Líný učitel a Sextant dobré výuky

V této fázi se žák rozhoduje, jak úkol řešit nebo jak splnit zadání podle stanovených kritérií. Postupně vedeme žáka k co největší autonomii. Měl by volit správná a odůvodněná řešení, promyslet různé varianty, zvážit postup a vyhodnotit jeho efektivitu a míru plnění zadání.

Učitel y se měl snažit zadávat úkoly „vyššího levelu“, tedy ty, u nichž neexistuje „správné“ řešení, ale podložený názor nebo odůvodněná varianta. A to podložení nebo důvody jsou výsledkem přemýšlení, dokazování, opakovaných pokusů, ověřování.

Není to žádná časově ohraničená fáze, ale princip, který by měl být součástí úkolu a práce žáka. Je podporována a zahrnuje nejen například nějakou uměleckou vizualizaci, ale i nápaditost řešení, neotřelý způsob a originalitu. To vše je podporováno učitelem a umožněno zadáním, neboť chceme, aby se žák pokoušel o vlastní cestu, nevšední řešení a inovace.

Toto už důležitá fáze celé práce je. Jestliže má žák vše vnitřně promyšleno a vyargumentováno, získal potřebné podklady a rešerše, když sobě a případně i druhým položil správné otázky a hypotézy, měl by přistoupit k řešení – a realizovat je. S co největší svobodou a také plnou odpovědností.

Poslední fáze je pro učení nejdůležitější. Každý projekt a práce, činnost i prožitek by měly být evaluovány, reflektovány a hodnoceny, a to jak z hlediska procesu a provedení, tak i efektivity a kvality. Nejen produktu, ale zejména celého procesu nebo osobních emocí. To posunuje do popředí procesní nebo kriteriální hodnocení a upozaďuje hodnocení výkonové, které je pedagogicky méně vhodné.

Stručným příkladem použití modelu budiž projekt „Středověk“ a úkol pro žáka: Vytvořte jakýkoliv předmět, který by nám přiblížil život ve středověku. Ve fázi žák čte texty o životě ve středověku a prohlíží si nákresy a obrázky. Poznámkový sešit se mu plní poznámkami, to je . Chvíli váhá mezi replikou středověké zbraně a modelem hradeb. Líbí se mu totiž rytíři a vikingové. Pak ho zaujme jiná věc – strava. Nakonec tedy zvolí uvařit bílý puding podle islandského receptu ze 13. století. Potřebuje chléb, vejce, mléko, máslo a koření, což je podle jeho zvládnutelné, stejně jako postup podle receptu. Je ovšem zapotřebí stanovit množství a poměry surovin, protože recept z kroniky je nejasný. Bude tu třeba více pokusůa ověřování, než dojdeme ke správnému . Žákova se uplatnila nejen výběrem, jak řešit zadání, protože úkol umožňuje diferenciaci i individualizaci, ale i vzhledem k výsledku práce. Například volí, jak onen puding servírovat a jak celý projekt zdokumentovat a prezentovat. se pak týká jak produktu práce, tak i postupu. Splnění různých kritérií úkolu sice hodnotí učitel, ale je tu plno možností vzájemného hodnocení žáků („ ) i sebehodnocení („ ). A vzájemné učení tu také běží na plné obrátky. Kdo by nechtěl okusit puding statečných vikingů? Tak dobrou chuť.