Vždy když jsou zveřejněny výsledky mezinárodních šetření, jako je PISA, PIRLS nebo TIMSS, dozvíme se, že čeští žáci se oproti svým vrstevníkům ze zahraničí do školy netěší. Je možné, že v tomto zjištění se skrývají i nějaké kulturní rozdíly, nicméně je to informace, se kterou je žádoucí pracovat.
Školy, do kterých se žáci těší – co dělají jinak?
Ing.
Dana
Pražáková
Ph.D.
Česká školní inspekce
V dnešní době je vzdělávání jedním z nejdiskutovanějších témat, stále častěji se diskutuje také spojení mezi vzděláváním, duševním zdravím a školním prostředím. Česká školní inspekce podporuje vznik školního prostředí, které nejen vzdělává, ale také inspiruje a motivuje žáky, v řadě analytických zpráv. Rozumíme tomu, že není v silách pedagogů a ředitelů škol všechny pročíst od první do poslední stránky. Připravujeme k nim tedy souhrny a doporučení, aby se se zásadními zjištěními mohli čtenáři jednodušeji seznámit.
Zaujal vás tento článek? Inspirujte se dál. Všechny texty Učitelského měsíčníku s názvem: Týden pro wellbeing ve škole aneb když se do školy těším si můžete hezky najednou stáhnout v pdf jako bonus. |
V publikaci
Školy, do kterých se žáci těší – Inspirace ze škol a pro školy
1) jsme se posunuli ještě dál, tj. směrem ke konkrétně zaměřeným materiálům, se kterými školy mohou pracovat dlouhodobě. S trochou nadsázky bychom ji mohli přirovnat ke knize
Růstové myšlení
od Carol S. Dweck. Obě knihy se zaměřují na rozvoj potenciálu a vytváření prostředí, které podporuje růst a učení. Zatímco Carol Dweck se soustředí na psychologii růstového myšlení a jeho vliv na úspěch, publikace ČŠI poskytuje učitelům a ředitelům praktické nástroje a strategie, jak vytvořit školní prostředí, kde se žáci cítí motivováni a zapojeni. Obě publikace tedy inspirují k pozitivním změnám ve vzdělávání, a to bez závislosti na konkrétní vzdělávací oblasti nebo konkrétním typu školy či věku žáků. V tomto smyslu náš nový materiál považujeme za univerzálně využitelný pro všechny školy i pro všechny učitele.Popisovaný analyticko-metodický materiál vychází z dat získaných z celorepublikového zjišťování výsledků žáků 9. ročníků základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Vybrali jsme skupinu škol, které se vyznačovaly tím, že se v nich žáci nejvíce těšili na spolužáky i výuku, a tuto skupinu jsme porovnali se skupinou škol, jejichž žáci se naopak těšili nejméně. Výsledky analýzy mimo jiné ukázaly souvislosti mezi „těšením se“ žáků a různými znaky, které se týkají názorů, postojů a situací ve výuce. Pro další postup jsme následně vybrali devět znaků, které jsou spojeny s vyšší mírou těšení:
Zaujal vás tento článek? Inspirujte se dál. Všechny texty Učitelského měsíčníku s názvem: Týden pro wellbeing ve škole aneb když se do školy těším si můžete hezky najednou stáhnout v pdf jako bonus. |
*
socioekonomický
status
*
bez obav se ve výuce ptát
*
zájem učitele
*
spolužáci (vzájemná pomoc)
*
spolužáci (úkoly společně)
*
dostatek času pro řešení úloh
*
reálné příklady ze života
*
sebepojetí, reflexe vlastních schopností, sebedůvěra
*
zažívat úspěch
Tyto znaky jsou v publikaci podrobně rozpracovány do podoby tzv. analytických listů. Každý z devíti listů zahrnuje zdůvodnění významu znaku ve vazbě na „těšení se“, vizualizaci jeho souvislosti s tímto konceptem, zasazení do širších souvislostí, reflektivní otázky pro diskusi, konkrétní náměty a příklady z českého i zahraničního prostředí a odkazy na další zdroje a inspirace.
