Organizace školy - strana 12

Pro následující školní rok řešíme, zda na naší škole nezkusit realizovat tandemovou výuku. V této souvislosti bych Vám ráda položila několik otázek: 1) jakým způsoben je možné tuto formu výuky financovat (spadají tyto hodiny do kategorie PHMax), 2) pokud bychom přijali pedagoga na plný úvazek, je možnost úvazek rozdělit na "klasické hodiny" vedené jedním pedagogem + hodiny tandemové výuky právě pro tohoto pedagoga, 3) musí být hodiny vedené formou tandemové výuky přesně dané nebo je možné měnit je dle potřeby (během školního roku a napříč ročníky)? 

Nedostatek míst ve školkách zůstává velkým tématem. Řada mateřských škol proto zvažuje zřízení lesní MŠ, aby rozšířily své stávající kapacity. Pro obce může být takové řešení v mnohém lákavé. Avšak zřizovatelé by neměli zapomínat, že lesní MŠ má svá specifika a má zůstat alternativní volbou pro rodiče, nikoli rychlořešením.

Od května 2023 se rozšířila podpora pro školy při zavádění revize RVP v informatické a digitální oblasti o možnost individuálních konzultací s krajskými ICT metodiky – KIM, a to např. v tématech efektivního zapojování technologií do výuky, využívání výukových programů, aplikací a dalších vzdělávacích zdrojů přispívajících k rozvíjení digitálních kompetencí pedagogů, potažmo žáků.

Brute thinking je metoda, kterou lze použít k řešení problémů a generování nápadů. Jedná se o techniku, která využívá kreativitu a intuici bez omezování racionálními pravidly a konvenčními zvyklostmi. Tento způsob myšlení se v poslední době stává stále populárnějším zejména v oblasti inovací a podnikání. V tomto článku se podrobněji podíváme na to, co metoda BruteThink znamená, jak ji použít a jak se díky ní dobrat k jádru dobré pracovní porady.

Nejen v Česku, ale i na Slovensku se v současnosti školy připravují na velkou kurikulární reformu. Obě země přitom za sebou mají hned několik pokusů o změnu vzdělávání, jejichž výsledky jsou spíše rozpačité. Podle Jozefa Ondáše, který se řízením systémových změn zabývá nejen ve vzdělávání, ale především v byznysovém prostředí, je v obou zemích příprava reformy stále na začátku. Už se rýsuje obsah kurikulárních dokumentů a začínají vznikat metodiky pro učitele, které jim mají pomoci dostat nové kurikulum do výuky. „Stále ale chybí představa, jak změnit mindset vzdělávacího ekosystému,“ upozorňuje Jozef Ondáš. Bez změny v myšlení těch, kdo se ve vzdělávacím systému pohybují, přitom kurikulární reformě moc šancí na úspěch nedává. Jozef Ondáš přednášel v Praze v rámci česko-slovenského projektu Spolu k novému kurikulu.

Začínala jako učitelka přírodních věd a psychologie, ale anglické školství jí nedávalo smysl. Lucy Crehan se vydala do světa zažít nejúspěšnější vzdělávací systémy na vlastní kůži. Vydala knihu Cleverlands, česky Chytrozemě, dnes se živí jako mezinárodní vzdělávací konzultantka a pracuje na další knize. „Baví mě sledovat rozdílnosti mezi jednotlivými zeměmi a jejich kurikuly a hledat, co funguje, a co ne,“ říká. V Česku Lucy Crehan vystoupila na konferenci Úspěch pro každého žáka.

Od doby, co se vzdělávání stalo veřejnou službou, ze zákona poskytovanou státem, je průběžně revidováno a podrobováno veřejné diskuzi. Stále obtížnější je oddělit, v čem je užitečné pro život dítěte, žáka nebo studenta a v čem prospěšné spíše pro stát nebo momentální společenskou představu, co je „dobré a žádoucí“.

Diskuze o návrhu reformy regionálního školství, který jsem prezentovala v rámci kulatého stolu v Poslanecké sněmovně, se rozhořela naplno. Spolu s klíčovými osobnostmi v oblasti vzdělávací politiky, učiteli, ekonomy i zástupci zaměstnavatelů a odborů jsme tento návrh důkladně probrali a hodnotili jeho možné dopady. V nebývale širokém kruhu odborníků jsme tak odstartovali otevřenou debatu o budoucí podobě českého vzdělávacího systému.

… aneb udělejme první krok ke zlepšení situace nejen dětí se speciálními vzdělávacími potřebami při realizaci práva na vzdělávání. K 30. květnu má být ukončeno přijímání budoucích prvňáčků do základních škol, protože zápisu probíhají celý duben (teoreticky tedy včetně letošního nedělního pálení čarodějnic) a ředitelé škol mají jako správní orgán podle správního řádu třicet dnů na vydání rozhodnutí. To znamená, že až na několik výjimek každý budoucí prvňáček a jeho rodiče vědí, do které školy na podzim nastoupí.

Změny za období květen 2023 PhDr. Mgr. Monika Puškinová Ph.D. specialista na školskou legislativu;www.monikapuskinova.cz Sbírka zákonů Zdroj: www.mvcr.cz Vyhláška č. 102/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 101/2022 Sb., o...

Jsme soukromá škola, kterou zřizuje veřejná obchodní společnost. Dosud byl jednatel a majitel ředitelem školy. V současné době je v důchodovém věku a odchází do důchodu. Zůstává však nadále zřizovatelem školy. Jak postupovat při jmenování nového ředitele školy včetně povinnosti a pravomocí, které jsou limitované proti škole zřizované krajem, obcí či svazkem obcí, např. v otázkách jednání s dodavateli, vlastníky budov - nájemní smlouvy , zaměstnaneckými smlouvami apod.? Také se mi jedná o zodpovědnost za chybná rozhodnutí a podobně. A můžete mi prosím poradit v jakém duchu pokračovat, zda se více přiklonit k obchodnímu zákoníku nebo školskému nebo mix do jaké míry?