Mgr. Barbora Čalkovská

Někdy se zdá, že poradenství a podpora žáků na střední škole a studujících na vysoké škole jsou dva odlišné tábory. Jeden říká: „Makej, v životě už ti umetat cestičku nikdo nebude.“ Druhý říká: „Jakou cestu si potřebujete zvolit pro dosažení tohoto cíle?“ Nebo to tak černobílé není? Pojďme se na to podívat z perspektivy dítěte, které pravidelně navštěvuje pedagogicko-psychologickou poradnu, protože se mu ve škole nedaří.

Tématu duševního zdraví u dospívajících a mladých dospělých je v poslední době věnována zvýšená pozornost na všech úrovních školství i ve společenské debatě. Není se čemu divit. Potřebu zabývat se touto oblastí odhalila naplno pandemie covidu-19. Její následky a vypořádávání se s mnohočetnými lockdowny se projevily na populaci dětí a dospělých nejen v oblasti zdraví fyzického, ale především psychického. O tomto tématu jsme jistě všichni zaznamenali více informací v médiích. Obecně vzato také víme, že 50 % duševních onemocnění se projeví již před 14. rokem věku a 75 % duševních onemocnění propukne v mladé dospělosti.

Již mnoho let se hovoří o přístupnosti studia všem lidem bez rozdílu a tato idea je stále častěji naplňována. Nejinak je tomu i na Českém vysokém učení technickém v Praze, kde se konkrétně o studenty se specifickými potřebami stará tým pracovníků Střediska pro podporu studentů se specifickými potřebami ELSA.