Primární snahou při tvorbě publikace bylo nabídnout praktický nástroj pro školy, které chtějí zlepšit své prostředí a podpořit wellbeing žáků zároveň s jejich motivací vzdělávat se. Poznatky, doporučení a náměty mohou být využity nejen v rámci pedagogických sborů, ale také v aktivitách místních či krajských akčních plánů či metodických kabinetů. Pro tuto práci není nutné pracovat s celou publikací najednou, s přesným pořadím listů, a dokonce ani s celým jednotlivým analytickým listem. Při pilotním dotazování mezi řediteli škol i dalšími aktéry se ukázalo, že užitečnost materiálu nijak nesnižuje, pokud se vynechají všechny „analytické části“ a začne se pracovat rovnou s vysvětlením souvislostí konkrétního znaku a/nebo s diskusí k navrhovaným otázkám.
Část věnovaná tematickému kontextu a souvislostem může na první pohled vypadat celkem „banálně“. Dokonce snad svádět k onomu „Nic nového, to my už dávno v naší škole děláme“. Proto jsme k těmto souvislostem přiřadili i odkazy na tzv. kritéria kvalitní školy, se kterými pracují školní inspektoři při hodnocení škol, a kromě toho i odkazy na další konkrétní zjištění z jiných šetření. Aby se o konkrétním znaku mohlo přemýšlet opravdu do hloubky a abychom podpořili hloubku diskusí v jednotlivých skupinách, přidali jsme pro inspiraci konkrétní návrhy tzv. reflektivních otázek. Například:
*
Při jakých příležitostech získáváte ve školní práci prostor a čas k seznámení se s „příběhy“ žáků ve své třídě?
(analytický list2) Zájem učitele)*
Jaký postup považujete za vhodný k nalezení rovnováhy mezi podporou soutěživého prostředí a podporou spolupráce mezi žáky?
(AL Spolužáci – vzájemná pomoc)*
Jakým způsobem lze nastavit takové prostředí, ve kterém žáci budou respektovat individuální pracovní tempo?
(AL Dostatek času pro řešení úloh)*
Do jaké míry se vám ve škole daří získat názory od různých skupin žáků (mladší/starší, nadaní, s nižším/vyšším socioekonomickým statusem, …)?
(AL Reálné příklady ze života)Některé z otázek by bylo vhodné přizpůsobit a diskutovat i se samotnými žáky, například v rámci třídnických hodin:
*
Věnujete ve škole pozornost negativním postojům vůči matematice / libovolnému předmětu a obavám žáků z nich?
(AL Sebepojetí, reflexe vlastních schopností, sebedůvěra)
Možné aplikační otázky pro žáky:
Co je pro vás v tomto předmětu nejtěžší? Kdy jste poprvé pocítili negativní pocity vůči tomuto předmětu? Pamatujete si nějakou konkrétní situaci? Cítíte při hodině nervozitu nebo strach? Pokud ano, co je hlavní příčinou? Co by vám mohlo pomoci, aby vás předmět víc bavil nebo abyste se cítili jistěji? Jaké aktivity nebo metody ve výuce by vás motivovaly ke zlepšení? …
*
Co pro vás znamená úspěch žáka? Jak se o něm dozvíte?
(AL Zažívat úspěch)
Možné aplikační otázky pro žáky:
Co pro vás znamená být úspěšným žákem? Jak poznáte, že jste úspěšní? Jakou roli hrají hodnocení nebo známky v pocitu úspěchu? Jakým způsobem se dozvídáte, že jste ve svém učení úspěšní? …
*
Jaké máte zkušenosti se zapojováním žáků do aktivit vzájemného hodnocení?
(AL Spolužáci – úkoly společně)
Možné aplikační otázky pro žáky:
Myslíte si, že vzájemné hodnocení vám pomáhá lépe rozumět učivu? Když hodnotíte práci spolužáků, jaká kritéria nebo pokyny vám nejvíce pomáhají? Připadá vám těžké být při hodnocení upřímný? Jak se cítíte, když dostáváte zpětnou vazbu od spolužáků? Jaké dovednosti se podle vás při vzájemném hodnocení rozvíjejí? …
Každý ze znaků jsme navíc ilustrovali konkrétními praktickými příklady z našich tematických zpráv i z dalších otevřených zdrojů, ale také výroky z inspekčních zpráv škol „s vyšším indexem těšení“.
