Sociální pedagog

Inovativní podpora dětského duševního zdraví v přirozeném prostředí školy a rodiny

Od ledna 2026 se podpůrné pozice stávají stabilní součástí pedagogických týmů základních škol. Školní psychology, speciální pedagogy a případně i sociální pedagogy bude možné ve školách se 180 a více žáky hradit přímo ze státního rozpočtu. Tyto změny přinášejí větší předvídatelnost, stabilitu a dostupnost podpůrných služeb, které pomáhají dětem zvládat školní i osobní výzvy, posilují duševní zdraví a přispívají k bezpečnému a přátelskému prostředí ve škole.

Jste psycholog, speciální pedagog či sociální pracovník? Školské týmy duševního zdraví hledají odborníky do týmů, které nově vznikají při střediscích výchovné péče po celé ČR.

Prosím o posouzení správnosti výkladu, protože informace ze srpna 2025 od dr. Hany Polákové byla, že u Doporučení v podobě personální podpory, které bylo vydané před účinností zákona, se personální podpora nebude rušit jako PO. Toto nekoresponduje s opatřením, které bylo doručeno nyní. Budeme zaměstnanci ukončovat pracovní poměr k 31. 12. 2025? Ředitelka školy: „…níže vám přeposílám informaci k financování ŠP nebo SP (případně sociálního pedagoga) od 1. 1. 2026, kterou nám poskytla paní Mgr. ... regionální metodička Středního článku podpory pro xxkraj. Vyjádření se vztahuje ke škole, která má 450 žáků a zaměstnává 1,0 úvazek školního psychologa z dotace SR a 1,0 úvazek speciálního pedagoga z podpůrných opatření: ‚Pokud je k 30. 9. 2025 vykázán úvazek školního psychologa ve výši 1,00 hrazený ze státního rozpočtu a úvazek speciálního pedagoga ve výši 1,00 financovaný z podpůrných opatření na základě doporučení ŠPP, pak k 31. 12. 2025 úvazek speciálního pedagoga zanikne. Od ledna 2026 bude mít škola podle počtu žáků nárok na celkový úvazek 1,00. O jeho rozdělení mezi psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního rozhodne ředitel školy. Součet všech úvazků však nesmí překročit 1,00 (PPČ 24 hodin při 100% úvazku). Ředitel školy má povinnost zaměstnat školního psychologa nebo speciálního pedagoga až do výše PHPmax, je-li to vzhledem k vzdělávacím potřebám žáka nebo žáků nezbytné. Ředitel školy bude muset zdůvodnit složení pedagogického týmu z PHPmax. Je-li to nezbytné zaměstná z uvedeného úvazku i školního sociálního pedagoga. Pro složení týmu může využít i přechodné období do 1. 1. 2029. V případě potřeby navýšit PHPmax z důvodu zvýšeného (vysokého) počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, žáků se sociálním znevýhodněním nebo žáků talentovaných, jedná ředitel školy se spádovou PPP. Také může škola náležet tzv. k ‚indexovaným‘ školám podle pásma znevýhodněnosti (znevýhodněným nebo výrazně znevýhodněným) a mít navýšen PHPmax. Případné změny v rozdělení úvazků či další organizační opatření související s touto změnou jsou plně v kompetenci ředitele školy.‘ “

Asociace sociálních pedagogů (ASOCP) vznikla z potřeby zásadních změn v systému školního poradenství, zaměřila se na legislativní zakotvení a metodickou podporu sociálních pedagogů. Její cíle – zakotvení profese v zákoně a vytvoření první celostátní metodiky práce pro sociální pedagogy – se staly klíčovými kroky k uznání důležité role sociálních pedagogů. Během své krátké existence se ASOCP aktivně zapojila do dialogu se státními institucemi a posílila propojení se školami a odborníky, čímž přispívá k podpoře kvalitního školního poradenství a poskytování podpory žákům.

Profese sociálních pedagogů je už delší dobu etablovaná v některých zemích v zahraničí, v České republice s ní má ale dlouhodobější zkušenost zatím jen menší množství škol. V souvislosti s prosazením této profese do zákona o pedagogických pracovnících, ke kterému došlo v tomto roce, lze ale očekávat, že se počty sociálních pedagogů budou v nejbližších letech zvyšovat. Zkušenosti z projektu, ve kterém Národní pedagogický institut provázel 141 sociálních pedagogů zaměstnaných v 125 základních a středních školách, ukazují, že práce sociálních pedagogů má řadu významných specifik – oproti některým jiným pedagogickým pracovníkům například daleko více pracují v terénu, intenzivněji spolupracují s mimoškolními organizacemi a jejich práce s žáky je více postavena na důvěře a vzájemném vztahu.

Budišov nad Budišovkou leží v malebném podhůří Nízkého Jeseníku a i přes určitou odlehlost od velkých měst má místní základní škola energii a otevřenost, kterou by jí mohly závidět i větší instituce. Díky práci sociálního pedagoga se daří nejen předcházet problémům spojeným s absencí či složitější rodinnou situací, ale také motivovat děti k tomu, aby do školy chodily rády. Škola tak není jen místem učení, ale také bezpečným zázemím, kde se podporují vztahy, hledají talenty a posiluje sebevědomí žáků. A je tedy – jak uvádí motto ředitelky tamní základní školy Natálie Jaššové – ač na konci světa, přesto branou k úspěchu.

