Didaktická inspirace pro učitele - úlohy z mezinárodních šetření PIRLS a TIMSS

V článku přinášíme ukázku didaktické inspirace zejména pro učitele prvního stupně ZŠ. Věnujeme se především oblasti čtenářské gramotnosti, která je na mezinárodní úrovni mapována šetřením PIRLS. To se zaměřuje na čtenářskou gramotnost žáků 4. ročníku základních škol, kteří se obvykle již naučili číst a začínají používat čtení k získávání informací a ke svému dalšímu vzdělávání. Důraz je kladen především na funkční stránku čtení a na dovednost využívat vybrané čtenářské strategie při práci s různými formami psaného textu, které mohou mít přesah i do dalších předmětů. Proto doplňujeme také inspiraci z mezinárodního šetření , které je zaměřeno na matematickou a přírodovědnou gramotnost.

Uvolněné úlohy PIRLS představují přiměřeně náročné materiály, které mohou být využity přímo ve výuce k ověření čtenářských dovedností žáků, ale i k jejich rozvíjení v rámci různých předmětů, přičemž zahrnují podrobné vysvětlení vyhodnocování odpovědí. Zároveň mohou učitelům poskytnout vodítko k tvorbě jejich vlastních otázek, jimiž budou podporovat úzký kontakt žáků s textem a konkrétní čtenářské dovednosti, v nichž u žáků vypozorují nedostatky.

Úlohy v šetření PIRLS hodnotí čtenářské dovednosti žáků v rámci dvou účelů čtení, které jsou u dětí v mladším věku nejběžnější: čtení pro získání literární zkušenosti a čtení pro získání a používání informací. Vzhledem k věku testovaných žáků se testové úlohy zaměřují na ucelené příběhy a dovednosti, které umožňují pochopit jednání, motivy a vývoj postav. Stranou však nezůstávají ani texty, z nichž se žáci dozvídají nové informace a fakta o okolním světě. Schopnost pracovat s těmito typy textů je důležitým předpokladem školní úspěšnosti i celoživotního učení.

Z literárních textů se dává přednost těm, které sledují události očima dětského hrdiny, jenž v průběhu děje prochází vnitřním vývojem, často v reakci na problémovou situaci, kterou musí v příběhu vyřešit. Kvalitní literární text by měl v každém případě obsahovat silné ústřední téma, které bude blízké životu malých čtenářů a zároveň bude mít obecnou platnost.

Také informační texty objevující se ve výuce různých předmětů by měly mít ústřední myšlenku nebo téma, které by mělo být podáno přitažlivým způsobem. Kvalitní informační texty mají zřetelnou strukturu, která čtenářům usnadňuje orientaci v textu, a mnohdy zahrnují diagramy, tabulky, mapy či jiné grafické prvky, jež doplňují a dokreslují slovně popsané informace.

Ukázkový text Leonardo da Vinci¹⁾ z PIRLS 2016 je biografickým textem, který pojednává o životě a díle Leonarda da Vinci a zaměřuje se na nápady a vynálezy, jimiž předběhl svou dobu. Text je doplněn ilustracemi s popisky. Otázky k textu pokrývají různé úrovně obtížnosti, což umožňuje zjišťovat míru osvojení jednotlivých čtenářských dovedností. Šetření PIRLS se snaží zachovat posloupnost otázek od jednoduchých k obtížnějším, které žáka vedou přes dílčí porozumění k celkovému porozumění textu.

Vzhledem k postupné gradaci obtížnosti úloh bývá první otázka v šetření PIRLS vždy velmi jednoduchá. Proto byl na začátek úlohy Leonardo da Vinci vybrán typ otázky s výběrem odpovědi, který od žáka vyžaduje menší aktivitu, neboť poskytuje možnost volby odpovědi ze čtyř nabízených možností. Otázka se zaměřuje na vyhledávání informací a po žákovi požaduje, aby nejdříve našel část textu, která obsahuje konkrétně uvedené informace o tom, čím Leonardo byl, aby pochopil význam uvedených povolání a následně rozpoznal a vybral požadovanou informaci.

Následující, v pořadí úlohy pátá otázka odpovídá vysoké úrovni obtížnosti. Žák má v textu nalézt výraz „dychtil po poznání“ a na základě jeho propojení s následujícími dvěma větami odvodit jeho význam. I když žák příslušný výraz nezná, může z textu vyvodit, že jej autor použil k vyjádření Leonardovy touhy poznávat a učit se nové věci. Vyvodit odpověď na otázku a vybrat správnou variantu z nabídky možností se může jevit jako celkem snadný úkol, avšak správnou odpověď vybrala pouze necelá polovina českých žáků.

