Mgr. Tomáš Machalík, Ph.D.

V letošní novele školského zákona byla schválena tzv. indexace, v rámci které by školy vzdělávající žáky se sociálním znevýhodněním v budoucnu mohly mít navýšené normativy na pokrytí potřeb žáků se sociálním znevýhodněním. Obdobnou formu dotace na hrazení přímých nákladů spojených se vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním si více než čtyři sta škol mohlo vyzkoušet už v projektu Podpora rovných příležitostí (NPI/MŠMT, 2022–2025). Jak tuto podporu školy využívaly? Jaké byly očekávané přínosy této podpory a na jaké překážky toto financování naráželo? A co lze z této projektové zkušenosti využít pro budoucí indexované financování?

Profese sociálních pedagogů je už delší dobu etablovaná v některých zemích v zahraničí, v České republice s ní má ale dlouhodobější zkušenost zatím jen menší množství škol. V souvislosti s prosazením této profese do zákona o pedagogických pracovnících, ke kterému došlo v tomto roce, lze ale očekávat, že se počty sociálních pedagogů budou v nejbližších letech zvyšovat. Zkušenosti z projektu, ve kterém Národní pedagogický institut provázel 141 sociálních pedagogů zaměstnaných v 125 základních a středních školách, ukazují, že práce sociálních pedagogů má řadu významných specifik – oproti některým jiným pedagogickým pracovníkům například daleko více pracují v terénu, intenzivněji spolupracují s mimoškolními organizacemi a jejich práce s žáky je více postavena na důvěře a vzájemném vztahu.

Žáci se sociálním znevýhodněním představují velmi zranitelnou žákovskou skupinu, jejíž výsledky významným způsobem ovlivňují celkovou efektivitu vzdělávacího systému. Text je prvním příspěvkem ze série článků NPI ČR, který podporuje přes 400 škol vzdělávajících žáky se sociálním znevýhodněním. Data z robustního vzorku základních škol z Ústeckého kraje ukazují, že ve srovnání s ostatními mají žáci se sociálním znevýhodněním významně vyšší absence a výrazně horší prospěch. Dokládají tak nutnost věnovat této žákovské skupině pozornost a zajistit jí potřebnou vzdělávací podporu.