Není čert jako čert
PhDr.
Kamila
Balharová
speciální pedagog, ZŠ Táborská 45, Praha 4
Kniha autorů Kamily Balharové a Zdeňka Prokše je určena starším žákům s dyslexií a dalšími
poruchami učení, kteří pod vedením odborníků rozvíjejí své čtenářské dovednosti a porozumění textu.
Jsou ve věku, kdy přemýšlejí o životě a mají pocit, že není fér. Kniha umožňuje debaty nad spoustou
otázek a úkolů. Mnoho věcí zde není jednoznačných a černobílých stejně jako sám život.
Obr. 1 Ikona čerta
Cílem knihy bylo také doplnit systém rozvoje čtenářských dovedností a porozumění textu u
žáků s dyslexií napříč základní školou. V systému chyběla kniha, ve které by speciální pedagogové a
další odborníci pracující s jedinci s dyslexií nalezli náročnější úkoly než v
Životě rytíře
,
ale jednodušší než v odborném textu Astronomie bez dalekohledu
. Nyní již nechybí, zaplní ji
kniha Není čert jako čert
, která vyjde v srpnu 2020 v nakladatelství Wolters
Kluwer.Systém, na kterém se podílejí dvě nakladatelství – Wolters Kluwer a DYS-centrum –, začíná
v 1. třídě knihou
Fíovo čtení
. Ta pomáhá těm žákům, kterým se nedaří naučit se číst
genetickou metodou čtení a potřebují nacvičit techniku slabikového čtení. Příběhy veverky
Zrzinky
a Putování klokánka Jumpíka
jsou vytvořeny společně s Lenkou Hoštičkovou pro žáky
s dyslexií ve 2. až 4. ročníku. Pomáhají rozvíjet čtenářské dovednosti. Příběhy veverky
Zrzinky
se zaměřují na pomoc při zvládání čtení i psaní měkkých a tvrdých slabik
di-ti-ni-dy-ty-ny a lze je využít od 2. ročníku. Je vhodné, aby žáci s dyslexií četli jen ty části
knihy, kde jsou vyznačené slabiky, a plnili úkoly společně s veverkou. Od třetí třídy mohou děti k
rozvoji svých čtenářských kompetencí využít knihu Putování klokánka Jumpíka
, která cílí na
rozvoj čtení pomocí předvídání budoucího děje, motivace ke čtení i úkolů na vyhledávání slov, která
do textu nepatří. Kniha učí nejen odpovídat na otázky, ale i ptát se.Pro druhý stupeň jsou určeny již tři knihy. Nejprve je vhodné začít knihou
Život rytíře
z nakladatelství DYS-centrum Praha, která obsahuje krátké texty a odpovědi na otázky, které v
textu vždy najdete. Následuje právě představovaná kniha Není čert jako čert
z nakladatelství
Wolters Kluwer a do 9. ročníku lze zařadit knihu Astronomie bez dalekohledu
(nakladatelství
DYS-centrum Praha), která se zaměřuje na práci s odborným textem a jeho zvládání.
Obr. 2
Systém rozvoje čtenářských dovedností pro žáky s dyslexií napříč základní
školouV knize
Není čert jako čert
jsou cíleně zařazeny úkoly, které nemají vždy
jednoznačné řešení a je potřeba o nich debatovat. V každém případě se kniha zaměřuje na věk, kdy
mají mladí potřebu o všem diskutovat a prosazovat svůj názor. Nechte je, jen požadujte, aby své
názory podložili nějakým dokladem z knihy, aby se učili argumentovat a dodávat důkazy pro svá
tvrzení. Tím nám často nechají nahlédnout do svého vnímání světa.
Pro žáky s dyslexií je kniha přizpůsobena typograficky podle současných výzkumů. Je
použito bezpatkové písmo s větší velikostí, než je pro toto věkové období běžné. Má větší řádkování
(1,5), text je zarovnán vlevo, aby nestejně dlouhé řádky mohly napomoci orientaci v textu a aby se
žáci neztráceli při posunu o řádek níž. Je možné, že i tak se někomu bude text hůře číst – pak je
vhodné vyzkoušet, zda by barevná fólie nepomohla snížit zrakový stres tím, že změní pozadí textu.