Tento článek navazuje na předchozí články, v nichž jsme reflektovali zkušenosti s pozicí sociálního pedagoga ve školách a školkách Prahy 7 a shrnuli výstupy z Analytické zprávy o rozvoji sociální pedagogiky v Praze 7. Nyní pokračujeme zasazením pozice sociálního pedagoga do široké sítě podpory pro děti a dospívající za účelem maximalizace pozitivního dopadu jeho práce s dětmi a rodinami. Článek doplňujeme o načrtnutí role sociálního pedagoga v některých dalších aktivitách ve školství naší městské části.

Tento text navazuje na předchozí články, v nichž jsme reflektovali zkušenosti s pozicí sociálního pedagoga ve školách a školkách Prahy 7, a shrnuje výsledky „Analytické zprávy o rozvoji sociální pedagogiky v Praze 7“, kterou jsme na základě našich dosavadních zkušeností zpracovali.

Vláda Petra Fialy se s koncem volebního období snaží prosadit co nejvíce změn. V oblasti regionálního školství jí k tomu z chystaných vládních novel poslouží patrně už jen jediná. Tou je novela školského zákona, sněmovní tisk 829, která v prosinci minulého roku prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně PČR. Novela přináší důležitá opatření v oblasti přípravy budoucích učitelů, wellbeingu dětí a snižování nerovností ve vzdělávání s účinností od ledna 2026. Pokud ji Parlament stihne schválit do konce volebního období, podaří se dotáhnout rozběhlé změny a efektivně řešit zásadní nedostatky českého školství.

Sociální pedagogové se stávají nepostradatelnou součástí školního týmu. Pomáhají zlepšit školní docházku, komunikují s rodinami, řeší šikanu, zajišťují podporu pro sociálně znevýhodněné děti a odbřemeňují učitele od administrativy. Díky jejich práci se daří nejen udržet děti ve vzdělávacím systému déle, ale i vyrovnávat sociální rozdíly, což je zásadní pro budoucnost celého školství. O práci sociálních pedagogů jsme hovořili s Mgr. Natálií Jaššovou, ředitelkou ZŠ v Budišově nad Budišovkou, kde sociální pedagogy využívají. Natálie v posledních týdnech iniciovala otevřený dopis na podporu sociálních pedagogů ve školách, kterým upozorňuje na klíčovou potřebu zajistit financování těchto pozic.

Úkolem školy bylo, je a bude vzdělávat žáky. I podle školského zákona je hlavním cílem učitelů a všech ostatních pedagogických pracovníků při práci s žáky „rozvoj osobnosti člověka“ a jejich „získání všeobecného vzdělání nebo všeobecného a odborného vzdělání“.1) Zároveň ale platí, že žádná škola není ostrovem odděleným od okolního světa, naopak, okolní svět vždy ovlivňuje práci škol a práce škol má zase vliv na okolní svět. Ve společnosti, jejíž jsou školy součástí, a v životě dětí, které do škol chodí, existuje celá řada problémů, na něž školy musí reagovat – například posílením sociální role školy prostřednictvím sociálních pedagogů nebo podporou duševního zdraví žáků s pomocí kvalifikovaných terapeutů.

Praha 7 již dva roky postupně zavádí ve všech svých školách pozici sociálního pedagoga, která je podpůrnou pozicí, pomáhající dětem v obtížných situacích, jejich rodinám i pedagogům. Za toto období naši sociální pedagogové intenzivně pracovali s více než 400 dětmi a jejich rodinami.

Tento článek volně navazuje na sérii článků k pilotnímu zavádění pozice sociálního pedagoga do škol v Praze 7 z roku 2023. Po roce se vracíme se sdílením nyní již dvouleté zkušenosti s touto pozicí ve školách a také školkách Prahy 7.

Manuál ke kvalifikačním předpokladům - Šablony OP JAK

V podcastech Zapojme všechny číslo 41 a 42 jsme se zaměřili na roli sociálního pedagoga na střední škole a jeho význam pro žáky, pedagogy a celkovou atmosféru školního prostředí. Tímto tématem nás provedli hosté – ředitel Střední školy řemesel a služeb v Děčíně, Tomáš Daněk, a sociální pedagožka této školy, Veronika Jurišová. Během rozhovoru se dotýkali několika klíčových aspektů, které ukazují, jak může být sociální pedagog nedocenitelným partnerem a oporou ve výchovném procesu na střední škole.

Učitelé stojí před diferencovanými a často velmi komplikovanými třídami a nemají ani kapacitu, ani nástroje na to, aby blíže zkoumali rodinnou situaci žáka, kterému se nedaří, a byli v ní nějak zásadněji nápomocni.

Tento článek volně navazuje na zkušenosti z MČ Praha 7 s pilotním zaváděním pozice sociálního pedagoga do škol a klade si za cíl shromáždit alespoň některá data, která ukazují potřebnost ukotvení role sociálního pedagoga v našich školách a školkách.

Téměř před rokem jsem v rámci pilotního projektu MČ nastoupila na pozici sociálního pedagoga (dále jen „SP“) do základní školy v Praze 7. Důležité pro zavedení mé pozice byly zájem ze strany vedení a jeho podpora. Byla mi dána také velká důvěra – že vím, co dělám, a mám dostatečné odborné i osobnostní předpoklady.