Začátek školního roku je nejlepší dobou pro založení nebo oživení žákovského parlamentu, který je komplexním vzdělávacím nástrojem pro přípravu dětí a mladých lidí na jejich pozdější občanský život.
Do procesu zakládání parlamentu je zapojeno více aktérůa každý má svou důležitou roli. Iniciovat vznik může učitel, ale také vedení školy. Nejlépe, když se obě strany rozhodnoua vzájemně podpoří.
Vedení školy
začne většinou tím, že existenci parlamentu zakotví ve strategickém plánu školy. Budoucího koordinátora vyšle na vzdělávací seminář a poskytne mu finanční odměnu za vedení parlamentu. Společně vytvoří místo v rozvrhu pro pravidelné schůzky. Vizi občanského vzdělávání by měl dlouhodobě a pravidelně probírat s celým pedagogickým sborem a prezentovat ji i navenek.Funkce
koordinátora
, tedy toho, kdo parlament povede, by měla být dobrovolná. Pokud tomu tak není, často se stane, že parlament selže hned v prvních měsících. Učitel by měl být schopný přirozeně přijmout svou novou roli a začít více předávat odpovědnost dětem, pracovat se skupinovou dynamikou a používat prvky zážitkové pedagogiky. To vše vyžaduje z jeho strany velké nasazení a dostatečný prostor. Doporučujeme proto koordinátorům, projít nejprve seminářem či využít osvědčené metodiky (obojí k dispozici na www.cedu.cz) nebo navštívit zkušený parlament ve svém okolí. V každém kraji existuje hned několik škol, které fungují jako konzultační centra. Jejich adresy je možné dohledat na výše uvedených stránkách.Na každé škole vypadá
žákovských parlament
trochujinak – má jiný počet žáků, jiné vzdělávací cíle či jinou příčinu, proč byl zaveden. Je proto nezbytné si ještě před volbami stanovit, jaký bude ten váš, jaké bude mít parametry a cíle. Po těchto nezbytných krocích, ideálně ještě během září, je dobré uspořádat volby. Dopředu by měl být všem ve škole znám mechanismus voleb, tzn. počet žáků z jednotlivých tříd, zapojené třídy (jestli celá škola, nebo jen druhý stupeň), délka volebního období a způsob obměny „parlamenťáků“.Se zvolenými zástupci pak koordinátor na úvodních setkáních probere, čím se bude parlament zabývat, jaké bude mít
kompetence
a představí ho učitelskému sboru i ostatním žákům školy. Vzájemně se domluví na pravidelných zasedáních (alespoň 45 minut 1x týdně) a způsobu předávání informací jak mezi sebou v parlamentu, tak navenek celé škole (zřídí si nástěnku ať už fyzickou, nebo virtuální).Pro úspěšnou realizaci strategie zvolené vedením školy, pro poklidnou práci koordinátora a pro úspěšné zapojení třídních učitelů je klíčové mít podporu
učitelského sboru
. Aby si parlament získal sborovnu na svou stranu, mělo by vedení školy ve spojení s koordinátorem sdílet s kolegy dlouhodobý vzdělávací cíl žákovského parlamentu a vysvětlit, co to škole a dětem přinese. Ujistit ostatní učitele, že jim parlament nepřidělá práci navíc, a naopak jim v může v lecčems pomoci.Parlament máme, ale nefunguje. Co s tím?
Ať už máte parlament ve vaší škole patnáct let, tři roky, nebo jej teprve zakládáte, pokud jste se zatím nesetkali s uceleným metodickým přístupem k parlamentu, počítejte s tím, že se budete muset leccos nového naučit, obzvláště koordinátor parlamentu, ale také celý pedagogický sbor. Nejste si jistí tím, v jakém stadiu a v jaké formě je váš parlament? Zasekli jste se na mrtvém bodě? Vyplňte si krátký dotazník na www.cedu.cz/dotaznik-zakovsky-parlament a ihned podle odpovědí dostanete doporučení, co a jak změnit, abyste dosáhli většího účinku a spokojenosti.