Mezi rozvojem motorických a řečových dovedností je úzká souvislost

– pohybové činnosti, tedy rozvíjení jemné i hrubé motoriky, významně ovlivňují mentální vývoj dítěte, mají pozitivní dopad na jeho intelekt a rozvoj řeči.

V současné době je však všeobecně akcentován intelektuální vývoj jedince, a to jak při výchově, tak při vzdělávání: opírají se o něj učební standardy, je na něj zaměřena většina kritérií pro hodnocení výsledků vzdělávání a pro přijímací řízení na různé typy škol, jsou východiskem či předpokladem pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků.

Naopak bývá dnes bohužel velmi často

To se zákonitě odráží v nedostatečném fyzickém vývoji a vývoji biologických dispozic dnešní populace dětí a mládeže.

Ze šetření ČŠI vyplývá, že v celé řadě navštívených mateřských škol jsou Ukazuje se, že RVP PV je, co se týče jednotné metodiky a jasně stanovených standardů úrovně pohybových dovedností jednotlivých věkových kategorií předškolních dětí, příliš obecný a nevymezuje dostatečně obsah, rozsah, formy a metody pohybové průpravy a tělesné výchovy v MŠ.

Neexistuje jednotný metodický materiálči příručka, kterou by se při pohybové a tělesné výchově v MŠ mohly učitelky řídit. Výsledkem pak je, že této vzdělávací oblasti se systémově věnuje jen minimum mateřských škol. Klesá tak výrazně úroveň pohybových dovedností dětí, které následně přestávají vnímat pohyb jako přirozenou součást života. V roce 2009 bylo ve vybraných mateřských školách provedeno pozorování pohybových činností dětí. Výsledkem je zjištění, že existují velké týdenní časové rozdíly řízených dopoledních i odpoledních pohybových aktivit. Samy učitelky uvádějí, že u dětí klesá kondice a problém vidí především v obratnostních schopnostech dětí.

Vše se odráží nejen v jejich a v mnoha případech také ve

S úrovní pohybových dovedností dětí souvisí informace o neustále stoupajícím počtu obézních dětí, které mají nedostatek pohybu a zároveň nežádoucí zvýšený příjem potravin.

V poslední době vykazují mateřské školy v (zejména mezi 4–6 lety) jako je špatná výslovnost, neschopnost mluveného projevu, umět se vyjadřovat, naslouchat, vnímat, porozumět, pamatovat si, vytvářet pojmy, s čímž velmi úzce souvisí budoucí čtenářská gramotnost dítěte. Většina těchto dětí, ať již s těžšími nebo lehčími poruchami, je nedostatečně diagnostikována a evidována. S dětmi se pracuje v rámci ŠVP individuálně v mateřské škole, anebo jsou podrobeny speciální logopedické péči v pedagogicko-psychologické poradně nebo u soukromého specialisty.

Tato speciální péče však není dostatečně provázána, chybí úzká spolupráce mezi specialistou, MŠ a rodičem. Mateřské školy mají také nedostatek vhodných speciálních pomůcek pro rozvoj řečových dovedností a disponují nedostatkem finančních prostředků na jejich pořízení. Zásadním problémem je pak nedostatek odborně vyškolených učitelek MŠ, které by mohly řečovou a logopedickou podporu dětem poskytovat.

Ve své Výroční zprávě za školní rok 2009 – 2010 hodnotila ČŠI v oblasti jazykové a řečové výchovy především celkovou úroveň dosažených dovedností a schopností dětí v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, kdy nejčastějším důvodem jejího odkladu jsou právě poruchy řeči.Konstatovala rovněž, že současné požadavky na zajišťování logopedické péče u dětí předškolního a raného školního věku jsou vyšší než samotné možnosti škol a tento

Pohybová a řečová výchova v mateřských školách jsou součástí vzdělávacích oblastí Dítě a jeho tělo a Dítě a jeho psychika RVP PV, který jasně stanoví, co by mělo být v těchto oblastech záměrem vzdělávacího úsilí předškolního pedagoga. Po stránce biologické je to stimulace a podporování neurosvalového vývoje dítěte i jeho fyzické pohody, zlepšování jeho fyzické zdatnosti a pohybové a zdravotní kultury, rozvoj pohybových a manipulačních dovedností vedení ke zdravým životním návykům a postojům. V oblasti psychologické pak podpora duševní pohody a psychické zdatnosti a odolnosti dítěte, rozvoj intelektu, řeči a jazyka, poznávacích procesů, citů a vůle, ale i sebepojetí a osvojování dovedností k učení.

Výsledky dosavadního zavádění školních vzdělávacích programů pro předškolní vzdělávání jednoznačně poukazují na nejistotu, rizika ba nedostatky, které toto vzdělávací úsilí ohrožují či maří. V oblasti somatomotorické je to především omezování spontánních pohybových aktivit dětí, nepravidelná a málo rozmanitá či jednostranná nabídka pohybových činností, dále také absence či nedostatek řízených pohybových aktivit vedoucích k osvojení nových pohybových dovedností, dlouhodobé statické zatěžování dítěte bez pohybu, uplatňování nevhodných cviků a činností, ale také např. nevhodné vzory chování dospělých, a to jak v předškolním zařízení, tak v domácím prostředí.

Rozvoj řečových schopností a dovedností dítěte může být brzděn či ohrožen komunikačně chudým prostředím či špatnými jazykovými vzory (např. v rodině), nedostatkem příležitostí k samostatným řečovým projevům (spontánním i řízeným), málo pozornosti, kterou je třeba věnovat rozvoji dovedností předcházejících čtení a psaní.V obou oblastech pak nedostatečné vybavení náčiním, nářadím či didaktickými pomůckami.

Je tedy žádoucí, aby byla na podporu pedagogů a managementu mateřských škol právě ve specifických oblastech RVP PV realizována řada opatření, ať již materiálních, finančních a metodických, ale především vzdělávacích, která jim usnadní orientaci a nastartují také mezi všemi zainteresovanými partnery (mateřskými školami, pedagogy 1. stupně základních škol, ČŠI, specialisty, rodinou, dodavateli didaktických a speciálních pomůcek a literatury atd.). Jedině takto cíleně a komplexně lze změnit stávající situaci týkající se pohybového a tělesného rozvoje dětí.