Každé třetí dítě ze sta má diagnózu ADHD, více než jedna třetina dětí s ADHD opakuje alespoň jednou ročník, více než 10 % potřebuje speciální typ vzdělávání po celou dobu školní docházky, více než polovina dětí s ADHD má současně diagnostikované opoziční chování a 15-25 % dětí s ADHD je vyloučeno z běžné školní docházky pro problémy s chováním.
Dítě s ADHD ve škole aneb Jak na ně
Mgr.
Markéta
Krčmářová
učitelka, výchovná poradkyně, matka dítěte s ADHD
Z výše uvedené statistiky vyplývá, že se určitě v mateřské i základní škole s dětmi s diagnózou ADHD setkáváme. Zvládnout jejich vzdělávací a výchovný proces není jednoduché. Pokusila jsem se shrnout pedagogické postupy a zásady, které používám ve své praxi. Neopomněla jsem ani spolupráci s rodinou, bez které se neobejdeme. Mé pedagogické metody vycházejí z vlastních zkušeností s výchovou desetiletého syna, který má od 6 let diagnostikovanou poruchu ADHD, a též z mé 18leté pedagogické praxe.
Nejprve bych shrnula předpoklady pro společnou řeč školy a rodičů. Ze strany školy musí fungovat následující:
ochota pracovat s dítětem s ADHD na osobní úrovni,
uvědomit si, že děti s ADHD mají i silné stránky (dokážou se nadchnout pro věc, mají výdrž, jsou vnímavé a jsou starostlivé apod.),
berte rodiče jako experty na jejich dítě, vyslechněte je,
nehledejte viníky, nestěžujte si, nepřehazujte řešení na rodiče,
berte vzdělávání dítěte s ADHD jako společný projekt.
Ze strany rodičů musí být splněno:
ochota řešit problémy se vzděláváním a výchovou,
nehledat viníky, připustit si, že dítě je takové (ADHD je postižení především zdravotní, tedy nezmizí),
brát školu za partnera, ne za protivníka,
aktivně se podílet na řešení,
komunikovat s učiteli.
Nyní bych vám předložila
postup, jak na děti s ADHD:
Nastudujte odbornou literaturu. Je trapné, když je rodič více erudovaný než učitel.
Proveďte si laickou diagnostiku dítěte. Napište si nejvýraznější projevy dítěte, které vám vadí ve výuce (samomluva, vykřikování, konflikty se spolužáky apod.).
Sestavte plán, jak budete postupovat, jak budete řešit jednotlivé projevy špatného chování dítěte.
Spolupracujte s rodinou, hledejte společná řešení, stanovte si pravidelné schůzky.
Pracujte se třídou – zasvěťte spolužáky, nechte dítě prožít pocit úspěchu, začleňte jej do kolektivu, prohlubujte sociální inteligenci.
Přizpůsobujte úkoly pro děti s ADHD, není nutné vyplnit každé cvičení v pracovním sešitu.
Nebojte se experimentovat, nefunguje-li plán A, vyzkoušejte plán B.
Spolupracujte s kolegy, povídejte si, vyměňujte si zkušenosti.
V závěru bych se ráda zmínila o tom, čeho se vyvarovat:
Nikdy nesdělujte rodičům, že za chování dítěte s ADHD můžou oni. Tím si k nim naprosto uzavřete cestu.
V konfliktních situacích zachovávejte klid, na dítě s ADHD nekřičte. Křikem nic nevyřešíte a vtahujete se více do afektivního chování dítěte.
Nepište poznámky. Poznámka typu vyrušuje nic neřeší.
Nevyčleňujte dítě z kolektivu (protože jsi zlobil, nepojedeš na výlet). Vezměte děti s ADHD na školní akce, zde bývají spokojené, klidné, dokážou řídit ostatní a je na ně spolehnutí.
Netrestejte dítě za projevy chování vyplývající z ADHD (nemáš opět pero). Děti s ADHD neustále něco ztrácejí – domluvte se s rodiči, ať nakoupí více školních pomůcek a ty nechají ve škole apod.
Zbytečně nemoralizujte.
Nepřebírejte negativní hodnocení od ostatních.
Pedagogičtí pracovníci dobře vědí, že děti s ADHD mají komplikované chování, jejich výkony vykazují výrazné výkyvy. Mnohdy nás rozzlobí do nepříčetnosti, jsou často protivné, vzteklé, ale i milé, vstřícné či spontánní. Domnívám se, že každá snaha vynaložená na zlepšení kvality vzdělávání těchto dětí stojí za to.
ZDROJE
GOETZ, M., UHLÍKOVÁ, P. ADHD: Porucha pozornosti s hyperaktivitou. Praha: Galén, 2009. ISBN 978-80-7262-630-4.
WOLFDIETR, J. ADHD. Porucha pozornosti s hyperaktivitou. Brno: Edika, 2012. ISBN 978-80-266-0158-6.
ŠIMANOVSKÝ, Z. Hry pro zvládnutí agresivity a neklidu.Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-426-7.
TAYLOR, F. J.
Jak přežít s hyperaktivitou a poruchami pozornosti.
Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0068-0.RIEFOVÁ, F. S.
Nesoustředěné a neklidné dítě ve škole.
Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-728-2.