mohou vyplněním 15minutového online dotazníku, odkaz zde: https://cutt.ly/cbHj0re. V případě jakýchkoliv otázek či nejasností se mohou obrátit na pesout@scholaempirica.org.
Závěr
Podle současných výzkumů patří metakognitivně orientovaná výuky k nejúčinnějším typům pedagogických programů na rozvoj oborových výkonů žáků. Tento typ výuky staví na tom, že učí žáky přemýšlet stejně, jako myslí experti.
Žáci tak budou vybaveni širokým repertoárem strategických postupů, které jim umožní řešit problémy, se kterými se ještě dříve nesetkali. Nicméně pro uplatnění výuky metakognice zde stále zbývá mnoho nezodpovězených otázek, například jakým způsobem můžeme zapojit skupinovou výuku při výuce metakognice nebo jak zkombinovat metakognitivní výuku s užitím technologií či jak nejlépe připravit učitele na podporu metakognitivního myšlení ve třídě. Právě poslední otázka je nyní aktuálním předmětem zájmu expertů na metakognitivní vzdělávání po celém světě. Jsme nadšení, žei my se podílíme na tom, jak přispět k současnému stavu poznání ve vzdělávacích vědách.
ZDROJE
*
BRUNING, R. H., SCHRAW, G. J. a R. R. RONNING.
Cognitive psychology and instruction,
1999.*
PRENTICE-HALL, Inc., One Lake Street, Upper Saddle River