Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení - Změny za období září 2015

Zdroj: www.mvcr.cz

Nařízení vlády č. 197/2015 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Částka: 81/2015 Sbírky zákonů

Datum účinnosti: 31.8.2015

Do soustavy oborů vzdělání se doplňuje obor vzdělání 79-43-K/61 Dvojjazyčné gymnázium (obor vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2016/2017 počínaje 1. ročníkem). Podle přechodného ustanovení se žáci dvojjazyčných gymnázií přijatí ke vzdělávání do oboru vzdělání Gymnázium - vybrané předměty v cizím jazyce s kódovým označením 79-41-K/610 v režimu pokusného ověřování podle § 171 odst. 1 školského zákona budou po vydání Rámcového vzdělávacího programu pro dvojjazyčná gymnázia nadále vzdělávat v oboru vzdělání 79-41-K/610.

Vyhláška č. 198/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 438/2006 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů

Částka: 81/2015 Sbírky zákonů

Datum účinnosti: 1.9.2015

Pro obec s rozšířenou působností Vysoké Mýto je od 1.9.2015 je určen diagnostický ústav v Praze 2.

Zákon č. 205/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony

Částka: 83/2015 Sbírky zákonů

Datum účinnosti: 1.10.2015

Zásadní změnou zákoníku práce je navrácení úpravy odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání obsažené dočasně v přechodných ustanoveních zákoníku práce zpět do části jedenácté, ve které je soustředěna právní úprava náhrady škody v pracovněprávních vztazích. Následně dochází k legislativně technickým úpravám v této části zákoníku práce, a to i přizpůsobení některých pojmů dosud používaných v oblasti náhrady škody terminologii nového občanského zákoníku. Uvedené změny byly provedeny zejména v § 248 až 269 zákoníku práce, jejichž smysl se nezměnil.

Z části jedenácté zákoníku práce uvádím některá ustanovení Hlavy III Povinnosti zaměstnavatele k náhradě škody:

Nově se § 77 odst. 4 ve společných ustanovením o dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr shodně upravují způsoby zrušení závazků z dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Jsou tak upraveny způsoby zrušení dohody o provedení práce, které v zákoníku práce chyběly.

Pro školy je zajímavé, že ustanovení § 391 zákoníku práce, které upravuje odpovědnost za škodu v případě žáků a studentů, je ponecháno nadále v přechodných ustanoveních zákoníku práce, neboť do systematiky pracovněprávní úpravy věcně nepatří. V přechodných ustanoveních bude tato problematika upravena do doby, než bude rozhodnuto o budoucí podobě právní úpravy. Poté bude právní úprava jednotlivých kategorií osob, které nejsou v pracovněprávním vztahu, zapracována buď do zvláštních právních předpisů upravujících problematiku právních poměrů těchto osob, nebo - pokud zvláštní právní předpis postavení kategorií těchto osob neupravuje, bude spadat pod úpravu občanského zákoníku.

Zrušuje se dosud neúčinný zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, zrušují se nebo mění další s tím související zákony.

Vyhláška č. 214/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů

Částka: 89/2015 Sbírky zákonů

Datum účinnosti: 1.9.2015

Novela mění dobu trvání didaktického testu z matematiky, a to z 90 minut na 105 minut. Současně novela ruší pravidlo: Před začátkem didaktického testu mají žáci 15 minut na výběr postupu řešení. Důležitá změna vyhlášky spočívá v doplnění nového § 19a Nahrazující zkouška z cizího jazyka.

Nařízení vlády č. 233/2015 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů

Částka: 96/2015 Sbírky zákonů

Datum účinnosti: 1.1.2016

Od 1. ledna 2016 se pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin zvýší minimální mzda z 9 200 Kč na 9 900 Kč za měsíc a z 55 Kč na 58,70 Kč za hodinu. V návaznosti na to se valorizují nejnižší úrovně zaručené mzdy. Také se zvýší sazba minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance.

Zdroj: www.msmt.cz

MŠMT určuje konkrétní termíny konání didaktických testů a písemných prací společné části maturitní zkoušky v jarním zkušebním období roku 2016 od 2. května do 11. května 2016.

MŠMT podává všem žadatelům o přezkoumání výsledku hodnocení jejich didaktického testu konaného v rámci společné části maturitní zkoušky v podzimním zkušebním období 2015 informace o způsobu podávání a vyřizování jejich žádostí.

MŠMT zveřejnilo propozice soutěží a soutěžních přehlídek žáků základních uměleckých škol hudebního a literárně dramatického oboru.

