Přístupy ke vzdělávání nadaných žáků

Existuje několik forem vzdělávání nadaných. Clarková (in Laznibatová, 2001, s. 122) jich uvádí třináct, které se pohybují mezi dvěma póly - od naprosté integrace po úplnou segregaci. Přiblížíme si ty formy výuky, které jsou nejčastěji realizovány v českých školách.

Individuální integrace nadaného žáka v běžné třídě je zřejmě nejčastěji využívaný model. Nese však s sebou úskalí, kvůli nimž může být vzdělávání nadaného žáka neúspěšné. Hlavním problémem je vytíženost učitele, který musí věnovat čas a energii na přípravu individuálního plánu pro nadaného žáka a ve výuce se mu nemůže plně věnovat. Z praxe víme, že nadaný žák je mnohdy využíván jako pomocník při výuce slabších spolužáků místo toho, aby se sám dál rozvíjel. Ve třídě se může cítit osaměle, protože mu schází komunikační partner, ostatní děti mu často nerozumějí. Ve výuce žák pracuje dle sestaveného individuálního vzdělávacího plánu, většinou se jedná o samostatnou práci na odlišném úkolu, což jej rovněž vyděluje z kolektivu třídy. Může se stát, že své nadání začne odmítat, práci odvádí daleko pod svými možnostmi, aby se mohl začlenit zpět do skupiny.

Studijní skupiny nadaných v běžné třídě jsou z hlediska organizačního zajištění výuky a přípravy na vyučování formou poměrně náročnou. Nadaní žáci se předmětům s převahou intelektových činností (matematika, jazyková výchova a podobně) věnují ve studijních skupinách, které vznikají vynětím nadaných žáků z kmenových tříd, většinou v rámci jednoho ročníku. To jim umožňuje kontakt s podobně nadanými jedinci stejného věku. Na zbývající předměty zůstávají se svou třídou.

Třídy s rozšířenou výukou skupiny předmětů jsou další možností, jak přistupovat k výuce nadaných dětí. O zařazení žáka do této třídy rozhoduje ředitel po posouzení jeho nadání a předpokladů a se souhlasem jeho zákonného zástupce. Výhodou je homogenní skupina žáků, vzdělávací potřeby žáků jsou dostatečně uspokojovány. Učivo je mírně akcelerováno, a tak vzniká velký prostor pro obohacování učiva, zadávání specifických úkolů, zapojení žáků do samostatné rozsáhlejší práce nebo do projektů. Námitkou proti zřizování takto specializovaných tříd je argument, že si žáci nezvyknou žít, učit se a pracovat ve skupině dětí, kde je každé na jiné úrovni. Takové dopady segregace lze v mnoha ohledech eliminovat správným přístupem. Se zavedením této formy vzdělávání mimořádně nadaných žáků máme u nás na škole dobré zkušenosti.

Aby bylo vzdělávání nadaných žáků úspěšné, je třeba jej postavit na třech pilířích. Vynecháním jednoho z pilířů nemusíme dosáhnout optimálního rozvoje nadaného žáka.

Akcelerací rozumíme urychlování vyučovacího procesu. Nadaný žák postupuje školními osnovami rychlejším tempem než ostatní žáci. Může se jednat například o dřívější zahájení školní docházky, přeskočení ročníku, účast na výuce v jednom i více předmětech ve vyšším ročníku (metoda otevřených dveří) a jiné.

Metoda otevřených dveří představuje akcelerační přístup, kdy žák dochází na jeden předmět či více předmětů do vyššího ročníku. Není nutná velká administrativa, je třeba mít podloženo zvládnutí učiva v příslušném ročníku (písemným testem, ústní zkouškou) a na vysvědčení se pak objeví poznámka o absolvování předmětu ve vyšším ročníku. Problémy mohou nastat při sestavování rozvrhu, žák nemůže přijít o výuku zbývajících předmětů. Není zde zaručen ucelený rozvoj žáka, který může přeskočit podstatnou část učiva, budou mu chybět informace, učivo nebude mít zcela upevněno. Žáci někdy nevnímají odchod z kmenové třídy pozitivně, chtějí zůstat ve své třídě, mezi staršími spolužáky se necítí dobře.

Vzhledem k probíhajícím zápisům do základních škol k povinné školní docházce je možnost předčasného nástupu mimořádně rozumově nadaných dětí k povinné školní docházce již v pěti letech věku aktuální. Kromě potvrzeného vysokého IQ je v takovém případě důležitý i dobrý zdravotní stav a schopnost zapojit se do staršího kolektivu. Zákon říká, že dítě, které dosáhne 6. roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení. Podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června je doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře. Zákonný zástupce tato doporučení přiloží k žádosti dle § 36 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Obohacování učiva (enrichment) je hlavním pilířem vzdělávání nadaných žáků. Je založeno na rozšíření znalostí, rozvoji zájmů a dovedností, které přesahují rámec běžného učiva. Nejde jen o mechanické nabývání vědomostí a získávání informací. Žáky je třeba podněcovat k objevování a hledání možných souvislostí a vazeb, které dané téma nabízí. Předpokladem je alespoň částečná akcelerace učiva, díky níž vznikne prostor pro obohacující aktivity. Důležitá je důkladná příprava učitele, obohacující aktivity by měly korespondovat se zájmy žáka.

Pro obohacování můžeme vytvořit v rámci ŠVP samostatný předmět, který je začleněn do rozvrhu třídy (díky disponibilním hodinám pro něj lze získat časovou dotaci). Konkrétní příklad nabízí naše škola. Dále lze část výuky vyhradit různým zajímavým a novým aktivitám, projektům či exkurzím. Projektové vyučování je nejčastěji volenou formou pro obohacování. Žákovi také můžeme nabídnout zájmové kroužky rozšiřující jeho vědomosti v určité oblasti (přírodovědné, matematické či historické kroužky). Nadané děti se mohou rovněž setkávat v klubech, kde se zabývají vybranou problematikou a spolupracují se studenty a pedagogy z vysokých škol.

Diferenciace učiva je zásadní ve studijních skupinách i ve třídách s rozšířenou výukou. Žáci disponují různými úrovněmi nadání a učitel musí vzít tyto odlišnosti v úvahu. Žáky je třeba rozvíjet v oblastech, ve kterých dominují či o které jeví vážný zájem. To na učitele klade vysoké nároky týkající se jeho didaktické i odborné kompetence.

Změny ve vyučovacím procesu jsou vzhledem ke specifickým edukačním potřebám nadaných žáků nezbytné. Vždy se musíme snažit nadaným jedincům výuku přizpůsobit obsahově, organizačně i metodologicky. Pokud byste měli jakýkoliv dotaz či se chtěli inspirovat, navštivte naše webové stránky http//:nadani.zshalkova.cz.

ZDROJE