V následujících pokračováních budeme přinášet výklady změn v právních předpisech, které s účinností od 1. 1. 2012 ovlivňují řízení mateřské školy. Půjde tedy o výběr z ustanovení novelizovaných právních předpisů zaměřený právě na potřeby ředitelek a ředitelů mateřských škol.
Změny ovlivňující řízení mateřské školy
PhDr.
Jiří
Valenta
lektor a poradce v oblasti řízení školy a školského zařízení
S účinností od 1. 1. 2012 se uplatní při řízení mateřské školy mj. následující
nové právní předpisy:
zákon č. 365/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
zákon č. 470/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
zákon č. 472/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
nařízení vlády č. 448/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
vyhláška č. 429/2011 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad
V rámci těchto předpisů bude postupně věnována pozornost následujícím tématům:
Změny v platových předpisech.
Změny v zákoníku práce.
Změny ve školském zákoně a v předpisech souvisejících.
SHRNUTÍ ZMĚN V PLATOVÝCH PŘEDPISECH PRO ZAMĚSTNANCE MATEŘSKÝCH ŠKOL OD 1. 1. 2012
Změny vyvolané novelou zákoníku práce (provedeno zákonem č. 365/2011 Sb.) (druhá úroveň)
1. Změna v kompenzaci práce přesčas u zaměstnanců, kterým přísluší příplatek za vedení
U těchto zaměstnanců podle ustanovení § 127 odst. 3 zákoníku práce (dále jen „ZP“) platí, že plat je jim stanoven s přihlédnutím k případné
práci přesčas v rozsahu 150 hodin
v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti.
V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.
Z této úpravy (která se mimochodem do systému odměňování vrací po pěti letech) vyplývá, že zaměstnancům, kterým přísluší příplatek za vedení, bude moci zaměstnavatel přiznat plat s příplatkem nebo náhradní volno za práci přesčas (jak vyplývá z ustanovení § 127 odst. 1 ZP) jen v případech, kdy práce přesčas přesáhne 150 hodin v kalendářním roce, a dále v případech, kdy je
práce přesčas odpracována v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti.
Takto odpracovaná práce přesčas v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti se
nezapočítává do výše uvedeného limitu 150 hodin
práce přesčas v kalendářním roce. U ředitele mateřské školy jako statutárního orgánu zaměstnavatele však nevznikne nárok na kompenzaci práce přesčas v žádném případě.Výše uvedené omezení kompenzací práce přesčas se netýká
příplatku za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah
(tj. za tzv. nadúvazkové hodiny – § 132 ZP), protože při tzv. nadúvazkové práci nejde o práci přesčas ve smyslu ustanovení § 78 odst. 1 písm. i) ZP.2. Možnost přiznání cílové odměny
Podle ustanovení § 134a ZP může zaměstnavatel (a v případě ředitele školy zřizovatel) vyhlásit předem cílovou odměnu spolu s hodnotitelnými nebo
měřitelnými ukazateli. Takováto odměna náleží za splnění předem stanoveného mimořádně náročného úkolu, jehož příprava, postupné zajišťování a konečná realizace bude z hlediska působnosti zaměstnavatele zvlášť významná.
V závislosti na
plnění vyhlášených ukazatelů
pak náleží zaměstnanci
cílová odměna
v předem určené výši, neskončí-li jeho pracovní poměr před splněním stanoveného úkolu. Při splnění předem vyhlášených ukazatelů (kritérií) se tak cílová odměna stane
nárokovou složkou platu
(na rozdíl od odměny poskytované podle ustanovení § 134 ZP).II. Změny vyvolané novelou nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (provedené nařízením vlády č. 448/2011 Sb.). (druhá úroveň)
1. Sjednocení tarifních tabulek pedagogických pracovníků
S účinností od 1. 1. 2012 již nebude zaměstnavatel rozlišovat, zda pedagogický pracovník splňuje
předpoklad odborné kvalifikace
a popř. zda dosáhl vysokoškolského stupně vzdělání.
