Budišov nad Budišovkou leží v malebném podhůří Nízkého Jeseníku a i přes určitou odlehlost od velkých měst má místní základní škola energii a otevřenost, kterou by jí mohly závidět i větší instituce. Díky práci sociálního pedagoga se daří nejen předcházet problémům spojeným s absencí či složitější rodinnou situací, ale také motivovat děti k tomu, aby do školy chodily rády. Škola tak není jen místem učení, ale také bezpečným zázemím, kde se podporují vztahy, hledají talenty a posiluje sebevědomí žáků. A je tedy – jak uvádí motto ředitelky tamní základní školy Natálie Jaššové – ač na konci světa, přesto branou k úspěchu.
Ač na konci světa, přesto branou k úspěchu
Michal
Ševčík
lektor vzdělávání pedagogů,
Mohla bys nám nějak představit budišovskou školu?
Budišovská základní škola je jedinou školou ve městě. V některých ročnících máme paralelní třídy, celkem vzděláváme zhruba 260 žáků. Jsme taková napůl venkovská škola – dvě historické budovy, prostorné třídy, relativně hodně místa pro výuku. Z pohledu podmínek k učení je to velmi dobré. Působíme ale v regionu, který dlouhodobě čelí sociální