Ve školství potřebujeme špičkově vzdělané lidi a vzájemný respekt

Vydáno: 19 minut čtení

Pro čtvrtý díl seriálu rozhovorů o vzdělávací politice jsme oslovili prof. Mgr. Kláru Šeďovou, Ph.D., která je expertkou v oblasti výzkumu školního vzdělávání. Výzkumně se zabývá především otázkami výukové komunikace, vztahem různých komunikačních přístupů k žákovskému učení a věnuje se také problematice vzdělanostních nerovností. Klára Šeďová působí v Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a pracuje na pozici vědecké ředitelky v institutu SYRI, který sdružuje sociální vědce z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.

Ve školství potřebujeme špičkově vzdělané lidi a vzájemný respekt
Mgr.
Silvie
Pýchová
Ph.D.
ředitelka Partnerství pro vzdělávání 2030+
Co si máme na základě vašich zkušeností představit pod pojmem vzdělávací politika?
Politika je obecně způsob, jak se skupiny lidí rozhodují o pravidlech, prioritách a organizaci společného života. Vzdělávací politika je podle mne způsob, jak se rozhodujeme a dohadujeme na tom, co jako společnost ve vzdělávání chceme a jak toho dosáhneme. Hrají v tom roli různí aktéři a různé instituce. Co se týče institucí, tak jde o formální instituce od ministerstva školství až po ty regionální. A pak jsou tam aktéři všech možných typů, od úředníků přes ředitele škol, učitele po rodiče a samotné žáky. Pochopitelně nemají všichni stejné zájmy. Politika je vždycky o tom, že se nějakým způsobem hledá a dosahuje kompromis mezi zájmy různých skupin. A politika je také o rozložení moci a vlivu mezi těmito institucemi a aktéry, takže vždycky jde o to, kdo rozhoduje a na koho jsou rozhodnutí nějakým způsobem uvalena. A toto všechno utváří poměrně komplexní předivo vzdělávací politiky, přičemž jednotliví aktéři často nevědí, co je cílem jiných aktérů, nebo to nepovažují za
relevantní
. Jedním z největších problémů české vzdělávací politiky je podle mne nedostatečný vzájemný respekt mezi různými aktéry. Slyšela jsem to mockrát, že si třeba lidé z MŠMT neváží všech učitelů nebo že si neváží učitelů obecně, že si učitelé neváží pedagogických fakult a pedagogické fakulty si pro změnu neváží ministerstva, nemluvě o tom, že různí aktéři podezřívají nevládní organizace z toho, co nekalého prosazují. A podobně.