Může víra přebít povinnost nechat se očkovat?

Očkování je dlouhodobě kontroverzním tématem, a to nejen v souvislosti s přijímáním do mateřských škol. Řeší se, zda má být povinné, nebo dobrovolné. Jestli může dětem uškodit, nebo pomoci. A pokud již očkovat, tak v kolika letech.

Jak však očkování funguje? Pokud onemocníme nějakou nemocí, naše tělo se naučí bojovat proti virům nebo bakteriím způsobujícím tuto nemoc. Tuto obranu si naše tělo pamatuje do budoucna. Proti některým nemocem celý život, proti některým rok a proti některým ještě méně. Tomuto procesu se říká . Stejná nemoc tak po dobu, kdy si naše tělo obranu „pamatuje“, nepropukne. Očkování funguje stejně. Očkovací látka neboli vakcína je vytvořena tak, aby simulovala samotné prodělání nemoci. Často je tvořena malým množstvím oslabených nebo usmrcených bakterií, virů či jejich částí, které nejsou schopny vyvolat nemoc jako takovou. Tělo si však i u očkování vytvoří obranný mechanismus, který si pamatuje stejně jako u samotné nemoci.

Proč se tedy očkujeme a jednoduše nečekáme, jestli onemocníme a proces imunizace proběhne přirozeně? Některé nemoci, proti kterým se očkujeme, jsou velmi závažné a často smrtelné. Například úmrtnost u tetanu se pohybuje mezi 40 % až 70 %. Vedle toho zanechávají některé nemoci trvalé následky. Další důvod, proč jsou některá očkování povinná, spočívá v tom, že chrání osoby, které se očkovat nemohou. Jsou příliš mladí, příliš nemocní nebo mají jiný zdravotní problém. Stavu proočkovanosti se říká . Pokud však proočkovanost klesne pod určitou mez, nemoc se bude šířit mezi neočkovanými.

Nicméně, ačkoliv je myšlenka očkování krásná, stále se jedná o zásah do lidského těla, který, sice výjimečně, ale přece může mít nežádoucí účinky.²⁾ Navíc může být v rozporu i se svědomím a vírou rodičů. Některá náboženství například neschvalují testování vakcíny na zvířatech. A tím se dostáváme k výhradě víry při přijímání do mateřské školy.

Povinnost podrobit se očkování a jeho vztah k přijímání do mateřských škol upravuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a změně souvisejících předpisů (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“). Ten říká, že do mateřských škol může být přijato pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním.³⁾ Výjimku z této podmínky mají děti, které mají doklad o tom, že jsou proti nákaze imunní nebo se nemohou očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. Proto rodiče přikládají k žádosti o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání potvrzení od lékaře, že se dítě podrobilo povinnému očkování. Toto potvrzení vydá na žádost rodiče dětský lékař. Pokud dítě není očkováno, mateřská škola jej podle zákona o ochraně veřejného zdraví nemůže přijmout.

Nebo vlastně může? Touto otázkou se zabýval Nejvyšší správní soud⁴⁾ v rozsudku z konce roku 2020. V tomto případě rodiče podali žádost o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání pro své dítě, které se nepodrobilo povinným očkováním. V žádosti, resp. v jejím doplnění, tvrdili, že očkování je v rozporu s jejich buddhistickou vírou, která odmítá testování vakcíny na zvířatech. Dále rodiče doložili, že jsou dlouhodobě aktivní v oblasti práva rozhodnout se, zda se nechat očkovat. Mateřská škola dítě k předškolnímu vzdělávání nepřijala a v odůvodnění rozhodnutí odkázala pouze na zákon o ochraně veřejného zdraví. Námitkami rodičů týkajícími se jejich víry se nezabývala. Rodiče podali proti rozhodnutí o nepřijetí odvolání. Avšak i Magistrát hlavního města Prahy se postavil za mateřskou školu. Konkrétně uvedl, že v odůvodnění rozhodnutí o nepřijetí nemá být nic jiného než to, jestli se dítě podrobilo povinným očkováním nebo jestli má doklad, že je imunní nebo že trpí trvalou kontraindikací. Dodal, že mateřská škola nebyla povinna se námitkami týkajícími se víry zabývat.

Městský soud a následně i Nejvyšší správní soud však rozhodly odlišně. Oba dospěly k závěru, že ve výjimečných situacích může výhrada víry převážit nad zájmem na ochraně veřejného zdraví. To znamená, že mateřská škola bude muset dítě přijmout, i když je neočkované.

Kdy převáží víra a kdy veřejné zdraví? Kdo ví. Častěji to však bude veřejné zdraví. Dle soudů totiž osobní názor rodičů na nežádoucí účinky vakcinace, odmítnutí rodičů podrobení se povinnosti očkovat či náboženské vyznání vymezující se vůči rizikovosti vakcinace nepředstavují výjimku z očkování. Naopak rodiče musí prokázat, že jejich výhrada svědomí či víry je mimořádně závažná, vztahuje se přímo na ně, musí být dostatečně určitá a prokázaná.

Co rozsudek pro mateřské školy znamená? Určitě ne, že by musely přijímat každé druhé neočkované dítě, jehož rodiče prohlásí, že nesouhlasí s principem očkování. Jednu změnu však mateřské školy pocítí. Rozsudek povede k tomu, že ředitelé mateřských škol budou muset odůvodnění rozhodnutí o nepřijetí mnohem více zdůvodňovat. Odůvodnění rozhodnutí o nepřijetí dítěte bude muset obsahovat i jednotlivé námitky rodičů a reakci mateřské školy na ně. Nebude tak stačit odkázat na nesplnění požadavků podle zákona o ochraně veřejného zdraví.