V další ukázce, která spadá do velmi vysoké úrovně obtížnosti, měl žák pracovat již s větším množstvím textu. Otázka 10 se zaměřuje na postup interpretace a vyžaduje od čtenáře propojení informací z různých částí textu, které pojednávají o Leonardových nápadech, komplexnější uvažování o textu jako celku a porozumění jeho hlavní myšlence. Klíčovou informaci si žák musí domyslet na základě v textu poskytnutých vodítek.

Má rozpoznat, že uvedené tvrzení souvisí s Leonardovým zájmem o to, jak věci fungují, a se skutečností, že jeho pokrokové nápady přispěly ke vzniku vynálezů, které byly sestrojeny a používány až o mnoho let později (např. padák). Odpověď na otázku měl žák zformulovat samostatně: např. Vymyslel létající stroj dřív, než byla letadla.

Práce s textem úlohy ve vyučovací hodině se od testování PIRLS může v některých aspektech lišit. Na rozdíl od testování, při kterém se zjišťuje úroveň získaných čtenářských dovedností žáků, je ve vyučovací hodině hlavním cílem žáky čtenářským dovednostem naučit a učit je nad textem přemýšlet. Proto je nutné nesoustředit se nejen na odpovědi žáků, ale pracovat s textem komplexně, tedy postup při plnění úkolu žákům modelovat, aby pochopili, jak postupovat a co se od nich při práci s textem očekává. Rovněž je vhodné zařazovat aktivity před čtením, při čtení i po čtení, vyčlenit prostor pro sdílení zážitků z četby nebo – v případě odborného textu – shrnutí ve smyslu „co nového jsme se z textu dozvěděli“. Konečným cílem takto systematické práce je nejen úspěšné samostatné řešení testových úloh, ale i výchova hloubavého čtenáře.

Zatímco otázky v šetření PIRLS pokrývají celou šíři úrovní obtížnosti, aby umožnily ohodnotit čtenářské dovednosti všech žáků ze všech zúčastněných zemí, ve výuce je možné otázky přizpůsobit vyspělosti žáků ve třídě. Při práci s textem lze ovlivňovat například volbou různých typů : otázkami s výběrem odpovědi je možné žákům usnadnit zodpovězení kognitivně náročnější úlohy, naopak otázkou, na kterou žák musí odpovědět vlastními slovy, můžeme obtížnost úlohy zvýšit. Úlohy PIRLS zahrnují rozmanité typy otázek, které může učitel při práci s textem využít.²⁾

Také mezinárodní šetření TIMSS zaměřené na oblasti matematiky a přírodovědy může být svými úlohami inspirací využitelnou v hodinách. Pro příklad zde uvádíme matematickou testovou úlohu, při jejímž řešení se žák neobejde bez náležitého porozumění zadání. Mladý čtenář je přitom konfrontován nejen se souvislým textem, ale musí také být schopen dekódovat i tu část informace, která je znázorněna schematicky.

Ačkoli žáci mají předem nabídnuty možnosti odpovědí, v rámci úloh TIMSS se jedná o úlohu na nejvyšší úrovni obtížnosti. Žák musí správně porozumět zadání, pracovat s odhadem. V České republice 52 % žáků zvolilo správnou odpověď C, ale celých 40 % zvolilo možnost B.³⁾

Česká školní inspekce nabízí k práci s úlohami z mezinárodních šetření i specifické vzdělávací programy, jejichž smyslem je přiblížit učitelům didaktický potenciál těchto úloh a naučit je s úlohami pracovat přímo ve výuce s cílem podpořit zvyšování kvality výuky čtenářských, matematických a přírodovědných dovedností.

Specifické vzdělávací programy, které přibližují didaktický potenciál úloh z oblasti čtenářských, matematických a přírodovědných dovedností, nabízí Česká školní inspekce školám zdarma a konají se přímo v prostorách konkrétní školy, která o ně projeví zájem. V nabídce jsou dva typy seminářů (rozsah každého je 6 hod.):

Účastníci seminářů se rovněž naučí pracovat s inspekčním systémem elektronického testování InspIS SET v modulu školního testování.

Podrobnější informace k rámcovým programům seminářů jsou k dispozici za webových stránkách České školní inspekce www.csicr.cz v záložce Metodická podpora škol.