V době tzv. první vlny koronaviru (jaro 2020) jsme na Lince pro rodinu a školu 116 000 zaznamenali velký nárůst hovorů od rodičů žáků ZŠ. I během tzv. druhé vlny (podzim 2020) se ozývalo nemálo rodičů, kteří se potřebovali poradit ohledně školní docházky svých dětí. Od ledna 2021 procházíme tzv. třetí vlnou a obsah i počet hovorů se výrazně změnil. A právě tato změna je předmětem dnešního článku.
Při pohledu na lednovou statistiku (zejm. počet provolaných minut) je zřejmé, že oproti loňsku nastává propad – na Linku 116 000 volá cca o polovinu méně lidí a většinou se potřebují poradit ohledně péče o dítě po rozpadu partnerského vztahu, event. nasměrovat v případě psychických potíží dítěte (agresivita vůči okolí i vůči sobě, tj. sebepoškozování, nebo apatie a ztráta zájmu o cokoliv). Eventuelně se chtějí poradit ohledně možné závislosti dítěte na digitálních zařízeních, nebo probrat, co dělat s podezřením na online zneužívání event. kyberšikanu.
Samozřejmě, i nyní se sporadicky vyskytnou hovory ohledně technických potíží pří online výuce (nedostatek počítačů v rodině, slabý internet, nové online prostředí, v němž se dítě anebo rodič ještě neorientuje), ale četnost těchto hovorů je mnohonásobně menší.
A tak si na Lince 116 000 klademe otázku, jak se to stalo – znamená to, že si rodiče, děti i učitelé na online výuku zvykli a nepotřebují naši asistenci? Pokud ano, znamenalo by to též, že se krom online výuky najednou naučili samostatně řešit i všechny ostatní potíže, jež jsou spjaté se školou a kvůli kterým nás v době prezenční výuky kontaktovali. Tato varianta se nezdá příliš pravděpodobná.
Dovolím si malou odbočku. Cesta z krize, z. ú., provozuje vedle Linky 116 000 i Linku první psychické pomoci 116 123 (linkapsychickepomoci.cz). Ta též funguje v režimu 24/7a je pro volající bezplatná. Její vymezení je ovšem daleko širší, může se na ni obrátit kdokoli, kdo se ocitl v akutní krizi, kterou není schopen vyřešit vlastními silami. Při podrobnější analýze hovorů na této lince je minimálně část předchozí otázky zodpovězena –
rodiče volají na Linku 116 123 a řeší vlastní potíže.
Hovory obvykle vypadají takto: Dospělý volající potřebuje poradit, pomoci nebo aspoň diskrétně vyslechnout, protože má nezřídka dojem, že už takto dál nemůže – home office se změnil v práci nonstop, event. v rodinné/partnerské vězení. Únava, podrážděnost, neschopnost se soustředit roste, schopnost organizovat si čas, dostatečně odpočívat, udržovat denní režim klesá. Tedy to, co je dnes velmi podrobně popisováno v mnoha článcích online i offline.
A teprve poté, co konzultant s volajícím opracuje jeho „dospělé“ obtíže
, pokusí se je nějak smysluplně roztřídita vytyčit cestu, jak si krátkodobě i dlouhodobě ulevit a přežít tuto třetí vlnu s co nejmenšími následky,
teprve pak přicházejí na řadu témata ohledně dětí a jejich potíží, včetně těch školních.
Někteří rodiče dokonce otevřeně mluví o tom, že škola je to poslední, co řeší
,
protože v konkurenci témat, jako jsou finanční tíseň, zvyšující se agresivita členů domácnosti, mnohdy ve stylu všech proti všem, hrozba ztráty i mizerně placené práce, případně hledání nové práce, je „nějaká“ školní úspěšnost dětí outsiderem.Postoji i prioritám takových rodičů lze velmi dobře porozumět. A upřímně řečeno, často nelze než souhlasit, že vzrůstající agresivita nebo hrozba vystěhování/exekucí je priorita.
Tento článek není obžalobou rodičů, že je školní úspěšnost jejich dětí nezajímá.
Daleko spíše má být ujištěním, že pokud je tomu tak i ve vaší třídě, jedná se (podle našich dat) o široce rozšířený jev, nikoliv o náhodnou výjimku.
Nemám v úmyslu chtít po vás, pedagozích, abyste se vedle spousty dalších povinností stali i osobními psychology a poradci vašich žáků. Mým účelem je zdůraznit a nabídnout vám následující:
*
s postupujícím časem tráveným s koronavirem jsou i jindy starostliví a pečující rodiče zavaleni svými vlastními problémy, které jsou (nebo se jeví být) důležitější než školní úspěšnost jejich dětí,
*
pokud máte dojem, že toto je případ i rodičů vašich žáků, laskavě, leč důrazně je s těmito potížemi odkazujte na odbornou psychologickou pomoc, do občanských poraden, zkrátka mimo školu,
*
nezapomínejte prosím, že jste profesionálové a mnohdy jediní „prověření a certifikovaní“ lidé, s nimiž se děti dostávají do styku – jste tedy jejich vzorem; pokud děti uvidí, že to zvládáte vy, (zejm. pokud se s nimi podělíte o nějaký konkrétní tip), budou mít motivující příklad – a to je zdaleka nejvíc, co pro ně v těchto dnech můžete udělat.
Odkazy pro rodiče vašich žáků
https://www.obcanskeporadny.cz/cs/poradny
https://www.mvcr.cz/clanek/telefonni-psychologicke-linky-pro-seniory-deti-a-dospele.aspx