Rozvázání pracovního poměru - dohoda a okamžité zrušení pracovního poměru

Dohodou je možné skončit pracovní poměr podle ujednání stran, tj. v jakýkoliv den, který nepředchází dni uzavření dohody. K její platnosti postačuje svobodný a vážný písemný projev vůle obou stran skončit pracovní poměr v určitý den, jenž je smluvními stranami podepsán. Den skončení pracovního poměru může být sjednán jako konkrétní datum nebo rozvazovací podmínka, která v budoucnosti určitě nastane, smluvní strany však zatím neví kdy. Zjednodušeně tedy dohoda musí, kromě obecných náležitostí právního jednání, obsahovat pouze ujednání o skončení pracovního poměru a den, kdy tak nastane.

V dohodě může být uveden důvod skončení pracovního poměru. Není to však nutné. Lze doporučit, aby v dohodě byl uveden důvod, který vede k rozvázání pracovního poměru, a to zejména tehdy, pokud z něj vzniká zaměstnanci nárok na odstupné.

Je jednostranným, právním jednáním, kterým můžou zaměstnavatel a zaměstnanec rozvázat pracovní poměr. Jde o výjimečný způsob skončení pracovního poměru a je možné k němu přistoupit jen tehdy, jsou-li splněny podmínky stanovené zákoníkem práce.

Pracovní poměr na základě okamžitého zrušení skončí v den doručení tohoto právního jednání protistraně. Okamžité zrušení tedy na rozdíl od výpovědi není možné odvolat a také není možné v něm stanovit jiný datum skončení pracovního poměru.

Trvá-li pracovní poměr, je možné jej rozvázat okamžitým zrušením, jsou-li pro to splněné zákonné podmínky. Například i v případě, kdy byla zaměstnanci dána výpověď a až posléze doručeno okamžité zrušení pracovního poměru. Pracovní poměr pak skončí na základě právního jednání, jehož účinky nastanou nejdříve, zpravidla okamžitým zrušením.

Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr jen z důvodů vyjmenovaných v § 56 zákoníku práce. Tak může zaměstnanec učinit jen do dvou měsíců ode dne, kdy se o takovém důvodu dozvěděl, nejpozději však do 1 roku, kdy tento důvod vznikl. Zruší-li zaměstnanec pracovní poměr okamžitě, náleží mu kromě dalších možných nároků z pracovněprávního vztahu (mzda nebo plat, náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou, náhrada škody atp.) náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku odpovídající délce výpovědní doby. Nejde tedy o odstupné, ale jinou kompenzaci z důvodu rozvázání pracovněprávního vztahu, pro porušení povinností ze strany zaměstnavatele.

Pracovní poměr může zaměstnanec zrušit okamžitě, nemůže-li na základě posudku lékaře poskytujícího pracovnělékařské služby dále konat dosavadní práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu do 15 dnů od předložení tohoto posudku neumožní výkon jiné vhodné práce.

Podmínky pro okamžité zrušení pracovního poměru jsou v tomto případě dvě:

Zaměstnavatel tedy má povinnost zaměstnanci nabídnout výkon jiné práce nebo jej na jinou práci převést. Učiní-li zaměstnavatel zaměstnanci nabídku jiné pracovní pozice, nebude zaměstnanec nadále oprávněn pracovní poměr zrušit, a to i kdyby tuto nabídku odmítl. To ovšem za předpokladu, že zaměstnavatel po zaměstnanci výkon dosavadní práce nebude vyžadovat. Tj. zaměstnanec tuto zdraví ohrožující práci nebude nadále vykonávat.

Zaměstnanec pak může okamžitě zrušit pracovní poměr v případě, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat, jejich náhradu nebo jakoukoliv jejich část do 15 dnů po uplynutí období jejich splatnosti. Upozorňuji, že uvedená lhůta neběží od pravidelného termínu výplaty, nýbrž od konce měsíce následujícího po vykonání práce. Zaměstnanec tedy reálně musí vyčkat 1 měsíc a 15 dnů po vykonaní práce, než bude oprávněn pracovní poměr z důvodu nevyplacení mzdy okamžitě zrušit.

Před okamžitým zrušením pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je chráněna pouze těhotná zaměstnankyně a zaměstnanci, kteří čerpají mateřskou nebo rodičovskou dovolenou.

Tímto způsobem může zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr, dopustil-li se zaměstnanec zvlášť hrubého porušení povinnosti. Za porušení povinnosti této intenzity lze například považovat úmyslný útok zaměstnance na majetek zaměstnavatele nebo neomluvené absence zaměstnance určitého rozsahu (zpravidla 5). Zrušit pracovní poměr z tohoto důvodu je zaměstnavatel oprávněn jen do dvou měsíců ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvěděl.

Dalším důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je pravomocné odsouzení zaměstnance k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce více než 1 rok nebo více než 6 měsíců za úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s ním.

Podmínky pro okamžité zrušení pracovního poměru v tomto případě jsou:

Je-li zaměstnanec odsouzen za nedbalostní trestný čin ke kratšímu nebo k jinému trestu, není zaměstnavatel oprávněn pracovní poměr okamžitým zrušením z tohoto důvodu rozvázat.