Systém podpory studentů se specifickými potřebami na vysokých školách v 21. století

Kdo je ovšem student se specifickými potřebami? Jakých úprav může využívat? A jaké má povinnosti? Je informovanost o dostupnosti poradenství a podpory vysokoškolských studentů dostatečná? V této oblasti se objevuje množství otázek, pochybností i nepravd. V tomto článku bychom rády představily možnosti vysokoškolských středisek podpory studentů se specifickými potřebami, ale také poukázaly na možná slabá místa informovanosti nebo spolupráce s dalšími zapojenými subjekty.

Na začátku je nutné upřesnit si, o kom vlastně mluvíme, když používáme termín . Máme na mysli studenta, který by vzhledem k dopadům zdravotního nebo jiného postižení či znevýhodnění nebyl schopen dostát nárokům studia bez odpovídající modifikace studijních podmínek. Podle typu postižení či znevýhodnění jsou studenti řazeni do následujících kategorií:

Na studenty se specifickými potřebami jsou se všemi ostatními studenty daného oboru. Podle kategorie a míry postižení a zároveň podle studovaného oboru jsou studentům se specifickými potřebami nastavovány upravené studijní podmínky v souladu s nároky, které na ně škola klade. To je i hlavní princip „na míru šité“ podpory takových studentů.

Systém podpory studentů se specifickými potřebami (dále jen „SSP“) na vysokých školách se řídí jasně vymezenými pravidly vycházejícími už z nadnárodních smluv a dohod zajišťujících rovný přístup ke vzdělání všem bez rozdílu. Samozřejmě pravidla jsou také zakotvena v českém právním systému (zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách) a dále upravována vnitřními normami jednotlivých vysokých škola univerzit. Základním a detailním dokumentem, jímž se podpora SSP na vysokých školách od roku 2012 řídí, je Metodický pokyn k financování zvýšených nákladů na studium studentů se specifickými potřebami, který je součástí Pravidel pro poskytování příspěvků a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. V rámci zmiňovaného systému existují na všech veřejných vysokých školách obdobným způsobem fungující pracoviště – střediska či centra podpory. Pro sjednocení a zajištění standardizace zpřístupňování vysokoškolského studia vznikla v roce 2013 Asociace poskytovatelů služeb studentům se specifickými potřebami na vysokých školách – AP3SP. Veškeré služby, které školy studentům zajišťují ke zpřístupnění studia, jsou poskytovány zdarma. Ač je systém podpory SSP na vysokých školách legislativně zcela oddělen od poradenských služeb na úrovni základních a středních škol, na jejich práci přímo navazuje a v mnoha momentech s nimi spolupracuje.

Kromě středisek podpory, jež jsou určena přímo pro studenty s postižením, na vysokých školách fungují různé typy poraden – psychologické, kariérní, studijní či sociálně právní. Na mnoha univerzitách existují také informační služby, které studenty informují o možnostech nabídky dané univerzity nebo přímo pořádají své vlastní vzdělávací a rozvojové kurzy. Pracovníci zmiňovaných poradenských pracovišť se sdružují v Asociaci vysokoškolských poradců, z. s. Na webových stránkách AVŠP lze dohledat adresář všech poraden na vysokých školách napříč ČR.

Na tomto místě bychom rády blíže popsaly naše domovské pracoviště Středisko pro podporu studentů se specifickými potřebami ELSA, jež poskytuje služby uchazečům a studentům na ČVUT. Je jediným takovým pracovištěm pro celou univerzitu, která čítá osm fakult, kde studuje okolo 23 tisíc studentů. Jsme celouniverzitním pracovištěm v gesci rektorátu, nikoli jednotlivých fakult. Záběr naší působnosti je tak poměrně rozsáhlý. Kromě fakult sídlících v Praze sídlí jedna fakulta v Kladně, některé fakulty mají odloučená pracoviště např. v Děčíně. Ve Středisku ELSA pracuje 5 interních zaměstnanců a 3 externí.

Hlavní náplní naší práce je komunikace se studenty či uchazeči s jakýmkoli hendicapem nebo znevýhodněním a jejich podpora. Jsme pro uchazeče o studium a studenty. Dokážeme zařídit úpravu průběhu přijímacích zkoušek (např. navýšení času, zvětšení písma zadání apod.). Specifické potřeby studentů řešíme během jejich studia individuálně. Podle specifických potřeb, jež jsou různorodé pro každý typ postižení, nabízíme různé možnosti kompenzace funkčního dopadu studentova hendikepu. Kromě nabízíme studentům také konzultace a či workshopy, např. ke zvládání studijních strategií. Provádíme i , domlouváme s vyučujícími konkrétní aplikaci modifikace studijních podmínek do výuky i odborné praxe nebo zkoušky. Akademickým i dalším pracovníkům ČVUT (studijní oddělení) nabízíme semináře na konkrétní témata, ať už se jedná o specifika jednotlivých typů postižení v návaznosti na život vysokoškoláka nebo dopad specifických poruch učení na studium na VŠ, či o výuku cizího jazyka u studentů s komunikačním omezením.