Autorka doporučuje používat publikaci v rámci reedukace v hodinách speciálně pedagogické péče, neboť
cíleně rozvíjí čtenářskou gramotnost u žáků se specifickými poruchami učení. Její zkušenost je však
taková, že žáci musejí zvládnout knihu
Život rytíře
, než mohou přistoupit ke knize Není
čert jako čert
, která je náročnější.Kniha je rozdělena na několik částí.
První část
přináší příběhy doplněné úkoly
zaměřenými na porozumění textu, přemýšlení o něm, předvídání pokračování příběhu za pomoci ilustrace
a následně ověření vytvořené hypotézy.
Obr. 4
Čert Bambuel a jeho úkolyVe
druhé části
knihy se pracuje se stejnými texty. Jsou do nich ale vložena slova,
která tam nepatří. Vložená slova vytvářejí vždy nějaké přísloví. Pokud budou žáci pracovat jako
korektoři, budou pouze vyhledávat slova, která do textu nepatří a jsou v něm navíc. Takové úkoly je
čekají v prvních čtyřech příbězích. Následně se stanou detektivy, i nadále budou vyhledávat slova,
která ve větě nedávají smysl. Když je objeví, budou je však muset nahradit správným slovem, které do
věty skutečně zapadá. Správná slova najdou pod linkou, kam mají nalezená slova napsat. To pak může
sloužit jako kontrola, neboť pouze tehdy, když je vymění, bude původní věta dávat smysl. Každý z
osmi příběhů tvoří tři části a do každé takové části je vloženo jedno přísloví. Na konci příběhu je
uvedeno ještě jedno přísloví navíc a u něj navrženy další úkoly. Každý úkol uvede ikona malého
čírtěte. Když se na něj pozorně podíváte, má z úkolů pěkně zamotanou hlavu.
Obr. 5
ČírtěPrvní a druhou část knihy lze kombinovat i tak, že po přečtení první kapitoly, zaměřené na
porozumění textu, přejdete do druhé části knihy a u stejné kapitoly budete řešit přísloví, tedy
úkoly zaměřené na porozumění větě. Nelze ale přeskočit první čtení a jít rovnou do druhé části
knihy. Je to z toho důvodu, že žák s dyslexií potřebuje obvykle číst text víckrát, než je schopen ve
větě vyhledávat slova, která do ní nepatří.
Ve třetí části knihy najdete použitá přísloví a vysvětlení jejich možného významu.
Přísloví autoři zvolili proto, aby se s nimi žáci seznámili, pokud je neznají, a zároveň o nich
přemýšleli a chápali je. Cílem autorů je naučit žáky hledat podobnosti v příslovích a v příběhu nebo
také v příslovích a v životě.
Obr. 6
Ukázka přísloví a jejich vysvětleníNa konci knihy je pak zařazeno řešení úkolů. Pokud se autoři domnívají, že úkol vyžaduje
debatu, přidali k řešení písmeno D (jako debata nebo diskuse). To však neznamená, že se nedá
debatovat i nad jinými úkoly. Ve zde uvedených pohádkách možná najdete ještě daleko víc příležitostí
k diskusi, než na jaké vás autoři upozorňují zařazením úkolů k textům. Nevyhýbejte se žádným
tématům, která při čtení s vašimi žáky vyvstanou. Pokud na ně oni sami zavedou řeč, potřebují si
problém ozřejmit a zjistit, jak se na něj kdo dívá. Pokud řeč sami nezavedou, o vhodnou chvíli k
otevření tématu by se zřejmě nejednalo. Proto ani autoři nejdou dál a nechávají na žácích, kam je to
při čtení těchto příběhů a pohádek zavede.
Pěknou práci s knihou přejí autoři Zdeněk Prokš a Kamila Balharová a ilustrátorka Dagmar
Findová.