V sekci Mládež jsou zveřejněny upřesňující informace k přihlašování a přijímání do školní družiny nebo školního klubu.

Ve Věstníku MŠMT č. 7-8/2015 jsou mimo jiné uvedeny Kvalifikační a hodnotící standardy profesních kvalifikací schválených dle zákona č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, vyhlášení soutěží a přehlídek ve školním roce 2015/2016 a informace o udělení schvalovacích doložek učebnicím a učebním textům za červen a červenec 2015.

MŠMT vydalo Rámcový vzdělávací program pro dvojjazyčná gymnázia (RVP DG). V novém oboru vzdělání 79-43-K/61 Dvojjazyčné gymnázium se žáci vzdělávají od školního roku 2016/2017 počínaje 1. ročníkem.

Zdroj: www.mzcr.cz

Zveřejněné „Nutriční doporučení Ministerstva zdravotnictví ČR ke spotřebnímu koši. Doporučení pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách. Doporučení pro školní jídelny“ je vytvořeno v souladu s výživovými normami stanovenými přílohou č. 1 k vyhlášce o školním stravování. Představuje doplňující metodiku k metodice výpočtu výživových norem prostřednictvím spotřebního koše a soubor doporučení, která mají usměrňovat a vést školní jídelny směrem k nutričně vyváženému a pestrému jídelníčku. Doporučení nejsou myšlena direktivně.

Zdroj: www.csicr.cz

ČŠI zveřejnila tematickou zprávu Vzdělávání dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem shrnující současný stav vzdělávání dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem v mateřských, základních a středních školách.

Zdroj: www.ochrance.cz

V tiskové zprávě z 24. srpna 2015 ombudsmanka uvádí, že více než polovina mateřských škol se v uplynulých třech letech setkala s požadavkem rodičů na speciální dietní stravu pro děti. Nejčastěji dítě potřebovalo bezlepkovou nebo bezlaktózovou stravu, případně rodiče požadovali jinou úpravu stravy zejména s ohledem na potravinové alergie (např. kakao, ořechy, rajčata apod.).

Ombudsmanka upozorňuje, že konkrétně celiakie je z hlediska antidiskriminačního zákona považována za zdravotní postižení a stravování ve školkách spadá pod oblast poskytování služeb. Pokud by školka odmítla připravit dietní stravu a ani by nedovolila rodičům donášku dietní stravy, mohla by se dopustit nepřímé diskriminace v přístupu ke vzdělání z důvodu zdravotního postižení.

Pokud školka odmítne připravovat speciální dietní jídlo dítěti se zdravotním postižením (např. s nesnášenlivostí lepku apod.), musí k tomu mít objektivní důvody, z nichž bude zřejmé, že by tento požadavek znamenal pro školku nepřiměřené zatížení (například z důvodu kapacity prostor, technického vybavení, personálu).

Mateřská škola v takovém případě nesmí začít na rodiče vyvíjet nátlak, aby dítě docházku do školky ukončilo. Naopak, je povinností školky hledat a přijmout jiné opatření, zejména umožnit, aby si dítě nosilo z domu vlastní dietní jídlo, které mu školka v době oběda ohřeje. Pokud by totiž školka odmítla i donášku vlastního jídla, fakticky by úplně znemožnila stravování, což by znamenalo porušení školského zákona a antidiskriminačního zákona.

Zdroj: https://apps.odok.cz

Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 274/2009 Sb., o školských zařízeních, v nichž se nejvyšší povolené počty dětí, žáků a studentů nebo jiných obdobných jednotek vedených v rejstříku škol a školských zařízení neuvádějí, předložený MŠMT

Podstata navrhované novely spočívá v tom, že školní klub nemá být školským zařízením, u kterého se neuvádí nejvyšší povolený počet dětí, žáků a studentů nebo jiných obdobných jednotek. Stávající ustanovení § 1 písm. e) vyhlášky se podle návrhu novely zrušuje. To znamená, že podle navrhované novely se bude v rejstříku škol a školských zařízení uvádět tzv. kapacita školního klubu odpovídající vytvořeným materiálně technickým, prostorovým, personálním a hygienickým podmínkám. Uváděný údaj bude sloužit pro stanovení finančního zabezpečení provozování školního klubu.

Pro školy jsou důležitá přechodná ustanovení návrhu novely: Právnická osoba vykonávající činnost školního klubu zapsaného ve školském rejstříku ke dni účinnosti této vyhlášky zahájí řízení o zápis nejvyššího povoleného počtu žáků školního klubu ve školském rejstříku do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

Vyhláška má nabýt účinnosti dnem vyhlášení.