Věnujeme se také projektům, jako je Bezbariérové ČVUT, ověřující přístupnost budov ČVUT, jsme součástí týmu, který zajišťuje projekt Haptické mapy pro nevidomé (ve spolupráci se střediskem Teiresiás Masarykovy univerzity a Seznam.cz), máme k dispozici speciální technické pracoviště – ateliér asistivních technologií Atelion.

Základním nástrojem pro nastavení kvalitní podpory při studiu je , s jejíž pomocí zjišťujeme studentovy již naučené kompenzační mechanismy, hledáme možná slabá místa při studiu, řešíme funkční dopad znevýhodnění na studium a hledáme cesty možných úprav studijních podmínek – . Je nutné prozkoumat mnoho oblastí, někdy se nám podaří vyčíst řadu cenných informací už v předkládané zprávě neboli . Jindy je třeba hlubšího pátrání, popř. je nutné provést např. novou diagnostiku specifických poruch učení. Občas dojde také k odmítnutí studentova požadavku na modifikace – např. zahraniční studenti rozumí pojmu „specifické potřeby“ tak, že jim jejich odlišný mateřský jazyk brání v porozumění při studiu v českém jazyce, a žádají pak upravení přijímací zkoušky nebo průběhu studia. To je však mylné chápání zmíněného termínu. Žádosti zahraničních studentů, kteří nedoloží uznatelný doklad o znevýhodnění, tedy odmítáme. Stejně tak se děje u studentů s mateřským jazykem jiným než českým. Tyto studenty pak můžeme pouze odkázat na jiná pracoviště.

Při kontaktu s uchazečem o studium řešíme promítání jeho obtíží do jednorázové události, jakou je přijímací zkouška, v případě již přijatých a zapsaných studentů však vše řešíme z hlediska dlouhodobého. Od studentů pak tedy potřebujeme získat informace týkající se doby trvání obtíží (zřejméu smyslových nebo somatických obtíží, náročnější u psychických obtíží či specifických poruch učení). Zjišťujeme také obtíží (např. u studentů s psychickými obtížemi hraje svou roli roční období, u studentů s chronickým onemocněním vývoj progrese stavu, u studentů se specifickými poruchami učení je zásadní dobrý time-management). U všech studentů je nutné dobře prozkoumat,v kterých oblastech jsou jejich , kde je nejvíce ovlivňují nebo jim . Pro příklad je zřejmé, že u neslyšícího či nedoslýchavého studenta je nutné zajistit buď písemné podklady pro přednášky, nebo jeho usazení do předních lavic, aby měl šanci odezírat, někdy je nutné zajistit simultánní přepisy přednášek, a toi v aktuálním online režimu distanční výuky, nebo zajistit tlumočníka do znakového jazyka. Pro studenty se specifickými poruchami učení bývá v případě naší technické univerzity nejčastější překážkou zkouška z cizího jazyka, rovněž však krátké časové limity při zkouškách nebo průběžných testech. Obojí lze řešit ať už dalším tréninkem oslabených dovedností, či individuální výukou cizího jazyka zaměřující se přesněji na obtížné části.

Na druhé straně pak stojí také ta část našeho rozhovoru, kdy zjišťujeme, v kterých oblastech nebo ho nijak nelimituje. Studenti s psychickým onemocněním často velmi dobře zvládají individuální výuku či výuku v malých skupinách, aktuální distanční způsob výuky pro některé z nich může být skvělou příležitostí k posunu a kvalitnímu vzdělání. Studenti se specifickými poruchami učení velmi často skvěle zvládají technické předměty, popř. si na přednáškách nezapisují, ale „pouze“ si představují (vizualizují) probíraná témata. Výtěžnost tohoto způsobu přijímání informací je o mnoho cennější, než kdyby si zápisky pořizovali.

Velmi důležitou součástí vstupní funkční diagnostiky je zjistit, jakým způsobem se obtíže studentů mohou a jakým způsobem např. mohou oboru. Je nutné zmínit, že pokud se zájemci o studium ozvou ještě před podáním přihlášky, rádi s nimi zkonzultujeme vhodnost zvoleného studijního oboru, probereme možné slabiny a nutnou podporu. Někdy společně se studentem dojdeme k závěru, že obor nebyl zvolen vhodně. Jako příklad můžeme uvést uchazeče s dyskalkulií na technické vysoké škole, kde základem studia jsou matematické operace. Může se ale stát, že se student ozve, až když úspěšně složil přijímací zkoušku a ke studiu je již zapsán. Pak je třeba dobře nastavit míru podpůrných opatření tak, aby nenarušila cíl studijního oboru a zároveň byly studentovi uzpůsobeny podmínky studia. Takto jsme např. řešily možnost a realizaci navýšení časového limitu na zkoušky na Fakultě dopravní, kde se však většina předmětů započítávala také do praktického výcviku budoucí profese, u níž jsou pravidla velice striktně a oprávněně hlídána.

