Jeden z nejslavnějších Sokratových výroků, známé „Vím, že nic nevím“, téměř určitě tento antický myslitel nikdy neřekl. Přesto se stal okřídleným citátem. V myšlence, že člověk nemůže obsáhnout veškeré poznání, přesto ho činí moudřejším, pokud si alespoň svou neznalost uvědomuje a nežije v iluzi, je totiž hluboká a jadrná pravda. S pokorou by ji měl přijímat každý začátečník v jakékoli profesi, učitelství nevyjímaje.
Slepá skvrna začátečníků
PhDr.
Jan
Voda
Ph.D.
ředitel základní školy Wonderland Academ
(Ne)kompetentnost
Pro potřeby dalšího výkladu rozlišíme lidi na kompetentní a nekompetentní. To samo o sobě neznevažuje jejich hodnotu; podstatné ale je, nakolik jsou si své (ne)kompetentnosti vědomi. Na cestě k získání kompetence procházíme těmito čtyřmi etapami:
1.
Nevědomá nekompetence je stav, kdy si člověk neuvědomuje svůj deficit, jednoduše netuší, co neví, a tak ho to ani netrápí. Co všechno nevíme, zjišťujeme, teprve až když jsme konfrontováni s novou informací, potřebou či úkolem. A právě tato fáze je nejvíce zatížena různými „biasy“ – chybami v interpretaci zkušeností, které vedou ke zkreslení konečných výsledků, jak o tom budeme psát v tomto textu.
2.
Vědomá nekompetentnost (vím, že nevím) je fakticky počáteční etapou učení. Člověk ještě nerozumí a nemá potřebné znalost