Pro všechny aktéry vzdělávání je důležité, aby byly ve školním prostředí naplňovány jejich základní lidské potřeby. Kromě těch fyziologických se jedná zejména o potřeby bezpečí, přijetí, uznání a seberealizace. Ve školním prostředí hrají klíčovou roli potřeby spojené se vztahy. Pokud se děti i dospělí ve škole ve vztazích cítí bezpečně, cítí se být součástí školního společenství a zažívají pozitivní zpětnou vazbu a ocenění své práce, mohou naplno využívat svůj kognitivní potenciál – žáci se lépe učí a učitelé jim poskytují kvalitnější výuku.
Jak vypadá škola, do které se těší učitelé, žáci i jejich rodiče?
Lenka
Felcmanová
členka pracovní skupiny Wellbeing, Partnerství pro vzdělávání 2030+,
Vztah se žáky je současně nejvýznamnějším pedagogickým nástrojem, který máme jako učitelé k dispozici. Klíčovým faktorem zásadně ovlivňujícím učení je tzv. neurocepce – proces, kterým náš autonomní nervový systém neustále vyhodnocuje úroveň bezpečí a reaguje na vnitřní a vnější podněty ohrožení (Porges, 2011). Pokud se žáci ve vztazích s učiteli nebo mezi sebou navzájem často cítí ohroženi, jejich mozek se soustředí na eliminaci hrozby a tlumí fungování těch částí, které potřebují k učení. Hůře se proto soustředí, mají ztížený přístup k funkcím paměti a hůře své chování ovládají volním úsilím. Horší vzdělávací výsledky ve školách, kde žáci zažívají nízkou kvalitu vztahů, potvrzují mimo jiné i výsledky studie PISA z roku 2022 (Boudová a kol., 2023).
Kromě stresu spojeného se vztahy je školní prostředí charakteristické velkým množstvím podnětů, které na nás neustále působí. Díky neurocepci je mozek nastaven tyto podněty neustále vyhodnocovat, což může být vyčerpávající. O to důležitější je cílevědomá péče o wellbeing všech aktérů ve vzdělávání, včetně rodičů žáků. Pokud rodiče žáků nebudou ve škole pociťovat bezpečí, přijetí a uznání, budou vztahy s nimi zdrojem stresu pro pedagogy. Rodiče si do školy svých dětí často přinášejí svá vlastní dětská zranění spojená se školou, byť si to mnohdy neuvědomují. Proto je velmi důležité, aby i oni zažili, že škola může být bezpečné a přátelské místo.
Zaujal vás tento článek? Inspirujte se dál. Všechny texty Učitelského měsíčníku s názvem: Týden pro wellbeing ve škole aneb když se do školy těším si můžete hezky najednou stáhnout v pdf jako bonus. |
Jak ale taková škola vypadá? Na tuto otázku se pokusil přinést odpověď materiál vytvořený v pracovní skupině Wellbeing Partnerství pro vzdělávání 2030+. Na základě inspirativní zahraniční i tuzemské dobré praxe jsme navrhli ukazatele dobré praxe školy v podpoře wellbeingu s uvedením příkladů opatření, která napomáhají jejich dosahování. Jednotlivé ukazatele s příklady opatření jsou pro větší přehlednost rozděleny do tří oblastí – Kultura a prostředí, Učení, Partnerství a spolupráce. Přehled všech ukazatelů je uveden v sekci Ke stažení na webu partnerstvi2030.cz.
V každodenní praxi ovlivňuje wellbeing jednotlivých členů školní komunity řada faktorů, včetně pozitivních i negativních zážitků ze života mimo školu. Není proto reálné ani žádoucí všechny negativní faktory odstranit. Cílem systémové podpory wellbeingu ve škole je poskytnout co nejvíce možností k naplňování základních lidských potřeb dětí i dospělých tak, aby pozitivní faktory ve školním prostředí dlouhodobě převažovaly nad těmi negativními. Díky tomu se škola stává prostředím podporujícím duševní zdraví a rozvoj potenciálu všech aktérů vzdělávání.