Platový tarif
nyní náleží bez rozdílu pro všechny pedagogické pracovníky podle ustanovení § 5 odst. 5 a přílohy č. 5 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., tj. podle jediné tarifní tabulky.2. Změna výše platových tarifů
Ve výše zmíněné příloze č. 5 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb., tj. v tarifní tabulce určené pro všechny pedagogické pracovníky, došlo od 1. 1. 2012 ke
změně výše jednotlivých platových tarifů, a to počínaje 9. platovou třídou (u platových stupňů 3., 4. a 5.) a dále pak ve všech platových stupních 10. a vyšší platové třídy.
Z toho vyplývá, že u
pedagogických pracovníků
zařazených v těchto platových třídách a stupních musel zaměstnavatel s účinností od 1. 1. 2012 vydat nový platový výměr a
přiznat platový tarif
ve výši vyplývající z přílohy č. 5 nařízení vlády č. 564/2006 Sb.3. Možnost stanovení platového tarifu v rozpětí
V souladu s ustanovením § 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. může zaměstnavatel určit platový tarif zaměstnanci v rámci rozpětí daného
nejnižším a nejvyšším platovým stupněm
příslušné platové třídy. Jinými slovy – při tomto postupu nepřihlíží zaměstnavatel k předchozí praxi, a zaměstnanci tak nevzniká nárok na automatický platový postup (tzv. věkový automat).V platovém výměru se tak neurčí platový stupeň, ale pouze platová třídy a konkrétní výše platového tarifu v rámci rozpětí. Přitom platový tarif nemusí korespondovat s částkami určenými pro jednotlivé
platové stupně příslušné platové třídy, pouze musí být v rámci rozpětí daného nejnižším a nejvyšším platovým stupněm příslušné platové třídy.
Změna spočívá v tom, že do konce roku 2011 bylo možné uplatnit tento
způsob určení platového tarifu
v podstatě pouze u nepedagogických pracovníků. Nyní již příslušné ustanovení neobsahuje omezení vztahující se dosud k pedagogickým pracovníkům, proto může zaměstnavatel
uplatnit tento postup u kteréhokoli zaměstnance
včetně pedagogických pracovníků. K uplatnění tohoto postupu nevyžaduje právní předpis žádnou úpravu ve vnitřních předpisech zaměstnavatele, je však na místě připomenout
zásadu rovného přístupu, tj. zákaz diskriminace.
Lze tedy doporučit jednotný postup u všech zaměstnanců určité profesní skupiny.
Například lze připustit takový přístup, kdy zaměstnavatele určí platový tarif všem nepedagogickým pracovníkům v rámci rozpětí, tj. s využitím ustanovení § 6 nařízení vlády, zatímco u všech
učitelek mateřských škol
zachová zápočet praxe. Stejně tak je ale možné např. u všech zaměstnanců bez rozdílu využít ustanovení § 6 a určit jim platový tarif v rozpětí, nebo naopak u všech zachovat určení platového tarifu v závislosti na zápočtu jejich praxe.Poznámka
Nijak se nezměnil katalog prací (nařízení vlády č. 222/2010 Sb.) a spolu s ním princip, že zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády, kterým se stanoví katalog prací, zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Proto je třeba být obezřetný při případných přesunech v platových třídách, aniž by došlo k adekvátní změně v pracovní náplni zaměstnance!
Připomeňme, že zařazení učitelky mateřské školy do 9. platové třídy je mj. spojeno s tvorbou vzdělávacího programu třídy (viz část 2.16.1. 9.1 nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací zaměstnanců ve veřejných službách a správě). Není tedy možné nadále požadovat po učitelce mateřské školy tvorbu vzdělávacího programu třídy a současně ji přeřadit do 8. platové třídy. Zařazení do platové třídy musí odpovídat požadovaným pracovním činnostem, které je třeba porovnávat s příklady činností v katalogu prací.