Nárokovost IVP v případě "žáků sportovců"

I po datu 1. 9. 2016 zůstává nezměněna ředitele školy, která spočívá v tom, že ředitel školy (přesněji právnická osoba vykonávající činnost střední školy svým ředitelem) povoluje za určitých podmínek vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. I nadále je v § 18 školského zákona uvedeno, že ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce a zletilému žákovi nebo studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na jeho žádost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Z formulace § 18 školského zákona („ředitel školy může...“) stále vyplývá, že na povolení vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu není výslovný právní nárok.

V celkovém kontextu školského zákona a vyhlášky č. 27/2016 Sb. by však nemělo dojít ke kolizi mezi doporučením školského poradenského zařízení (které by doporučovalo vzdělávání podle IVP) a zamítavým rozhodnutím ředitele. Vyplývá to ze skutečnosti, že školské poradenské zařízení před vydáním doporučení projedná návrh doporučených podpůrných opatření se školou; pokud je to důvodné, přihlédne k jejímu vyjádření (§ 12 odst. 3 vyhlášky č. 27/2016 Sb.).

Jinými slovy, hypotetické kolizi mezi nárokovostí podpůrného opatření dle doporučení školského poradenského zařízení a zamítavým rozhodnutím ředitele školy by se mělo předejít již ve fázi přípravy doporučených podpůrných opatření. Pokud škola bude toho názoru, že není vhodné vzdělávat žáka podle individuálního vzdělávacího plánu (neboť by nevedlo k naplňování vzdělávacích potřeb žáka), projedná tento svůj názor se školským poradenským zařízením a svůj názor dostatečně zdůvodní. Školské poradenské zařízení by mělo k názoru školy přihlédnout.