Evaluace a plánování v podpoře wellbeingu ve škole
Podobně jako při zavádění jakýchkoliv jiných změn nebo nových přístupů je i při zavádění opatření zaměřených na podporu wellbeingu ve škole užitečné nejprve vyhodnotit současný stav. V každé škole se děje, mnohdy aniž by si to lidé uvnitř uvědomovali, řada věcí, které wellbeing pracovníků školy, žáků i jejich rodičů podporují. Je proto důležité tuto dobrou praxi identifikovat a zároveň určit, co je potřeba změnit nebo nově zavést. K podpoře autoevaluace školy slouží již zmíněný materiál popisující ukazatele dobré praxe. Tyto ukazatele mají podobu obecnějších cílů, které je v rámci plánovaní užitečné rozpracovat do konkretizovaných cílů na příslušný školní rok nebo více let dopředu. U každého ukazatele jsou uvedeny příklady opatření, jejichž zavedení k naplnění ukazatele přispívá. Výčet není úplný, lze jej rozšířit o další opatření reagující na potřeby nebo očekávání školy. Pro usnadnění práce s podkladem jsme vytvořili online podpůrný evaluační nástroj, který je k dispozici na wellbeingveskole.cz. Ukazatele dobré praxe školy jsme shrnuli do popisu cílového stavu v jednotlivých oblastech, ke kterému lze postupnými kroky směřovat:
Kultura a prostředí
Škola má wellbeing zahrnutý do své vize jako klíčový prvek. S touto vizí souzní celá komunita školy, která si je vědoma pozitivního vztahu mezi wellbeingem žáků a jejich vzdělávacími výsledky. Možnosti podpory wellbeingu jsou ve škole otevřeně diskutovány a jsou vztahovány jak k žákům, tak k pracovníkům školy. Škola vytváří prostředí, ve kterém je pracovníky i žáky projevován respekt k individuálním odlišnostem, a uplatňuje pozitivní přístup k očekávanému chování žáků. Pracovníci školy jsou podporováni v profesním rozvoji zaměřeném na wellbeing (vlastní i žáků) a vytváření pozitivního klimatu ve škole. Venkovní a vnitřní prostory školy jsou příjemné a bezpečné. Umožňují sociální interakci mezi žáky, pohybové aktivity a relaxaci. Do jejich zlepšování jsou zapojeni žáci i jejich rodiče. Škola podporuje zdravé stravování. Pro výuku, komunikaci a spolupráci využívá škola jednotnou digitální platformu. Má nastavený systém včasného záchytu jedinců, jejichž wellbeing je ohrožený, a disponuje vybavením, které podporuje vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Učení
Všichni učitelé ve škole využívají metody a formy výuky podporující kooperaci a aktivní zapojení žáků. Základním principem uplatňovaným všemi učiteli je očekávání úspěchu od každého žáka. Je evidentní, že žáci zažívají radost z učení, která je spojená s pocitem úspěchu a individuálního pokroku. K podpoře dosahování vzdělávacích cílů a rozvoji sebehodnocení žáků je ve škole plošně využívána formativní zpětná vazba. Učitelé ve vzdělávání uplatňují diferenciaci a individualizaci s ohledem na potřeby jednotlivých žáků, včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Při personalizaci (individualizaci) výuky jsou vhodně využívány digitální technologie dostupné všem žákům. Dosahování vzdělávacích cílů je podporováno ověřenými metodikami a programy využívajícími metody aktivního učení. Žáci mají ve výuce dostatek příležitostí a podpory pro rozvoj kompetencí pro péči o vlastní wellbeing a duševní zdraví. Žáci projevují motivaci k učení a pozitivní a odpovědný přístup ke školní práci a domácí přípravě. Škola oceňuje širokou škálu žákovských úspěchů, snaží se pokrýt co nejširší spektrum talentů a silných stránek žáků. Žáci jsou tak systematicky podporováni v plánování a řízení vlastního profesního směřování, zejména při přechodu na vyšší stupně vzdělávání. Učitelé mají ze strany školského poradenského zařízení dostatek podpory při poskytování podpůrných opatření svým žákům.
Partnerství a spolupráce
Respektující vztahy a vzájemná spolupráce jsou ve škole podporovány prostřednictvím širokého spektra dohodnutých formálních a neformálních prostředků. Vedení školy uznává důležitost wellbeingu svých pracovníků a podporuje ho širokou škálou konkrétních opatření. Učitelé a asistenti pedagoga společně plánují a vyhodnocují výuku žáků. Škola cíleně podporuje zapojování rodičů žáků do plánování rozvoje školy a vhodnými prostředky podněcuje participaci rodičů na dění ve škole. Škola buduje a udržuje spolupráci s důležitými partnery a poskytovateli služeb. Vedení školy podporuje zapojování svých pracovníků do profesních sítí. Škola navazuje a udržuje kontakty s pedagogickými lídry a dalšími školami za účelem sdílení dobré praxe. Ve škole je realizována podpora nově příchozích učitelů. Vedení školy poskytuje pracovníkům individualizovanou podporu v období zvýšené zátěže nebo osobní krize (Felcmanová, Pýchová, Srb, 2022).
Pro zavádění opatření zaměřených na zvýšení wellbeingu platí ještě více než v jiných případech, že by se samo o sobě nemělo stát zdrojem nepřiměřeného nebo dlouhodobého stresu pracovníků školy. Důležitým faktorem ovlivňujícím zavádění změn je proto jejich rozsah a také vzdálenost od současného stavu. Největší šanci na úspěch mají obvykle změny v tzv. zóně nejbližšího rozvoje. Několik drobných krůčků na začátku může podnítit rozsáhlejší změny, jejichž zavedení bude mít většinovou podporu.

Infografika Oblasti podpory wellbeingu s přehledem všech ukazatelů je ke stažení zde:
https://partnerstvi2030.cz/oblasti-podpory-wellbeingu/
ZDROJE
*
BOUDOVÁ, S., TOMÁŠEK, V. a B. HALBOVÁ, 2023.
Praha: Česká školní inspekce. Dostupné z: https://www.csicr.cz/CSICR/media/Prilohy/2023_p%c5%99%c3%adlohy/Mezin%c3%a1rodn%c3%ad%20%c5%a-1et%c5%99en%c3%ad/PISA_2022_e-verze-9.pdf.
Národní zpráva PISA 2022: matematická, čtenářská a přírodovědná gramotnost
[online].
*
FELCMANOVÁ, L., PÝCHOVÁ, S. a V. SRB, 2022.
Partnerství pro vzdělávání 2020+ po dvou letech. Kam jsme dospěli ve spolupráci na zlepšování vzdělávacích výsledků, wellbeingu a rovných šancí dětí
. Praha: Stálá konference asociací ve vzdělávání, z. s.*
PORGES, S. W., 2011
The polyvagal theory: neurophysiological foundations of emotions, attachment, communication, and self-regulation
.
The Norton series on interpersonal neurobiology
. New York: W. W. Norton & Company. ISBN 978-0-393-70700-7.