Pokud se tedy rozhodnete některému znaku ve škole či v jiné učící se komunitě věnovat, publikace vám dodá materiál na několik společných setkání. Jak řekl jeden z ředitelů, který se s publikací seznámil: „Tam je materiálu, že můžeme na jednom znaku pracovat třeba celý rok.“ A další paní ředitelka napsala: „Ve škole jsme si hned dali úkol do plánu, budeme s analytickými listy pracovat v rámci minitýmů. Jsem zvědavá, jak nám to půjde a jak to budou vnímat kolegové.“ Nebo: „Shodli jsme se na tom, že publikaci vnímáme jako dobrou pomůcku pro školy a zároveň vhodnou pro diskusi mezi školami. Budeme ji zároveň předkládat do pracovních skupin v rámci Místního akčního plánu IV a do pracovních skupin v rámci projektu Pomáháme školám k úspěchu, kde se zaměříme na čtenářskou gramotnost i z pohledu žáků s nízkým SES3).“
Zkusili jsme si představit, jak by taková diskuse mohla vypadat:
Pro navrženou aktivitu se zaměříme na analytický list, který řeší zájem učitele a v publikaci začíná na straně 23. Cílem aktivity je podpořit učitele v rozvoji jejich přístupu k výuce a posílit jejich schopnost zapojit všechny žáky. Předpokladem pro úspěch aktivity je, že pedagogický sbor je již zvyklý společně diskutovat i náročnější témata a svěřit se případně se svými pochybnostmi.
1. Úvod (10 minut):
Učitelé se sejdou a facilitátor stručně představí cíl aktivity a klíčové body z analytického listu, který se zaměřuje na význam zájmu učitele pro vzdělávací výsledky žáků.
2. Diskusní skupiny (20 minut):
Učitelé se rozdělí do menších skupin (3–4 osoby). Každá skupina rozebírá, jaké konkrétní strategie mohou učitelé využít k projevení zájmu o své žáky a jak tento zájem může pozitivně ovlivnit jejich učení. Vyberou si otázky, na které si zkusí odpovědět. Vyberou si také některou z těch, na něž odpovědi hledají jen obtížně.
3. Praktická část (20 minut):
Každá skupina vybere přípravu jedné strategie, kterou by chtěla vyzkoušet ve své třídě. Společně vytvoří jednoduchý akční plán, jak tuto strategii implementovat, a stanoví si cíle, kterých chtějí dosáhnout.
4. Závěr a sdílení (podle množství skupin 10–40 minut):
Skupiny se vrátí do pléna a krátce představí svůj návrh. Také představí otázky, jejichž zodpovězení považovaly za výzvu.
Facilitátor shrne klíčové body a povzbudí učitele k dalšímu sdílení zkušeností po implementaci strategií. Navrhne téma pro další setkání.
Na závěr si dovolím ještě jedno přirovnání. Publikaci
Školy, do kterých se žáci těší
bychom mohli přirovnat k zahradnické příručce pro učitele. Stejně jako zahradník pečuje o svou zahradu, aby jednotlivé rostliny kvetly a prospívaly, i učitelé mohou díky této publikaci kultivovat prostředí, ve kterém se jednotliví žáci cítí dobře a rádi se do něho vracejí. A stejně jako zahradník i učitelé a ředitelé vědí, že toto vše je běh na dlouhou trať, který se nedá uspěchat. Že méně je někdy více a že je lepší soustředit se na menší množství témat než honit mnoho zajíců.Vážíme si práce těch škol, které i v náročných podmínkách hledají cesty, jak podpořit své žáky a jejich vzdělávací úspěch. Jsme si vědomi, že to vůbec není snadný úkol, a jsme připraveni i nadále školám poskytovat podporu.
https://www.kvalitniskola.cz/Namety-a-inspirace/Mapa-aktivit-skoly
Portál Kvalitní škola – Mapa aktivit školy
https://csicr.cz/cz/Dokumenty/Publikace-a-ostatni-vystupy/Publikace-Skoly,-do-kterych-se-zaci-tesi,-Inspirac
Publikace Školy, do kterých se žáci těší
1) https://www.csicr.cz/CSICR/media/Elektronicke-publikace/2024/Skoly_do_kterych_se_zaci_tesi/html5/index.html?pn=3
2) Dále v textu pouze „AL“.
3) SES – socioekonomický
status
žáků, tedy prostředí, ze kterého žáci do školy přicházejí.