Objevují se např. . U těchto studentů tedy řešíme realizaci laboratorních prací, , ať už z důvodu užívání léků, nebo psychických obtíží při povinné účasti na tříhodinových přednáškách.U studentů se somatickým či psychickým znevýhodněním je také nutné řešit např. , kdy se student např. nemůže dostavit na zkoušku začínající v 7.30, nebo naopak nemůže navštěvovat přednášky po 19. hodině. Naší prací tak je komunikovat s vyučujícími či zkoušejícími o možných úpravách či náhradách, a to tak, aby studenti tímto dále nebyli diskriminováni (např. menší množství pokusů na zkoušky nebo chybějící informace z přednášek). Zásadní součástí funkční diagnostiky je rozhovor o . Ten je nutnou součástí prevence před kolapsy ve zkouškovém období. Velká část obtíží studentů se totiž objevuje právě tehdy. Když včas a dopředu začneme tyto náznaky řešit, podporujeme nejen sebevědomí studentů a jejich psychické zdraví, ale především preventivně působíme proti rozvoji či prohlubování obtíží do budoucího života i za hranici vysokoškolského studia.

Ač by se dalo předpokládat, že větší množství podobných problémů vyřeší nutnost bezkontaktní výuky v aktuální době covidu-19, opak je pravdou. Obtíže s pozorností v tomto režimu narůstají i u studentů bez předchozích diagnóz. Obtíže s time managementem jsou teď nejpalčivějším problémem všech studujících napříč spektrem možných diagnóz. Není to však dáno jen chybějícími strategiemi na straně studentů, ale v některých případech i přístupem k výuce jednotlivých vyučujících, kteří zadávají studentům větší množství domácí práce, více samostudia či nabízejí více výukových videí, než by byl standardní rozsah přednášky.

Při prvním kontaktu uchazeče/studenta potřebujeme především doložit deklarované obtíže přesnou a podrobnou zprávou pojmenovávající studentovy obtíže. Například v případě obtíží charakteru SPU se nám daří dobře nastavit podpůrná opatření, máme-li k dispozici z pedagogicko-psychologické poradny, popř. máme-li k dispozici výpis z provedených vyšetření, závěrů a pozorovaných obtíží. I vývoj obtíží v čase může napomoci efektivnímu stanovení průběhu podpory a modifikace studijních podmínek. Pokud student nemůže doložit své obtíže zprávou / uznatelným dokladem, vysokoškolská střediska mají možnost provést se tak nejednou stalo, že obtíže studenta, které vnímal od základní školy, ale dařilo se mu je patřičně zvládat, jsme pojmenovaly a diagnostikou potvrdily poprvé až my ve Středisku ELSA. Ne vždy přichází po takovém potvrzení úleva, často se ale následně díky nastaveným podpůrným opatřením podaří studentovi zajistit možnost, aby mohl naplno rozvinout svůj potenciál a plně projevit své schopnosti.

Mezi vůbec nejčastěji využívanou a nezřídka také jedinou modifikací, úpravou studijních podmínek, bývá na písemné testy, ať už průběžné, tak i závěrečné. Tento způsob modifikace může studentům poskytnout možnost kontroly vlastní práce či opravy případných chyb, ale slouží také jako kompenzace pomalého pracovního tempa. Některým studentům poskytne čas navíc možnost odpočinku a relaxace v průběhu psaní testu. To se týká zejména studentů s poruchou pozornosti, kteří se této formě modifikace často vyhýbají – jednoduše z důvodu, že to „tak dlouho nevydrží“. Stejně tak průběžného odpočinku rádi využívají studenti s poruchami autistického spektra, protože si v této „pauze“, kdy neopouštějí místnost, utřídí myšlenky. U některých studentů navrhujeme . Někdy je třeba v písemném testu – specifická chybovost jako záměny číslic při výpočtech vede ke „špatnému výsledku“. Při umožnění komentáře k zapsanému má student příležitost předložit vyučujícímu svoje znalosti z ověřovaného učiva lépe než běžným způsobem. Někdy je třeba zajistit možnost a odevzdávání domácích prací nebo zadání z ateliérů. V některých případech je také nutné zajistit v testu či digitalizaci studijních materiálů pro , který studentům po dobu jejich studia poskytujeme zdarma. Za pozornost stojí také nutnost upozornění na naslouchadla u nedoslýchavých studentů. Mohou totiž vyvolávat podezření na využívání nějaké formy nápovědy.

Předložený výčet modifikací zajisté není konečný ani absolutní. Jak jsme se v článku snažily ukázat, každého studenta potkáváme osobně a jednotlivě pak také řešíme nutné úpravy a modifikace jeho studijních podmínek. Studenti se na nás obracejí s důvěrou a my se snažíme posuzovat a řešit vše tak, abychom zajistily opravdu kvalitní vzdělání pro studenta za předpokladu srovnatelných podmínek ke studiu pro všechny bez rozdílu. Stejně tak se snažíme zajistit informovanost všech odborníků, vyučujících a pracovníků ČVUT a zajistit tak nediskriminující prostředí.