Personalistika - strana 26

Kolektivní smlouva je smlouvou uzavíranou v souladu se zákoníkem práce. Zákoník práce byl v souvislosti s rekodifikací soukromého práva novelizován s účinností od 1. 1. 2014, a to včetně ustanovení upravujících kolektivní smlouvu. Novelizována byla ustanovení § 23, § 27, § 28 zákoníku práce:

V ustanovení § 217 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), je jednoznačně stanovena výlučná kompetence zaměstnavatele nařídit zaměstnanci čerpání dovolené, a to tak, aby dovolená byla zaměstnancem vyčerpána v celkové roční výměře. Tuto dovolenou si zaměstnanec musí čerpat alespoň 2 týdny souvisle, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené, a zbytek do konce daného kalendářního roku. Je zřejmé, že každý zaměstnavatel musí při určování dovolené svým zaměstnancům přihlédnout především k zájmům svým (provozní důvody), ale také zohlednit právo svých zaměstnanců na čerpání dovolené. Znamená to, že dřív, než zaměstnavatel využije svého práva určit zaměstnanci přímo čerpání dovolené, má vycházet z určitého předem daného rozvrhu čerpání dovolené.

Jedním ze způsobů uskutečňování dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků je samostudium (§ 24 odst. 4 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pedagogických pracovnících“). K realizaci této formy dalšího vzdělávání přísluší pedagogickým pracovníkům volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.

Vzor kolektivní smlouvy je vypracován v rámci vzájemných vztahů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Českomoravského odborového svazu pracovníků školství a nahrazuje předchozí vzor kolektivní smlouvy publikovaný ve Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, sešit č. 7/2012.

Možnost opustit pracoviště během přestávek v práci je jedním z nejčastějších sporných bodů ve vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Někteří zaměstnavatelé jen neradi umožňují pracoviště opustit, někteří to dokonce zakazují a zaměstnanci na druhou stranu chtějí dobu přestávek trávit dle svého uvážení, nejen pokud jde o způsob, ale i o místo.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), v ustanovení § 316 odst. 4 říká, jaké údaje nesmí zaměstnavatel vyžadovat. Patří mezi ně informace zejména o těhotenství, rodinných a majetkových poměrech, sexuální orientaci, původu, členství v odborové organizaci, členství v politických stranách nebo hnutích, příslušnosti k církvi nebo náboženské společnosti a trestněprávní bezúhonnosti. Je přitom zřejmé, že se jedná o výčet fakultativní a zákaz není absolutní pro všechny výše uvedené údaje a naopak, vzhledem k dovětku, bude nezbytné respektovat i obecnou právní úpravu podle zákona o ochraně osobních údajů.  

Datum 31. 12. 2014 (očekávané ve školách s různými pocity nebo i obavami) často vyvolává v řadách ředitelů otázku Jak dát správně výpověď pedagogickému pracovníkovi, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace?

§ 34a zákoníku práce (dále ZP) neumožňuje, zakazuje („nesmí být sjednáno“) sjednat místo pravidelného pracoviště šířeji než jedna obec.

U zaměstnanců odměňovaných platem je jednou ze složek platu osobní příplatek. A právě tuto složku zaměstnavatelé často krátí jako reakci na pochybení zaměstnance. Osobní příplatek je jednou ze složek platu, kterou může zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci, jenž dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo jenž plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci anebo jenž je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové třídy.

Dovolená je v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), upravena v ustanovení § 213 odst. 1, podle kterého Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.    

Lidem, kteří onemocní po 31. 12. 2013, bude náležet nemocenské od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti. Po dobu prvních dvou týdnů pracovní neschopnosti zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci v dočasné pracovní neschopnosti náhradu mzdy. U dočasné pracovní neschopnosti, o které rozhodne lékař do konce letošního roku, náleží nemocenské od 22. kalendářního dne od jejího vzniku. Dne 31. 12. 2013 končí tříleté přechodné období, kdy se v souvislosti s úspornými opatřeními ve státním rozpočtu prodloužilo období poskytování náhrady mzdy zaměstnavatelem ze 14 na 21 dnů.

Stravování zaměstnanců se v první řadě řídí § 236 zákoníku práce, v platném znění. Povinnost umožnit závodní stravování nemá zaměstnavatel vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Náhrady za stravné při tuzemské pracovní cestě se poskytují, je-li delší než 5 hodin.

Kromě běžných cestovních náhrad se ve škole můžeme setkat s náhradou ve smyslu § 190 zákoníku práce v platném znění. Toto ustanovení vychází z předpokladu, že náklady, které vznikají zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, nese zaměstnavatel. Náhrada za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce by neměla být opomíjena, pokud zaměstnavatel nevybaví zaměstnance sám.

Podle § 80a odst. 6 školského zákona může být jmenován komisařem pouze ten, kdo splňuje podmínky zákona o pedagogických pracovnících, splňuje odbornou kvalifikaci stanovenou pro výkon funkce prováděcím právním předpisem, je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce vydané Centrem.

Podle § 80a odst. 6 školského zákona hodnotitelem pro daný předmět může být jmenován pouze ten, kdo splňuje podmínky zákona o pedagogických pracovnících, splňuje odbornou kvalifikaci stanovenou pro výkon funkce prováděcím právním předpisem, je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce vydané Centrem.

Většinou je jedna zkušební maturitní komise jmenována pro jednu třídu určitého oboru vzdělání. V § 80a odst. 1 školského zákona je umožněno, aby byla jmenována jedna zkušební maturitní komise pro více tříd nebo více oborů vzdělání, pokud se žáci vzdělávají ve stejné skupině oborů vzdělání.

Vzhledem k tomu, že otázka překážek v práci na straně zaměstnance, resp. nároku na poskytnutí volna a nároku na náhradu mzdy, je v praxi zaměstnavatelů stále diskutovaná, přinášíme níže výčet jiných důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance upravené nařízením vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci:

Při hledání nového zaměstnance budou zaměstnavatele nepochybně zajímat nejen informace o dosaženém vzdělání a praxi uchazeče, ale i další údaje – např. o způsobu, jakým plní své pracovní povinnosti. Za tímto účelem zaměstnavatel často vyžaduje reference. Tento pojem zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), ani jiné právní předpisy nepoužívají, tedy ani neupravují a nevysvětlují. Jde zpravidla o neformální získávání jiných informací, než které sdělil sám uchazeč o zaměstnání.